Zadní partie se subtilními světly, záď s čistými liniemi. To všechno dohromady dává optický klid klasického vozu s milionovou cenou.
Především však udávala tón, dlouhý, sametově hrubý běh, který si člověk vybaví, i když od poslední jízdy uplynulo dvacet let. Klíčovou veličinou nebyly vrcholné kilowatty, ale zátah – velký zdvih, nízkootáčková charakteristika a stabilní chlazení dimenzované na denní provoz v linkové službě. Výkon šel tedy na kola přes mechanickou, plně synchronizovanou převodovku s dlouhou, přesnou dráhou páky. Správné meziplyny a práce s otáčkami byly součástí řemesla. Pro pohodu posádky se používala tlaková vzduchová soustava. Nejen pro brzdy, ale i pro ovládání některých agregátů. A vzduch si při jízdě typicky odfukoval svou krátkou rytmikou.
Vypadá nádherně a i podle sluchu ho jednoznačně poznáte
Tu poznáte na první dobrou. Karoserie vznikala v Karose Vysoké Mýto jako samonosná nástavba na rám. Profily, výztuhy, velké rovinné plochy plechů, typické „lodní“ prosklení boků s vysokým podílem okenní plochy. Městské verze měly dvoukřídlé dveře vpředu i uprostřed, linkové a zájezdové provedení často jednokřídlé dveře a jinak řešené uspořádání sedaček. Rozvor, převisy i celková délka vycházely z tehdejších standardů pro průjezdnost a otáčení v městské struktuře. Šířka zajišťovala stabilitu bez zbytečné „nafouknutosti“. Interiér byl účelný.
Plechová palubní deska s přístrojovým štítem analogových ukazatelů tlaku, teplot a otáček, velký tenkostěnný volant, mechanické táhla a páky, které dělaly přesně to, co naznačoval jejich tvar. Přiznávám, že teď se mi autobus líbí. Ale jako dítě, když jsem v něm jel, jsem ho nenáviděl. Ten zápach od motoru, který šel do kabiny. Motor vpředu, zasahující do kabinového prostoru? Tady technologické řešení naopak nebylo to nejlepší. Sedadla v řadách s dostatkem světla od velkých oken, větrací klapky, stropní větrání, topení vedené podél stěn.
Knedlík? Spousta lidí mu dříve, ale ani dnes neřekne jinak
Prostředí, kde se i dlouhá linka dala strávit bez klaustrofobie. Byť za cenu mírné otravy. Ten zápach nebyl nijak příjemný. Tehdy. Dnes? Dnes je to vzpomínka. V tomhle světě tak dává smysl nostalgie. Ale stejně tak dává smysl dnešní cenovka. Dostat RTO do stavu, kdy budete mluvit o špičkovém kuse, není „udělat lak a koupit kobereček“. Je to rám ven, pískování, měření, rovnání, vyvaření. Je to oprava a repase listových per, čepů, silentbloků, těsnění, brzdové soustavy včetně kompresoru a ventilů. Je to demontáž a generální oprava motoru, hlavy, pístní skupiny, čerpadla, trysek, ložisek, těsnění, chladiče.
S nastavením na dobové hodnoty tak, aby motor nejel „na krev“, ale na stabilitu. Převodovka, tedy synchrony, ložiska, těsnění, nastavení. Je to zadní náprava a diferenciál, které musí být tiché a bez vůlí, aby dlouhá jízda nebyla zápasem s duněním. Elektrika? Původní svazky, ale nové vodiče, dobové koncovky, pojistkové skříňky, relé – včetně renovace světel a přepínačů. A teprve pak přichází na řadu karoserie. Rovnání plechů na velké ploše není trivialita, správné spáry oken a dveří, ručně cínované spoje, dobové profily lišt, zakulacené rohy, chrom, který není „náhražka“ za lesklou fólii.
Generální oprava a renovace vyjde na miliony Kč úplně v klidu
Laky v dobových odstínech dopravních podniků nebo zájezdového schématu, které si pamatujeme z fotografií a filmů. Interiér vyžaduje čalounické řemeslo. Správné materiály, vzory, švy, výplně sedáků, trubkové konstrukce opěradel, madla s patinou, nikoli s levným leskem. Tohle všechno je důvod, proč se dnes špičkové RTO prodávají za miliony korun. Ne proto, že by se „někdo zbláznil“. Ale proto, že náklady na materiál, energii a stovky hodin práce lidí, kteří rozumějí jak náklaďákové technice 60. let, tak karosařině na velkých plochách, prostě sedí.
A když se k tomu přidá doložená historie provozovatele, archivní fotografie, původní štítky a čísla? To je zásada, která v veteránském světě tvoří polovinu hodnoty, částka jde ještě výš. Pak takový kus, kterých není mnoho, může stát miliony Kč. Speciální verze, třeba zájezdová provedení s bohatším čalouněním nebo raritní městské konfigurace s konkrétním rozmístěním dveří, mají na trhu ještě vyšší cenu.
