Stříbrná clona za sklem chladí auto jen o 4 °C. ADAC to ukázal

ADAC otestoval 7 způsobů ochrany auta před vedrem. Populární sluneční clona za sklem skončila až čtvrtá

Německý autoklub naměřil mezi nejlepším a nejhorším řešením rozdíl 10 °C. Rozhoduje jediná věc: kde přesně záření zastavíte.

i Zdroj fotografie: Martin Sedláček

Sedm identických Dacií Duster, každá s jinou ochranou proti slunci, čtyři hodiny v polední výhni. Když technici ADACotevřeli dveře referenčního černého vozu bez jakékoliv ochrany, teploměr v kabině ukazoval 53 °C. Volant a palubní deska přesahovaly 70 °C. Vůz s horní poloplachtou přes okna a střechu měl uvnitř 43 °C. Mezi těmito dvěma extrémy se seřadilo pět dalších konfigurací, a oblíbená reflexní clona zastrčená za čelní sklo zevnitř skončila až na čtvrtém místě s 49 °C. Ne proto, že by byla k ničemu. Ale proto, že záření zastavuje příliš pozdě.

Celkové pořadí: co přesně ADAC srovnával

Test neprobíhal jako klasické srovnání sedmi doplňků z regálu. ADAC postavil vedle sebe sedm různých konfigurací, z nichž dvě nebyly žádnou přídavnou pomůckou:

PořadíKonfiguraceTeplota v kabině
1.Horní poloplachta přes okna a střechu („Halbgarage“)43 °C
2.Vnější reflexní fólie na čelní sklo45 °C
3.Bílý vůz bez další ochrany48 °C
4.Vnitřní reflexní clona za čelním sklem49 °C
5.Bílé plátno na palubní desce50 °C
6.Tónovaná boční a zadní skla51 °C
7.Černý vůz bez ochrany (reference)53 °C

Třetí místo obsadila pouhá barva karoserie, bílý lak stačil na 48 °C bez jediné koruny investice do příslušenství. Samotná clona za sklem přitom překonala bílý vůz jen o stupeň. Mezi skutečně dokupovanými pomůckami ji předběhly jen dvě: poloplachta a vnější fólie.

Proč záleží na tom, z které strany skla clonu dáte

Čtyři stupně. Tolik dělal v testu rozdíl mezi vnější reflexní fólií (45 °C) a vnitřní clonou (49 °C), přestože obě zakrývají totéž čelní sklo. Vysvětlení je fyzikálně prosté: vnější fólie odrazí sluneční záření dřív, než projde sklem a začne ohřívat interiér. Vnitřní clona zachytí část energie až poté, co sklo samo absorbovalo teplo a předalo ho do kabiny.

ADAC k tomu přidává praktickou slabinu: univerzální vnitřní clony často nepřiléhají přesně k rozměrům skla. Mezery po stranách propouštějí záření přímo na palubní desku a účinek klesá. Vnější fólie se přichytí přes celou plochu skla zvenčí, takže mezery nevznikají.

Znamená to, že kdo dosud používal clonu zevnitř, dělal nesmysl? Ne. Čtyři stupně dolů oproti holému autu jsou pořád čtyři stupně. Ale za srovnatelnou cenu (vnější reflexní clona stojí v českých e-shopech kolem 300–370 Kč) získáte o další čtyři stupně víc. Jediný rozdíl v rutině: místo zasouvání za sklo clonu přiložíte zvenku.

Co stojí nejlepší ochrana a kde ji v Česku koupíte

Vítězná konfigurace ADAC nebyla plachta přes celé auto, jak by se mohlo zdát. Šlo o takzvanou „Halbgarage“, krátkou horní plachtu, která zakrývá střechu, všechna okna a část kapoty. V českých e-shopech odpovídá tomuto popisu krátká ochranná plachta za zhruba 429 Kč. Plachty přes celé auto jsou výrazně dražší (od 649 do 1 299 Kč), a přitom ADAC testoval právě tu kratší variantu.

Pro každodenní parkování před supermarketem nebo v práci je podle nás nejsilnější kompromis vnější reflexní clona na čelní sklo. Dva stupně za vítězem, třetinová cena, vejde se do dveřní kapsy. Poloplachtu má smysl vytáhnout při celodenním stání na letišti nebo na dovolené, kde auto nepotřebujete hodiny.

Zajímavý je i výsledek tónovaných skel: pro teplotu vzduchu v kabině přinesla jen dvoustupňové zlepšení (51 °C). Ale na zadní lavici klesla povrchová teplota z 57 na 48 °C. Pro rodiče s dětskou sedačkou vzadu to není zanedbatelný rozdíl.

Rozpálené auto jako past: čísla, která by měl znát každý rodič

ADAC v květnu 2026 varoval, že i při venkovní teplotě pod 30 °C stoupla teplota v kabině za 30 minut přes 50 °C a za hodinu a půl na 59,1 °C. Povrchy volantu, přezek bezpečnostních pásů a dětských sedaček dosáhly až 80 °C. Podle norem pro kontaktní teploty přitom riziko popálení kůže začíná u kovových částí už kolem 48–51 °C při krátkém dotyku.

Pro děti jsou čísla ještě naléhavější. Dětské tělo se podle NHTSA přehřívá třikrát až pětkrát rychleji než tělo dospělého, úpal nastává při tělesné teplotě kolem 40 °C. ADAC uvádí, že pro miminka a malé děti může být vzduch v autě od 46 °C životu nebezpečný. U psů hrozí trvalé poškození nad 40 °C a bezprostřední ohrožení nad 45 °C.

České léto přitom tyto scénáře přináší pravidelně. ČHMÚ eviduje v průměru přes 13 tropických dnů ročně, první letošní tropický den přišel už 23. května v Doksanech. Nejde o extrém, ale o normu.

Co udělat, než sednete za volant

Nastoupit do auta rozpáleného na 50+ °C a okamžitě zapnout klimatizaci na plný výkon je lákavé, ale neefektivní. ADAC doporučuje nejdřív otevřít všechny dveře a nechat horký vzduch odejít. Teprve po minutě nebo dvou zavřít, nastartovat a pustit klimatizaci. U dětí platí navíc pravidlo: žádný přímý proud studeného vzduchu na tělo.

Před jízdou se vyplatí zkontrolovat volant a kovové přezky dotykem hřbetem ruky. Osmdesát stupňů na kovu je teplota, která popálí dětskou kůži okamžitě.

Nejlevnější ochrana stojí nula korun, parkovat ve stínu. Druhá nejlevnější stojí tři stovky a zabere deset sekund navíc: přehodit clonu z vnitřku skla na vnějšek. Ten rozdíl je čtyři stupně a v rozpáleném autě s dítětem na zadní sedačce to může být rozdíl, na kterém záleží.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články