Škoda Roomster se vyráběla devět let, vzniklo jich přes 371 tisíc kusů – a dodnes se o něm Češi hádají víc než o jakémkoli jiném modelu z Mladé Boleslavi.
Když v březnu 2006 v Ženevě stáhl Thomas Ingenlath roušku ze sériového Roomsteru, reakce v hale se rozpadly přesně napůl. Jedni viděli odvážné rodinné auto, které konečně upřednostňuje prostor před konvencí. Druzí viděli krabici, která vypadá, jako by někdo přilepil zadek dodávky k přídi Fabie. Obě skupiny měly svým způsobem pravdu, a právě v tom spočívá příběh auta, které v roce 2007 získalo prestižní Red Dot Award za produktový design a zároveň se dodnes objevuje v anketách o nejméně pohlednou škodovku všech dob.
Dva pokoje na kolech
Ingenlath, tehdy šéfdesignér Škody, nechtěl navrhnout další anonymní minivan. V dobovém rozhovoru pro Auto Bild popsal záměr opustit klasický tvar MPV s jedním objemem a rozdělit auto na dvě zóny: „driving room“ vpředu a „living room“ vzadu. Vpředu seděl řidič v klasickém škodováckém kokpitu odvozeném z Fabie, vzadu se otevíral prostor s obřími bočními okny, vysokým stropem a posuvnými zadními sedadly. Výsledek nebyl nehoda ani kompromis, byl to vědomý experiment.
Právě tahle logika dvou místností dala Roomsteru jeho charakteristický nesouměrný profil. Linie střechy se za B-sloupkem zvedala, boční okna měnila tvar, proporce přední a zadní části si neodpovídaly. Kdo hledal harmonii, nenašel ji. Kdo hledal kubické centimetry využitelného prostoru v autě kratším než 4,2 metru, dostal víc, než čekal.
Pracant s rodokmenem
Roomster nebyl jen podivín s velkou hlavou. Bylo to auto, na kterém Škoda poprvé veřejně definovala filozofii „Simply Clever“, termín, který dnes zná každý majitel Octavie, se poprvé objevil u konceptu Roomster na IAA ve Frankfurtu v roce 2003. Škrabka na led ve víčku nádrže, deštník ve dveřích, přihrádky všude, to všechno začalo tady.
Praktická výbava šla ale hlouběji než do drobností:
- Zadní sedadla se dala jednotlivě posouvat, sklápět i kompletně vyjmout.
- Zavazadlový prostor narostl z 480 na více než 1 800 litrů při složených sedadlech.
- Vysoký posed a nízký práh usnadňovaly nastupování rodinám s dětmi i starším řidičům.
- Ze stejného základu vznikl dvoumístný užitkový Praktik s 1 900 litry nákladového prostoru a nosností až 640 kg.
ADAC ho ve svém hodnocení ojetých vozů popisuje jako „Raumwunder“, tedy prostorový zázrak, a přiznává mu lehce nadprůměrnou spolehlivost. Není to sportovní auto, není to designová ikona v tradičním smyslu. Je to nástroj, který funguje.
Česko ho nekoupilo víc než zbytek Evropy, ale neopustilo ho
Z celkové produkce 371 503 kusů připadá na český trh zhruba 31 500 registrací, tedy asi 8–9 %. Roomster nebyl primárně český fenomén co do objemu, ale v tuzemsku několikrát obsadil první příčku ve svém segmentu malých MPV. V posledním roce výroby, 2015, Škoda celosvětově dodala už jen 16 600 kusů, model dožíval.
Dnes na Sauto visí přes 300 inzerátů. A na Bazoši jsem dohledal lehce přes 1500 inzerátů. Novější kusy z let 2012–2014 se pohybují kolem 90–130 tisíc korun. Nejde o sběratelskou raritu ani o kultovní klasiku s rostoucí cenou. Jde o levnou, prostornou ojetinu, která stále plní svůj původní účel, a kolem které se na fórech a v komentářích stále vedou tytéž spory jako v roce 2006.
Proč druhá generace nikdy nepřijela
Nástupce byl údajně daleko. Dobová média psala o platformě sdílené s Volkswagenem Caddy, kolovala i zmínka o předsériových kusech. Pak přišel rok 2015, dieselgate a s ním vlna škrtů neprioritních projektů napříč koncernem. Škoda oficiálně potvrdila, že Roomster II nevznikne, budoucnost patří crossoverům a SUV. Logika, kterou Roomster nabízel, tedy maximum prostoru v kompaktním obalu, se přesunula do vyšších, dražších a módnějších karoserií typu Kamiq a Karoq.
Je v tom ironie. Roomster přišel s myšlenkou, že auto má být především užitečné, ne krásné. Trh mu dal za pravdu, jenže odpověď přeformuloval do jazyka SUV, kde tatáž funkce stojí o statisíce víc.
Na co si dát pozor, pokud vás láká
Kdo dnes uvažuje o ojetém Roomsteru, měl by podle dat ADAC hlídat především:
- Stav rozvodového řetězu u benzínových motorů TSI
- Úniky oleje (častý nález při technické kontrole)
- Korodující výfukový systém
- Opotřebení brzdových komponentů
- Funkci a seřízení světlometů
Základní tříválec 1.2 HTP je spíš poddimenzovaný než nespolehlivý. Dieselové verze 1.6 TDI nabízejí lepší točivý moment pro rodinné využití, ale u vysokých nájezdů přibývají starosti s filtrem pevných částic (DPF). Obecně platí: servisní knížka a prohlídka na zvedáku rozhodují víc než barva karoserie.
Roomster zůstává autem, které si nemusíte zamilovat na první pohled. Stačí do něj naložit kočárek, psa a nákup z Hornbachu, a pochopíte, proč ho těch 371 tisíc lidí koupilo navzdory tomu, jak vypadá.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9459
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8145
