Tatra jako luxusní byt na kolech. Český expediční speciál pro cestu kolem světa vyjde na miliony

Na fotkách vypadá jako sci-fi z postapokalypsy, ve skutečnosti jde o jeden z nejdražších obytných speciálů, jaký kdy jel na tatrovácké páteřové rouře. Z australské dílny SLRV vyjíždí Phoenix 8×8, který má být strojem na cestu kolem světa. Jenže za tuhle svobodu se platí víc než jen penězi.

Tatrovka jako byt na kolech za cenu pražského bytu

Cenovka tohohle „obytňáku“ posadí na zadek i otrlého developera z Karlína. Caravan World u testovaného SLRV Commander 8×8 uvádí rozpětí 1,5 až 2,0 milionu australských dolarů. Podle kurzu České národní banky 13,963 Kč za AUD k 15. 1. 2026 mluvíme zhruba o 21 až 28 milionech korun.

Tahle Tatra tedy stojí víc než velmi slušný nový byt v Praze, jak naznačují cenové statistiky pro metropoli, a míří rovnou do ligy superluxusu, kde si lidé běžně kupují spíš jachty než dodávky. A přesto se tu pořád bavíme „jen“ o obytném voze, ne o vile na pobřeží.

Smutný osud Laďky Kozderkové: Zradil ji manžel a nakonec i zdraví. Na doktory neměla čas

VIPživot.cz

59 m

Do hry ale nevstupuje obyčejný karavan. Z Kopřivnice vyjíždí základ, těžký náklaďák Tatra Phoenix 8×8 s tatrováckou páteřovou rourou a nezávislými kyvnými polonápravami, který jako podvozek dodává firma Offroad Trucks Australia. Australská společnost SLRV na něj v takzvaném Body Shopu přivaří a přišroubuje obytnou nástavbu Expedition a z rodného Phoenixu udělá interkontinentální palác na kolech.

V redakci AutoŽivě proto mluvíme spíš o společném díle dvou světů než o obytné Tatře „z katalogu“. Základní technika přitom zůstává ryze náklaďáková: technici v Tatře do Phoenixu montují těžké motory PACCAR MX-11 nebo MX-13, automatizovanou převodovku ZF TraXon a v některých aplikacích i plně automatickou převodovku Allison, známou z dálničních tahačů a stavebních strojů.

SLRV na tenhle základ posadí 60mm infuzní kompozitní panely, které tvoří stěny nástavby, sendvič s tlustou izolací, který drží teplo i pevnost jako dům. Phoenix se tak mění v pojízdnou vitrínu české techniky a teprve v terénu se ukáže, proč tahle kombinace stojí tolik peněz a co za tu cenu vlastně dostanete.

Monstrum místo dodávky: 50 tun, 1 000 litrů vody a vlastní elektrárna

Kdo čeká trochu přerostlý karavan, u Phoenixu 8×8 narazí na úplně jinou ligu. Tatra u této konfigurace uvádí maximální povolenou celkovou hmotnost až 50 tun, tedy GVM na úrovni plnohodnotného těžkého náklaďáku. Pro srovnání, běžné osobní auto končí kolem dvou tun.

Páteřová roura, velká centrální trubka, která nese rám a chrání hřídele, spolu s nezávislými kyvnými polonápravami dovolí každému kolu zvlášť kopírovat terén. Čtyři uzávěrky diferenciálů, takzvané diff-locky, řidič postupně připojuje jako tlačítka poslední záchrany, aby síla neutíkala do prokluzujícího kola. A čtyřbodový, torzně volný rám nechá podvozek kroutit, aniž by lámal obytný dům, takže tenhle kolos v rozbitém terénu často jede rychleji a klidněji než běžný off-road.

Právě tahle nákladní technika pak nese něco, o čem český sen „dodávky za půl mega“ většinou jen sní. SLRV u Commanderu 8×8 staví vodní systém z více nádrží o celkové kapacitě přibližně 600 až 1 000 litrů vody, podle zvolené konfigurace. Stejná platforma umožňuje přídavné palivové nádrže až do 1 000 litrů nafty pro extrémní dojezd mimo civilizaci. Ano, nechali byste přes 30 000 na benzince, počítáte správně.

Zatímco typická vestavba v ojeté dodávce veze pár desítek litrů vody a jednu plnou nádrž, tenhle Phoenix supluje malou cisternu i expediční tanker v jednom. Vzniká tak úplně jiný režim cestování světem, kde se pobyt mimo civilizaci nepočítá na dny, ale na výrazně delší období.

Do obrazu „stroje na cestu kolem světa“ vstupuje ještě energetika. Testovaný Commander 8×8 v Caravan Worldu vozil 48V lithiovou bateriovou banku Mastervolt 540 Ah a solární pole o výkonu 2 kW, doplněné o zhruba 1 000 litrů vody. Čili malý „kraftwerk“ na kolech. Stejný tatrovácký podvozek s motorem PACCAR MX a případným automatem Allison, který normálně tahá štěrk na stavbách, tady nese plnohodnotný byt, energeticky soběstačný pro dlouhodobý pobyt mimo síť.

Právě tahle kombinace velkých nádrží, zásoby vody, baterií a těžké techniky tvoří významnou část ceny, kupující neplatí jen designový nábytek, ale kompletní mobilní infrastrukturu. A přesně tady se začíná lámat situace v okamžiku, kdy s tímhle monstrem vyjedete v Česku na silnici.

Česká realita: řidičák na náklaďák a mýto s CO2 přirážkou

I kdyby čtenář našel na expediční Tatru potřebné desítky milionů, s běžným „béčkem“ v peněžence na značky nedojde. Jakmile hmotnost vozidla překročí 3,5 tuny, zákon 361/2000 Sb. vyžaduje minimálně řidičské oprávnění skupiny C1, u mnohatunového Phoenixu 8×8 reálně plnohodnotnou skupinu C.

Skupina C1 pokrývá lehčí náklaďáky do 7,5 tuny, skupina C těžké trucky, takže expediční Tatra z hlediska českého úřadu patří mezi nákladní vozidla, ne mezi „větší osobáky“. V redakci AutoŽivě proto u podobných projektů vždy radíme počítat nejen se servisem a pojištěním, ale i s časem a penězi na samotný řidičák, který se v rozpočtu na vysněnou expedici snadno přehlédne.

Další studenou sprchu připraví mýtný systém. Všechna vozidla nad 3,5 tuny na českých dálnicích a vybraných silnicích I. třídy platí elektronické mýto a od 1. března 2024 se do sazby přidává i CO2 komponenta podle emisní třídy vozidla. Podle informací oficiálního mýtného systému CO2 složka znamená, že provozovatel těžkého expedičního speciálu připlácí za každou ujetou kilometrickou jednotku podle papírově stanovených emisí.

CzechToll zároveň ve svých tiskových zprávách popisuje, že nová složka už v prvních měsících fungování přinesla státu výrazné dodatečné příjmy. Peněženka majitele Phoenixu 8×8 Expedition tak krvácí ještě dřív, než kolos sjede z dálnice na šotolinu a začne naplno ukazovat, co umí. Jenže: kdo chce opici, musí mít na banány.

Navíc, předpokládám, že pokud někdo dokáže zaplatit pořizovací cenu za tento expediční hi-tech, tak ho nějaké české mýto už zřejmě nerozhází. Majitelé Phantomu také většinou neřeší dilema „dálniční známka na měsíc nebo na rok“.

Zajímavě přitom působí srovnání s Německem. Podle operátora systému LKW-Maut, společnosti Toll Collect, platí povinnost mýta pro vozidla nad 3,5 tuny určená nebo používaná k přepravě zboží, zatímco řada obytných vozidel kategorie M pod tuto definici nespadá a může získat status „mautbefreit“, tedy osvobozená od mýta. Rámec, který popisuje německý federální úřad pro logistiku a mobilitu, tak umožňuje, aby obdobné expediční trucky byly za určitých podmínek posuzovány spíš jako velká obytná vozidla s jinou mýtnou logikou. Vtipné, že?

V Česku ale jede jako plnohodnotný náklaďák s CO2 přirážkou a pro většinu českých řidičů tak Phoenix 8×8 Expedition zůstane spíš inspirací a vitrínou toho, co dnes tatrovácká páteřová roura a kyvné polonápravy technicky zvládnou. Reálné cestovatelské plány nakonec většina lidí ukotví u dostupnějších verzí Phoenixu, které mohou změnit způsob, jakým o dobrodružném cestování vůbec přemýšlíme, jen už bez cenovky na úrovni pražského bytu.

Galerie