Vyzkoušeli jsme, jak auto reaguje, když za jízdy stisknete tlačítko start-stop

Mýtus, že jediný dotyk tlačítka start-stop vás na dálnici pošle do svodidel, žije v hlavách řidičů roky. Jenže moderní auta jsou naprogramovaná jinak, než si většina lidí myslí. Testy na uzavřených tratích a oficiální manuály výrobců ukazují opak, včetně toho, co se děje při vyšších rychlostech a co k tomu říkají bezpečnostní normy.

Krátký ťuk: auto jen pípne a jede dál

Představte si to. Syn v pubertálním věku zkoumá, co je „nového“ na palubní desce. Poměrně běžný jev – koho dítě neprošlo celý infotainment auta tam a zpátky, budiž to šťastný řidič. A při prozkoumávání funkcí tlačítek dojde i na ono „zakázané“ start-stop. Nevím, jak vy, ale já jsem v první chvíli ztuhnul. Tak a teď se ukáže, jak je to celé vlastně nastavené.

U moderních vozů je odpověď překvapivě uklidňující. Jeden náhodný, krátký ťuk motoru nic neudělá. Většina novějších aut od koncernu Volkswagen (včetně našich škodovek) přes Hondu až po Toyotu krátký stisk za jízdy prostě ignoruje, maximálně pípne a vyhodí hlášku na displeji.

Kvíz: Soukromý život českých zimních olympioniků bez příkras. Pokud uspějete, patříte mezi horní desetinu fanoušků

SportyŽivě.cz

13 h

Manuál Hondy Civic pro model 2023 popisuje, že při stisku tlačítka ENGINE START/STOP za jízdy se ozve bzučák a motor běží dál. K vypnutí řídicí jednotka vyžaduje delší držení nebo trojí rychlé zmáčknutí. Stejně postupuje i Toyota. Příručka pro Corollu uvádí, že krátký stisk tlačítka během jízdy pouze zobrazí varovnou zprávu a doprovodí ji zvukem, ale motor se nevypne.

Shodně se chovalo i velké české SUV v redakčním testu popsaném na českém zpravodajském serveru. Při vyšší rychlosti první stisk tlačítka jen varoval, na displeji vyskočilo upozornění a vůz pokračoval bez zaváhání dál. Motor dál táhl a posilovače fungovaly normálně, v souladu s tím, co uvádějí manuály výrobců.

Mnoho řidičů si přesto plete fyzické tlačítko start/stop s automatickým systémem start-stop, který na křižovatce sám zhasíná motor. Ten ale řídí elektronika, ne váš prst. Jeden letmý dotyk tedy opravdu nevyvolá katastrofu. Jakmile ale tlačítko začnete držet déle nebo ho namačkáte několikrát za sebou, auto přepne do úplně jiného režimu a právě ten rozhoduje v krizové situaci.

Dlouhý stisk: motor zhasne, řízení zůstává

To, co krátký ťuk ani nepošimrá, dokáže dlouhý stisk proměnit v dramatickou změnu. Tady už nejde o nechtěné ťuknutí, ale o vědomý nouzový manévr.

Honda, Toyota, Subaru, Hyundai i Mercedes v návodech shodně popisují skrytou nouzovou funkci. Pokud řidič drží start/stop zhruba 2 až 3 sekundy, nebo ho třikrát rychle zmáčkne, řídicí jednotka motor za jízdy skutečně vypne. Automobilky tím dávají řidiči do ruky poslední pojistku, kdy může motor úmyslně „zabít“, třeba když auto začne nekontrolovaně zrychlovat.

Jakmile motor zhasne, vůz se okamžitě chová jinak. Manuály Hondy, Toyoty i Subaru upozorňují, že po vypnutí zmizí posilovač řízení a postupně slábne i posilovač brzd. Řidič musí zatočit i šlápnout na pedál s mnohem větší silou. To může vyděsit každého, kdo podobnou situaci zažívá poprvé.

Zároveň ale platí přísná pravidla. Podle americké bezpečnostní normy FMVSS 114 musí primární prostředek vypnutí motoru zajistit, aby se řízení nezablokovalo. Ve svém výkladu to potvrzuje i federální agentura pro bezpečnost silniční dopravy NHTSA. Volant tedy zůstává odemčený a auto lze dál vést po silnici, i když bez výkonu.

Jak to působí v praxi? Testy na uzavřených tratích, například u organizace Consumer Reports, ukázaly, že po několikasekundovém podržení tlačítka za jízdy motor zhasne, auto v rukou okamžitě „ztěžkne“, pedál brzdy vyžaduje mnohem větší tlak, ale vůz bez tahu drží směr a lze ho bezpečně dobrzdit ke kraji.

Manuály Toyoty k tomu doporučují v nouzi postupovat jasně a klidně:

• silně a plynule brzdit,
• zařadit neutrál N,
• vůz bezpečně zastavit
• a teprve potom držet tlačítko pro vypnutí motoru.

Hyundai a Kia navíc popisují možnost opětovného nastartování za jízdy v poloze N bez sešlápnutí brzdy, u některých modelů Kia od rychlosti alespoň 5 km/h. Kdo tenhle scénář zná dopředu, zvládne i nepříjemnou situaci s chladnou hlavou. Většina lidí se ale v tu chvíli bojí hlavně jediné věci, která straší diskusemi mnohem víc než realita.

Mýtus zamčeného volantu: co opravdu říkají normy

„Stačí zmáčknout a hned se zamkne volant, letíš do svodidel.“ Věta, která se v diskusích pod články o start/stopu objevuje znovu a znovu. Realita je přitom o poznání méně dramatická.

Bezpečnostní norma FMVSS 114, kterou ve své oficiální interpretaci vykládá americká agentura NHTSA, přímo stanoví, že prostředek k vypnutí motoru nesmí aktivovat zámek řízení a musí dovolit, aby šlo vozidlo po silnici dál ovládat. Další interpretace upřesňuje, že zařízení bránící řízení se má aktivovat až po vytažení klíče, ne během samotného vypnutí motoru.

Honda k tomu v návodu pro nouzové vypnutí dodává jasnou větu: při zastavení motoru za jízdy se volant nezamkne. Redakční porovnání manuálů několika značek dává konzistentní obrázek. Toyota, Subaru i Hyundai popisují dlouhý stisk nebo trojí rychlé zmáčknutí tlačítka jako nouzovou funkci, která motor vypne, oslabí posilovače, ale ponechá řidiči plnou kontrolu nad směrem i brzděním, jen za cenu větší fyzické námahy.

Z toho plyne pro českého řidiče jednoduchý, ale zásadní verdikt. Krátkého, nechtěného ťuku do tlačítka start/stop se bát nemusí, protože moderní auta ho podle manuálů konstruktérů ignorují a omezí se na varování. Dlouhý stisk nebo trojí zmáčknutí už představuje vědomý nouzový manévr, po kterém vůz jede bez motoru a s těžšími brzdami, ale se stále odemčeným volantem.

• Ťuknutí = varování, nic se nevypíná,
• dlouhý stisk / trojí zmáčknutí = vědomé nouzové vypnutí,
• restart v N = možnost znovu nastartovat i za jízdy, pokud to výrobce dovoluje.

Kdo tenhle rozdíl zná a drží se doporučení výrobců, má v ruce víc bezpečnosti, ne méně. A hlavně žádný důvod, aby podobné experimenty zkoušel v běžném provozu, místo aby se spolehl na ověřené postupy a výsledky testů z uzavřených tratí.