Z pohledu současného systému STK v ČR může tento vývoj působit jako nenápadná, ale velmi důležitá předzvěst budoucích změn. Tak pozor.
Časy se mění a pravidelné kontroly na STK s ním. Povinná technická kontrola patří v Evropě už dlouhé roky mezi rutinní povinnosti, většina pozornosti se dlouho soustředila na věci jako brzdy, podvozek, světla nebo emise spalovacích motorů. Ale nástup elektromobility začíná s tímto zajetým rituálem docela výrazně hýbat. O novinkách v redakci AutoŽivě informujeme, včetně tech mimo ČR, těch evropských. V jedné z členských zemí Evropské unie se tak rodí změna, která může doslova přepsat pravidla hry při nákupu ojetých elektromobilů. Zároveň ušetří majitelům auta tisíce a tisíce korun.
STK je klasika už dlouhé roky, elektrická auta to ale změní
Základem celé změny je povinné testování stavu vysokonapěťové baterie při technické kontrole. Tedy zařazení kontroly komponentu, který se dříve u STK skoro vůbec detailně nesledoval. Přitom právě tenhle díl auta rozhoduje o jeho hodnotě i použitelnosti víc než cokoliv jiného.
Klasický obraz technické prohlídky vychází z doby, kdy silnicím kralovaly téměř výhradně spalovací vozy. Tomu odpovídá i dnešní situace v ČR, kde má STK v případě elektromobilů pořád spíš konzervativní charakter. Kontroluje se podvozek, stav pneumatik, brzdový systém, světla, řízení a další základní bezpečnostní prvky. Vše, co je známé už desítky let ze světa běžných aut.
U elektrických vozidel přibyly navíc určité vizuální kontroly, typicky se sleduje neporušenost vysokonapěťového vedení a správné uzemnění. Jde tedy o snahu zabránit zjevným rizikům, ale nikoliv o hluboký ponor do stavu nejdražšího dílu celého auta. Narazili jsme v redakci AutoŽivě na informaci, že belgická pravidla pro pravidelné kontroly by se měla změnit.
Diagnostika skutečného zdravotního stavu baterie dnes na běžném protokolu STK chybí. Není to náhoda ani lenost systému, tento typ testu vyžaduje specializované přístroje, měření na vysokém napětí, práci s daty z řídicích jednotek. A hlavně vyškolené odborníky, kteří vědí, co konkrétní hodnoty znamenají.
Dříve techniky zajímaly karburátory, dnes jsou to akumulátory
Zatímco spalovací motor se na STK odhalí docela snadno, stačí proměřit emise, podívat se, jak vypadá výfuk, jak motor běží, jestli nekouří a netřese se na volnoběh, u elektromobilu se systém technické kontroly stále opírá hlavně o vizuální a formální stav. Tedy zda auto fyzicky drží pohromadě, zda fungují brzdy, světla a bezpečnostní výbava, nikoliv o detailní pohled na kondici vysokonapěťového akumulátoru.
Právě v tom se otevírá prostor pro nejistotu, kterou cítí téměř každý zájemce o ojeté elektrické auto, protože tam, kde lze u staršího spalovacího vozu aspoň orientačně posoudit stav motoru podle zvuku, kouře z výfuku nebo výsledků emisí, zůstává u baterie velká část reality skrytá za abstraktními procenty a čísly v paměti řídicí jednotky.
Nedávné studie z Belgie, která se v této oblasti stala jakýmsi barometrem pro celou Evropskou unii, ukázaly, že téměř každý druhý potenciální zájemce o ojetý elektromobil váhá kvůli obavám z degradace baterie. Nejde jen o pocit, ale o reálný strach, že uvnitř auta může číhat drahá časovaná bomba, kterou nelze běžným okem rozpoznat.
Ačkoli existují různé rychlé testy a aplikace připojené přes OBD port, jejich výsledky bývají hodně orientační. Někdy připomínají spíš házení mincí než skutečnou odbornou diagnostiku. Do toho vstupuje ještě jeden zásadní faktor, cena případné opravy. Odborná veřejnost upozorňuje, že u některých modelů může cena nové vysokonapěťové baterie přesáhnout neuvěřitelných 60 procent katalogové ceny nového vozidla.
Náklady na nové baterie jsou často víc než polovina ceny vozu
Při autě s cenou přes půl milionu Kč tak hrozí účet za přibližně čtvrt milionu. To je částka, která spolehlivě zkazí radost z jakékoliv výhodně koupené ojetiny. Samotná baterie je navíc technicky mnohem složitější než klasický spalovací motor. Nejde o kompaktní kus kovu, ale o systém tisíců jednotlivých článků řízených sofistikovaným systémem. Statisticky jsou úplná selhání baterií u moderních elektromobilů stále poměrně vzácná. Častěji odchází okolní řídicí elektronika nebo jednotlivé moduly.
Nic to ale nemění na faktu, že očekávaný účet za výměnu či generální opravu má pro psychiku kupujícího zásadní váhu. Vidina možného výdaje v řádu tisíců až desetitisíců eur dokáže odradit i jinak nadšeného zájemce. Právě zde se na scéně objevuje Valonská státní služba, regionální autorita v Belgii. Stojí v čele celé iniciativy spojené s novým typem testu, cílem je umožnit inspektorům na STK přímou komunikaci s daty z vozidla.
A v další fázi propojit tuto diagnostiku s připravovaným takzvaným bateriovým pasem. Bateriový pas má mít podobu celoevropského digitálního dokumentu. Jeho zavedení je plánováno na rok 2027 a úkolem bude detailní sledování historie, stavu a kapacity baterie v průběhu celého životního cyklu auta.
STK se bude měnit díky novým technologiím a elektřině
Něco jako servisní knížka nové generace, zaměřená výhradně na vysokonapěťový akumulátor. V praxi by měl bateriový pas fungovat jako certifikát pravosti a stavu. U každého vozidla jasně ukáže, jak se kapacita v čase měnila, kolik nabíjecích cyklů už má systém za sebou. Uvidíme, jak se celý koncept bude vyvíjet. Já se zatím držím, a nevím jak vy, spalovacího motoru.
Je to budoucnost?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5393
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9586
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3808
