Italské GT s dvanáctiválcem, kterých vzniklo jen zhruba 1 200 kusů, stálo opuštěné mezi Jaguary, Citroënem, Mercedesem a Dodgem. Všechna auta kdysi vozila svatebčany.
Fotoreportáž, kterou původně zveřejnil francouzský urbex web No Man’s Land a kterou později přebrala řada médií včetně Auto Journalu, ukazuje šest veteránů zaparkovaných v řadě uvnitř staré oranžerie kdesi ve Francii. Prach, ptačí trus, místy mech na karoseriích. Žádné z aut není vrak, všechna mají čitelnou siluetu a relativně kompletní karoserii. Jenže jedno z nich vyčnívá tak výrazně, že zastíní zbylých pět dohromady: Lamborghini Espada s italskou registrací z Bergama. Chybí jí volant. Jinak je tu celá.
Proč je Espada vzácnější než Countach
Espada nemá posterovou slávu Countache ani neonový lesk Diabla. Přesto je početně vzácnější než obě. Podle oficiálních materiálů Lamborghini z roku 2022 vzniklo za celé desetiletí výroby (1968-1978) celkem 1 226 kusů; starší firemní přehled po sériích dává součet 1 217. Bezpečné je říct „zhruba 1 200″. Countachů se vyrobilo přibližně 2 000 kusů, Diabel dokonce 2 903.
Čísla ale nevypovídají o všem. Espada byla první skutečně čtyřmístné Lamborghini, ne kompromisní 2+2, ale plnohodnotné GT se čtyřmi dospělými sedačkami, zavazadlovým prostorem a vpředu uloženým čtyřlitrovým dvanáctiválcem o výkonu 239 kW (325 koní). Ferruccio Lamborghini chtěl vůz pro zákazníky, kteří požadují výkon italského supersportu, ale odmítají se vzdát prostoru. Designér Marcello Gandini, spojovaný i s Miurou, mu dal mimořádně nízkou fastback siluetu s velkou prosklenou zádí. Výsledek byl tak přesvědčivý, že se Espada stala na řadu let nejprodávanějším modelem značky.
Šest aut, která vozila svatebčany
Největší překvapení nálezu není samotná Espada. Je to kontext, ve kterém stojí. Vedle ní parkují dva Jaguary XJ (jeden Série II, druhý Série III), Citroën DSuper, Mercedes-Benz třídy S v provedení W140 SEL s prodlouženým rozvorem a Dodge Stealth, tedy severoamerická příbuzná Mitsubishi 3000 GT postavená na stejném technickém základu.
Podle původního francouzského zdroje celá sestava kdysi sloužila jako flotila slavnostních vozů k pronájmu, na svatby, narozeniny, semináře, ceremonie. Nejde tedy o tajnou supersbírku bohatého sběratele, ale o pozůstatek zkrachovalého nebo opuštěného podnikání. Kdo vozy vlastnil a proč je nechal chátrat, zdroje nedokládají. Jméno majitele se nikde neobjevuje, lokace je záměrně utajena.
Z celé šestice má Espada jednoznačně nejvyšší historickou i pravděpodobnou finanční hodnotu, a to díky značce, dvanáctiválci a nízké produkci. Jaguary XJ a Citroën DSuper jsou sběratelsky zajímavé, ale hrají v jiné lize. Mercedes W140 a Dodge Stealth jsou spíš youngtimery bez prvoligového statusu.
Kdy byl nález skutečně učiněn
Důležitý detail, který při sdílení příběhu většina médií opomíjí: primární fotoreport na webu No Man’s Land nese datum 19. března 2017 se stopou pozdější úpravy v únoru 2023. Nejde tedy prokazatelně o čerstvý objev roku 2025 nebo 2026, spíš o starší materiál, který mediální vlna znovu vynesla na povrch. Pro samotnou hodnotu nálezu to nic nemění. Espada ve stodole je Espada ve stodole, ať už ji někdo vyfotil před osmi lety, nebo včera.
Co se s auty od té doby stalo, není veřejně známo. Další krok závisí na vůli vlastníka nebo jeho dědiců. Bez jejich rozhodnutí mohou vozy zůstat přesně tam, kde stojí, v prachu a tichu staré oranžerie.
Stodolové nálezy v Česku: rarita, ne nemožnost
Mohlo by se něco podobného najít i u nás? Sběratel Ladislav Samohýl, který má ve sbírce přes tři sta veteránů, říká, že Česko je už „prolezlé skrz na skrz“ a čisté stodolové nálezy jsou spíš náhoda. Zároveň ale odhaduje, že v českých garážích, stodolách a kůlnách může stále ležet dva až dva a půl tisíce rozebraných veteránských projektů. Nejde o hotové poklady, spíš o nedokončené renovace a zapomenuté torza.
Jeden výjimečný český případ ale existuje. Podle Seznam Zpráv byl Heydrichův Mercedes 320B nalezen na špalcích v pardubické stodole. Renovace trvala osmnáct let.
A ještě praktická poznámka: kdo na opuštěné vozidlo narazí, nemůže si ho prostě odvézt. Český občanský zákoník říká, že nalezenou věc nelze bez dalšího považovat za opuštěnou; nálezce ji má vrátit vlastníkovi, a pokud ho nezná, oznámit nález obci zpravidla do tří dnů. Ve Francii je situace ještě přísnější: neoprávněné vniknutí do cizího obydlí hrozí až třemi lety vězení a pokutou přes milion korun. „Opuštěné“ neznamená „nikomu nepatřící“.
Espada z bergamské registrace zatím stojí tam, kde ji průzkumníci vyfotili, bez volantu, pod vrstvou prachu, vedle pěti kolegů ze svatebního autoparku. Dvanáctiválec mlčí. Ale karoserie drží tvar, který jí Gandini dal před více než půl stoletím.
