Tesla a SpaceX: Továrna o velikosti 1 300 fotbalových hřišť za 400 miliard

Tesla a SpaceX ohlásily společnou továrnu na čipy větší než 1 300 fotbalových hřišť. Musk investuje 400 miliard korun

V texaském Grimes County má vyrůst polovodičový kolos Terafab. První potvrzená fáze stojí přes 16,8 miliardy dolarů, a je to teprve začátek.

i Zdroj fotografie: Steve Jurvetson / Creative Commons / CC BY 2.0

Dne 6. srpna 2026 se texaský guvernér Greg Abbott postavil před kamery a oznámil, co se v lokálních úřadech Grimes County potichu připravovalo od jara: SpaceX a Tesla tu společně vybudují vertikálně integrovanou továrnu na čipy, jakou Amerika dosud neviděla. Sto milionů čtverečních stop pod jednou střechou, tedy 9,29 milionu metrů čtverečních. Přepočteno na klasické fotbalové hřiště o rozměrech 105 × 68 metrů vychází přes 1 300 hřišť. Ale pozor: tohle číslo je náš redakční přepočet podlahové plochy, ne oficiální firemní metrika. A hlavně, celé to není jen o velikosti.

Jedna továrna, čtyři fáze, tři firmy a Intel navíc

Částka 400 miliard korun odpovídá hrubému přepočtu první potvrzené fáze za více než 16,8 miliardy dolarů. Jenže lokální dokumenty Grimes County a prezentace pro školský obvod Iola ISD pracují s mnohem většími čísly: 55 miliard dolarů pro „počáteční fáze“ a až 119 miliard při plném dobudování všech etap. Rozdíl je zásadní. První fáze má institucionální oporu, proběhlo slyšení na úrovni county, žádost v programu JETI u texaského kontrolora účtů, státní grant 30 milionů dolarů z Texas Enterprise Fund. Zbylé fáze jsou podmíněné: lokální podklady samy používají formulaci „pokud budou vybudovány všechny fáze“.

Projekt přitom není čistě duet Tesla–SpaceX. V žádosti JETI figuruje konsorcium tří firem: Tesla, SpaceX a xAI. A v prospektu SpaceX z června 2026 se objevuje překvapivý detail: v dubnu 2026 se k projektu přidal Intel. Rámovat ho jen jako konkurenta by tedy bylo nepřesné.

Proč vlastní čipy, a ne nákup od TSMC

SpaceX v prospektu vysvětluje logiku Terafabu dvěma slovy: vertikální integrace. Návrh masek, výroba logiky i pamětí, pokročilé pouzdření, vlastní energetika a takzvané „testovací zařízení pro kosmické výpočty“, to vše v jednom uzlu. Cílem je vyrábět dva typy čipů: pozemní edge a inferenční procesory pro Teslu (označované AI5, AI6, D3) a čipy pro kosmické nasazení SpaceX. Ambice? Produkovat jeden terawatt výpočetního hardwaru ročně.

Důležitý korektiv: SpaceX samo říká, že významná část hardwaru se bude dál nakupovat od třetích stran. Nejde o úplné odpojení od ekosystému TSMC, Samsungu či Intelu. Jde o kontrolu nad tempem vývoje, prioritizací a fyzickým stackem, tedy o to, aby Muskovy firmy nemusely čekat ve frontě na kapacitu cizí slévárny.

Proč zrovna Texas? Žádost JETI srovnávala čtyři státy: Texas, Arizonu, Nové Mexiko a Nevadu. Rozhodly daňové podmínky, dostupnost energie, vody a optických sítí, pracovní síla a rychlost povolování. Samotná žádost uvádí, že omezení školní daně M&O snižuje efektivní daňovou zátěž projektu zhruba o 48 %.

Jak velký je Terafab ve srovnání s konkurencí

Americký závod TSMC v Arizoně za 150 miliard dolarů zabírá přes 445 hektarů (1 100 akrů). Intel v Ohiu plánuje kampus na téměř 405 hektarech (1 000 akrů) s kapacitou až osmi fabů a investicí do 100 miliard dolarů při plném rozvinutí. Samsung v texaském Tayloru komunikuje přes 486 hektarů (1 200 akrů) a přibližně 437 000 m² podlahové plochy v první fázi za minimálně 17 miliard dolarů.

Terafab oproti tomu komunikuje 9,29 milionu m² (100 milionů čtverečních stop) pod jednou střechou, číslo řádově vyšší než podlahová plocha jakéhokoli stávajícího polovodičového kampusu. Srovnání ale kulhá: konkurence často uvádí rozlohu celého areálu v hektarech, zatímco Terafab operuje s podlahovou plochou budov. Investičně je první fáze za 16,8 miliardy dolarů zhruba na úrovni Samsungu v Tayloru. Pokud by se ale projekt posunul k lokálně popisovaným 55 až 119 miliardám, skočil by do ligy největších amerických polovodičových megaprojektů.

Co to znamená pro Česko

Přímý dopad na české spotřebitele je v krátkém období nulový: Terafab nevyrábí čipy pro Apple ani pro jiné značky běžné elektroniky. U Tesly jde spíš o zajištění dodávek interních AI procesorů než o tlak na maloobchodní ceny.

Česko ale v globálním polovodičovém řetězci figuruje víc, než si většina lidí uvědomuje. Americký onsemi rozjel v Rožnově pod Radhoštěm expanzi za zhruba 50 miliard korun s produkcí 10 milionů čipů denně, převážně pro autoprůmysl. CzechInvest zdůrazňuje, že české firmy mají silnou pozici v zařízení pro výrobu čipů, elektronové mikroskopii, optických komponentech a technologiích čistých prostor. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň pracuje na národní polovodičové strategii. Každý nový megaprojekt typu Terafab zvyšuje globální poptávku po přesně tomto typu subdodávek.

Reálný projekt, nebo další Muskovo velké gesto

Signály reality existují. Administrativní proces běží od března 2026, Tesla veřejně nabírá inženýry pod značkou Terafab v Austinu, county a stát projekt formálně podpořily. Na druhou stranu: plný kampus za 119 miliard dolarů je příběh třicátých let, ne příštího roku. Každá další fáze závisí na tom, zda ta předchozí splní očekávání, a zda politické a ekonomické podmínky vydrží.

Muskovy firmy se tím pokoušejí o něco, co dosud v americkém technologickém průmyslu nemělo obdobu: převést boj o dominanci v AI z nákupu cizích čipů na vlastní, vertikálně řízenou výrobu. První fáze má reálné základy. Zbytek je sázka na to, že tempo se nezastaví.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články