Indická e Vitara od Maruti Suzuki vypadá na první pohled jako průlom: elektromobil za cenu, která v Evropě nekoupí ani slušnou ojetinu. Jenže nejdražší část auta v té ceně prostě není.
Když Maruti Suzuki v únoru 2026 zveřejnila vstupní cenu e Vitary pro indický trh, číslo okamžitě obletělo automobilové weby. Startovní cenovka ₹10,99 lakh, po přepočtu kurzem Evropské centrální banky zhruba 246 tisíc korun, vypadala jako důkaz, že elektromobilita konečně dostala rozumnou cenu. Jenže automobilka hned v první poznámce pod čarou vysvětluje, co ta suma vlastně zahrnuje: vůz bez baterie. Baterie se platí zvlášť, po ujetých kilometrech.
Šoková cenovka vzniká odstraněním nejdražší součásti
Model, který Maruti Suzuki použila, se označuje jako Battery-as-a-Service, zkráceně BaaS. Princip je jednoduchý: zákazník si koupí auto bez baterie za výrazně nižší vstupní cenu a baterii pak splácí podle toho, kolik najezdí. U základní verze s baterií 49 kWh je sazba ₹3,99 za kilometr, u silnější 61kWh verze ₹4,39 za kilometr, v přepočtu přibližně 0,90, respektive 0,99 koruny za každý ujetý kilometr. Automobilka sama popisuje BaaS jako dual-loan finance product, tedy jako finanční konstrukt se dvěma oddělenými úvěry, nikoli jako prostý pronájem baterie. Vstupní cena navíc nezahrnuje silniční daň, pojištění ani další zákonné poplatky, které jsou v Indii povinné.
Aby bylo srovnání úplné, je třeba dodat, že Maruti Suzuki zveřejnila den po BaaS ceníku i plné ceny bez tohoto modelu. Standardní ex-showroom ceny e Vitary bez BaaS začínají na ₹15,99 lakh a sahají až na ₹20,01 lakh, v přepočtu přibližně 358 tisíc až 448 tisíc korun. To je stále výrazně méně než v Evropě, ale zdaleka ne tak dramatický rozdíl, jaký nabízí plakátová BaaS cenovka.
Rozdíl 50–75 % existuje, ale jen jako vstupní optika
Srovnání s evropskými cenami je přesto pozoruhodné. Oficiální nizozemský ceník e Vitary pro rok 2026 začíná na €31 995 (přibližně 777 tisíc korun) za verzi Select 49 kWh a končí na €39 495 (asi 960 tisíc korun) za vrcholnou verzi Style 61 kWh AllGrip-e. Proti indické BaaS plakátové ceně vychází rozdíl přibližně 68 procent u základní verze a kolem 74 procent u vrcholné. Jenže jakmile přejdeme na plnou indickou cenu bez BaaS, rozdíl se zmenší na 54 až 63 procent, a to ještě před tím, než zákazník najede první kilometr a začne platit za baterii. Číslo „50–75 % sleva“ tedy není vymyšlené, ale platí výhradně pro vstupní cenovku modelu, který baterii z auta vyjímá.
Výpočet BaaS, který automobilka uvádí jako ukázkový, stojí na předpokladu 60 kilometrů denně a je určen výhradně pro osobní použití. Kdo jezdí méně, platí za baterii méně, ale vstupní cena auta zůstává stejná a celkový náklad se rozloží jinak. Kdo jezdí více, platí za baterii více. Nejde tedy o levnější elektromobil, ale o jinak rozloženou platbu za stejný produkt.
Zákazník neplatí méně, platí jinak a déle
Akademická literatura tento model dobře popisuje. Studie publikovaná v časopise Omega v roce 2025 ukazuje, že BaaS může být výhodný zejména tam, kde jsou baterie drahé nebo kde zákazníci mají obavy z jejich degradace, automobilka si totiž baterii ponechává ve vlastnictví a nese riziko jejího opotřebení. Pro zákazníka to znamená nižší vstupní bariéru, ale zároveň dlouhodobý závazek vůči poskytovateli služby. Při dalším prodeji auta bez baterie navíc vzniká otázka, jak takový vůz ocení trh s ojetinami, a to je otázka, na kterou zatím nikdo nemá přesvědčivou odpověď.
Maruti Suzuki tento model doplňuje vlastním ekosystémem: přes 1 500 servisních center připravených na elektromobily a aplikaci e for me pro přístup k rychlonabíjecí síti. To dává v indickém kontextu smysl, protože tamní veřejná dobíjecí infrastruktura je teprve ve výstavbě. Podle IEA měla Indie na konci roku 2024 asi 75 tisíc veřejných dobíjecích bodů a do roku 2030 by jich ve scénáři agentury potřebovala kolem 375 tisíc. Automobilka tedy nenabízí jen auto, ale celý servisní rámec kolem něj, a BaaS je součástí tohoto balíčku.
V Česku zatím bez ceníku, ale s rostoucí infrastrukturou
Český web Suzuki má pro e Vitaru samostatnou modelovou stránku i konfigurátor, ale oficiální český ceník k dispozici není. Pro orientaci poslouží nizozemský ceník, který je nejbližším dostupným referenčním bodem. Česká dobíjecí infrastruktura mezitím roste: na konci roku 2025 bylo v zemi 7 574 veřejných dobíjecích bodů, meziročně o 19 procent více, přičemž téměř tisíc z nich nabízelo výkon 150 kW a více. Centrum dopravního výzkumu přitom uvádí, že veřejné dobíjení plní v Česku hlavně doplňkovou roli k domácímu a firemnímu nabíjení, což je situace výrazně odlišná od indického trhu, kde BaaS model vznikl.
Případný přenos BaaS modelu do evropského prostředí by narazil na jiná očekávání zákazníků i na odlišný regulatorní rámec. Evropské bateriové nařízení z roku 2023 zavádí povinný „bateriový pas“ a přísné požadavky na sledovatelnost trakčních baterií, což by model oddělené baterie komplikovalo. Zákazník zvyklý kupovat auto jako kompletní produkt by navíc musel přijmout logiku, že část toho, co pohání jeho vůz, mu nikdy nebude patřit.
Indická e Vitara je zajímavý příklad toho, jak lze s cenou pracovat jako s marketingovým nástrojem, aniž by se cokoli na skutečném nákladu změnilo. Šoková vstupní cenovka funguje přesně tak, jak má, přitáhne pozornost a vyvolá srovnání. Teprve v poznámkách pod čarou se ukáže, že auto za 246 tisíc korun je auto bez srdce, a to srdce se pak platí každý den, každý kilometr, po celou dobu vlastnictví.
