Suzuki nechtějí mladí, ale důchodci. Statistika ukázala, že každý druhý majitel je v penzi

Německá data boří stereotypy o „důchodcovských autech“: místo prémiových značek kraluje mezi držiteli 60+ nenápadné Suzuki.

i Foto: Suzuki
                   

Statistiky německého registru vozidel převrátily představy o „důchodcovském autě“ naruby. Místo prémiových německých značek vede nenápadná japonská značka. A nejde jen o vkus seniorů, ale i o to, kdo bude za pár let určovat trh s ojetinami. Pojďme se na to podívat.

Šok z Německa: důchodci milují Suzuki, ne Mercedes

V německých garážích vládne seniorům Suzuki, ne Mercedes. Podle analýzy z oficiálních dat úřadu KBA k 1. 1. 2025 připadá u značky Suzuki 50,6 % vozů na držitele starší 60 let, u modelu Suzuki Splash dokonce kolem 69 %. Každé druhé Suzuki v Německu tak papírově vlastní člověk v penzi a u Splashe sedí v seniorském věku skoro sedm z deseti majitelů. Tenhle obrázek úplně přepisuje to, co si většina z nás představí pod pojmem důchodcovské auto.

A popravdě mám stejnou zkušenost. Speciálně v Podkrušnohoří je malých Suzuki (začasto s pohonem všech kol) vidět opravdu hodně. I se seniory za volantem. Praktická, jednoduchá auta s nenáročnou obsluhou a spolehlivou technikou si evidentně svoje místo na trhu najdou.

Žádný Mercedes ani Volkswagen, nýbrž malé, nenápadné Suzuki Splash. Místo chromu a hvězdy na kapotě ale grafy ukázaly krabicoidní měšťácký hatchback, který internetové vtípky často nálepkují jako auto pro babičku z vesnice. No a? V čem je problém? I babička musí něčím jezdit. Vnuk ať si týrá trojkové „bávo“, já budu jezdit podle předpisů. A má pravdu. Vlastně recht.

Statistiky KBA navíc sledují především držitele auta, ne nutně člověka, který denně sedá za volant. Německý registr eviduje věk majitele v technickém průkazu, ale reálný řidič může vypadat úplně jinak, klidně o generaci mladší. Oficiální přehledy na portálu data.gov.de tak v redakci AutoŽivě vnímáme s vědomím těchto limitů a nehledáme za každou cenu jednoduchou zkratku „jezdí s tím jen důchodci“. I tak se ale rýsuje jasný vzorec, který má s vkusem mladých řidičů pramálo společného a teprve u něj začíná být opravdu zajímavé, co z něj plyne dál.

Japonská „důchodcovská pětka“, pojišťovací triky a jiný vkus mladých

Za Suzuki se v německých datech seřadila celá seniorsky laděná „japonská pětka”. Subaru má zhruba 49 % držitelů 60+, Honda více než 47 %, Mitsubishi necelých 45 % a Toyota kolem 44 %. Senioři v Německu tedy nevěří jen jediné značce, ale celému typu aut.

Dává to smysl. Vyšší posez, jednoduché nastupování, velká okna a fyzická tlačítka místo dotykového „herního“ kokpitu přesně pasují na unavená záda a oči po sedmdesátce. Tenhle balíček pak logicky doplňují nízké provozní náklady a pověstné „naliju benzín a jezdím“. Výsledkem je auto, které seniora nebolí ani při cestě do obchodu, ani v peněžence.

Suzuki ale vede jen v relativním podílu seniorů, ne v absolutním počtu aut. K 1. 1. 2025 eviduje KBA v Německu 49 339 166 osobních aut a z nich připadá 20,9 % na Volkswagen. Ten tak u starších řidičů dominuje prostým objemem vozového parku, i když procentuálně má Suzuki „víc důchodců“ na kus.

Do hry navíc vstupují pojišťovací triky. Systém Schadenfreiheitsklasse odměňuje beznehodové roky levnějším pojistným a tzv. Zweitwagenregelung motivuje rodiny registrovat druhé auto na zkušenějšího, často staršího člena domácnosti. V databázi pak auto může vypadat jako důchodcovské, i když za volantem sedí jejich třicetiletý vnuk, což redakce AutoŽivě při interpretaci čísel vždy bere v potaz.

Zatímco senioři tak papírově okupují Suzuki, mladí utíkají úplně jinam. Podle výběru z dat KBA mezi držiteli do 29 let vede Seat/Cupra s podílem přes 10 %, za ním následují Audi a BMW. Ano, chápu, to jsou onačí značky. A speciálně Cupra design opravdu umí.

Právě tenhle generační rozpor nejlépe vynikne ve chvíli, kdy se oba světy potkají u jednoho konkrétního bazarového auta. Podobné situace nejsou výjimkou ani v českých autobazarech.

Typicky jde třeba o postarší pár, který během pár minut zamluví zelený Suzuki Splash za něco přes 80 tisíc korun. Přesně ten model, který v Německu drží kolem 69 % držitelů nad 60 let a který se v české inzerci běžně objevuje zhruba mezi 40 a 120 tisíci podle roku výroby a stavu. Pro takové kupce znamená vysoký posez, nízkou spotřebu a jednoduché ovládání, pro prodávajícího zase slušnou šanci rychlého prodeje. Tento typ pragmatických rozhodnutí v českých bazarech pak spoluutváří ceny těchto ojetin a naznačuje, co se stane, až se německé seniorské preference naplno promítnou i k nám.

Český most: mýtus Dacie, nové prohlídky a „budoucí důchodcovské“ auto

Když se z německých statistik přesuneme na české silnice, příběh zůstává podobný, jen s vlastními specifiky. Struktura kupců u nás vypráví hodně o tom, kdo bude jednou stát frontu právě na taková auta, jako je Splash.

Podle souhrnů Svazu dovozců automobilů za rok 2024 a začátek 2025 registrují firmy zhruba 74–75 % nových osobních aut, zatímco soukromé osoby drží jen 25–26 % nových registrací. Když se proto na českém trhu objeví malé Suzuki nebo Mitsubishi v rukou prvního majitele z řad domácností, zájemci o „civilní“ auto rychle zbystří. Cenové rozpětí ojetých Splashů kolem 40–120 tisíc korun tak souvisí nejen s technickým stavem, ale i se stabilní poptávkou těch, kteří hledají jednoduchý, srozumitelný vůz na každý den.

Stát zároveň jasně počítá s tím, že senioři zůstanou za volantem déle než dřív. Od 1. 1. 2026 se povinná lékařská prohlídka pro běžné řidiče nově posouvá až na 70 let a lékař může posudek vést v elektronické podobě, jak popisuje Ministerstvo dopravy ve své informaci k novele zákona č. 236/2025 Sb. V praxi to znamená, že skupina řidičů 60+ poroste a bude dál hledat auta, která nezruinují důchodový rozpočet a neunaví ruce při parkování.

To je další důvod, proč pravděpodobně zůstanou jednoduché japonské modely na českém trhu atraktivní. A tady se dostáváme k jednomu rozšířenému českému mýtu.

Když se Čechů zeptám, která značka podle nich kraluje *důchodcovským autům*, většina bez váhání vystřelí Dacii. Německé statistiky ale kreslí jiný obrázek: Suzuki tam dosáhne 50,6 % podílu držitelů 60+ a model Splash míří k 69 %, zatímco Dacia se v dostupných přehledech drží pod těmito hodnotami. Intuice českých řidičů se tak míjí s realitou německého trhu s ojetinami. I proto se vyplatí číst německá data jako předpověď trendů, které se s pár lety zpoždění často přesunou i na náš trh.

Kdo dnes jako mladší řidič koupí nenápadné, levné Suzuki v dobrém stavu, nekupuje jen *auto pro sebe teď*, ale i budoucí magnet pro seniory, kteří po něm sáhnou za pár let. Stabilní poptávka starších řidičů může podržet zůstatkovou hodnotu víc než módní logo na kapotě. Pokud tedy řešíte, jaké auto vás bez nervů provede i vlastním stárnutím, nebo jakou ojetinu jednou snadno prodáte právě staršímu kupci, statistiky z Německa i pohled na české bazary naznačují jednoduchou odpověď. Jenže: otázkou zůstává, jestli ji mladí řidiči stihnou využít dřív, než jim tyhle „důchodcovské“ Suzuki vykoupí jejich budoucí „já”. Ale už v penzi. Co myslíte?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články