Sankce proti Rusku na papíře fungují, v praxi ne. Polská firma posílala vozy přes Bělorusko, celníci jí vyměřili maximální trest

Od ledna do června 2023 firma prodala 177 automobilů a jeden motocykl za více než 19 milionů eur, v přepočtu přes půl miliardy korun. Každý vůz překračoval sankční práh 50 tisíc eur. Na papíře směřovaly zásilky do Běloruska. Ve skutečnosti je úřady dohledaly v ruských registračních databázích. Katovický celně-daňový úřad proto sáhl po nejvyšší možné správní sankci a v rozhodnutí výslovně uvedl, že firma o skutečném cíli věděla. Nejde přitom o ojedinělý případ: je to druhá maximální pokuta za obcházení sankcí v Polsku za pouhé dva měsíce.

Jak fungovala „běloruská brána“

Mechanismus byl jednoduchý a dlouho překvapivě účinný. EU zakázala vývoz luxusních vozidel do Ruska už v rámci prvních sankčních balíčků po únoru 2022. Jenže vůči Bělorusku podobná omezení buď neexistovala, nebo byla výrazně měkčí. Vznikla tak logistická i právní mezera: auto se formálně vyvezlo do Běloruska, odkud bez větších překážek pokračovalo přes ruskou hranici.

Litevská investigace LRT z léta 2023 odhalila, že dealeři tuto trasu otevřeně nabízeli. Litevská železniční společnost LTG Cargo pak na podzim téhož roku identifikovala 447 zásilek, u nichž přepravní dokumenty uváděly Bělorusko jako konečnou destinaci, ale kontrola VIN kódů prokázala registraci v Rusku. Mezi zachycenými značkami figurovaly Mercedes, Porsche Cayenne i Cadillac.

Paradox českého týmu na MS: Jedni z nejrychlejších, ale tragická produktivita. Sojku od prvního místa dělily dvě setiny

SportyŽivě.cz

1 h

Čísla z Eurostatu to potvrzují v makroměřítku. Hodnota exportu aut z EU do Běloruska vyskočila z 169 milionů eur na 584 milionů eur už v roce 2022. Analytici varšavského Centra pro východní studia (OSW) spočítali, že v roce 2023 přibylo na této trase zhruba další miliardy eur. Běloruská domácí poptávka takový skok nevysvětlí.

EU tuto díru zacelila až 29. června 2024, kdy Rada rozšířila exportní omezení na luxusní zboží i na Bělorusko. Do té doby fungovalo jako logisticky nejsnazší a právně nejměkčí mezistanice.

Dvě maximální pokuty za dva měsíce

Slezský případ není první. V dubnu uložila polská Krajowa Administracja Skarbowa identickou pokutu 20 milionů zlotých firmě z Malopolského vojvodství. Ta v letech 2022–2023 vyvezla přes sto luxusních vozů prestižních značek v celkové hodnotě přes 49 milionů zlotých. Trasa vedla z Polska přes Litvu do Běloruska a dál do Ruska. V přepravních dokumentech přitom figurovaly jiné cílové země.

Srovnání obou případů ukazuje společný vzorec i limity současného systému:

Obě firmy dostaly zákonný strop. Polský zákon o KAS v článcích 143d a 143e stanoví maximální správní pokutu právě na 20 milionech zlotých. U slezské firmy, která prodala zboží za více než 19 milionů eur, tak pokuta odpovídá zhruba desetině obratu z inkriminovaných obchodů. Podle nás samotná správní sankce odstrašující efekt má, ale skutečně bolestivá je až v kombinaci s trestní rovinou.

Trestní stíhání a širší síť

A ta trestní rovina existuje. Lublinská regionální prokuratura vede paralelní řízení proti organizované skupině, která kolem luxusních aut budovala schéma falešných faktur, praní peněz a cíleného obcházení sankcí. Evropská komise ve svém přehledu k odpovědnosti exportérů výslovně uvádí, že porušitelům hrozí vedle správních i trestní sankce podle národní úpravy.

Šíře problému přesahuje Polsko. Polské centrální vyšetřovací bureau CBŚP rozkrylo síť, která operovala s přibližně 600 vozy značek BMW, Mercedes, Porsche, Lexus a Range Rover a působila i v Česku, Litvě a Německu. Česká Celní správa se přitom v letech 2024–2025 profilovala jako aktivní hráč v evropské spolupráci: vedla unijní expertní síť STEIN zaměřenou právě na odhalování obcházení sankcí.

Co musí exportér udělat, aby se nemohl vymlouvat

Obě polské firmy se hájit neznalostí nemohly, úřady v rozhodnutích výslovně konstatovaly vědomé jednání. Ale i pro firmy, které obchodují v dobré víře, platí jasná pravidla. Komise v metodice k náležité péči stanoví minimum:

• Prověřit všechny strany transakce včetně skutečných vlastníků, dopravců a bank.
• Analyzovat trasu, smluvní dokumentaci a ekonomickou logiku obchodu.
• Kontrolovat koncové užití a riziko odklonu zboží.
• Zahrnout do smluv doložky zakazující reexport do Ruska a Běloruska.

Zásadní detail: ani dodací podmínka EXW, kdy si kupující vyzvedne zboží přímo u prodejce, nezbavuje exportéra sankční odpovědnosti. Bez přiměřené kontroly se nelze krýt tvrzením „nevěděl jsem, kam auto pojede“.

Sankce fungují, ale s prodlevou

Dá se namítnout, že když firma za půl roku prodá 177 luxusních aut do Ruska a pokuta přijde až o tři roky později, systém selhává. Jenže perspektiva se mění: Polsko ukládá maximální sankce, Litva zastavila rizikové reexporty, EU přitvrdila vůči Bělorusku a vyšetřovatelé napříč kontinentem sdílejí VIN databáze. Díra, která v roce 2023 zela dokořán, se zužuje. Otázkou zůstává, kolik aut jí stihlo projet, než se zavřela.