Na plakátech milion kilometrů, v českých papírech čtvrtina. Do toho nový motor, cena pod Francouzi a flotily, které plánují podle mýtu. Jaká je realita Proace Max?
Milion kilometrů v reklamě, nízká cenovka v ceníku a velká krabice na kolech, která slibuje nahradit dvě menší dodávky. Jenže v českém techničáku stojí úplně jiná čísla a rozdíl může převrátit ekonomiku celé flotily. Teprve když je položíte vedle techniky, servisu a reálného dojezdu, začne být jasné, kde Toyota opravdu boduje.
Milion kilometrů v reklamě, 250 tisíc v českém techničáku
Představte si podnikatele, který si v Excelu nakreslí jednoduchý plán: dodávka od Toyoty „odjezdí milion“, pak ji s klidem prodá. Do kalkulace dá servis, palivo, zůstatkovou hodnotu a milionová záruka mu podrží celý byznysový model. Na papíře to vypadá krásně.
V české realitě ale Proace Max dostane v rámci programu Extracare jen 5 let a 250 000 km, jak oficiálně potvrzuje český program Extracare Plus Toyoty. Tenhle rozdíl není kosmetický, v dlouhodobém plánování může znamenat miliony korun.
Samotný milion kilometrů pochází z polské „Gwarancja PRO“, která kryje vybrané vozy PROACE do 3 let nebo 1 000 000 km, a to výhradně na polském trhu. Český zákazník, který se slepě opře o slogan bez čtení podmínek, tak prostě riskuje.
Omyl mezitím bují v českém online prostoru. Jeden z velkých portálů nejdřív nadšeně oznámí „poprvé v ČR: záruka na 1 000 000 km“, a teprve později doplní dovětek o reálných 5 letech a 250 000 km. V diskusích se přesto dál objevují věty typu „Toyotu beru, ta má milion“ a objevují se i plány nájezdu, které se opírají spíš o mýtus než o smluvní podmínky.
U Proace Max z toho plyne reálné riziko: špatná víra v milionovou legendu může převrátit celkovou ekonomiku celé flotily, pokud podnikatel nastaví plán odpisů podle sloganu a ne podle toho, co opravdu podepisuje.
Když jsem kvůli tomu otevřel české ceníky, čekal jsem, že Toyota pokryje marketingový „fór“ aspoň cenou. A narazil jsem na konkrétní skladový Proace Max L2H2 120 k Active za 670 000 Kč s DPH v databázi Toyota Prověřené vozy. Srovnatelný Peugeot Boxer 3500 L3H2 140 k vychází v dealerské nabídce na 773 999 Kč s DPH a Opel Movano 3500 L3H2 140 k na 780 329 Kč s DPH.
Najednou nehraje hlavní roli „milion“ v reklamě, ale fakt, že Toyota umí u velké dodávky ustřelit cenovku dolů. Jenže samotné číslo na faktuře ani slogan o záruce ještě neřeknou, co tahle krabice na kolech opravdu odveze, utáhne a kolik vás každý kilometr bude stát v naftě nebo v elektřině, a právě tady se začíná lámat další část příběhu.
Co za ty peníze opravdu odvezete: diesel, elektro a jedna dodávka místo dvou
V další konfiguraci L3H2 2.2D 140 k (výbava Active) nasazuje autorizovaný prodejce Toyota cenu 740 000 Kč s DPH. Peugeot Boxer v obdobné specifikaci L3H2/140 k drží cenovku 773 999 Kč a Opel Movano 780 329 Kč. V segmentu LCV, tedy lehkých užitkových vozidel pro řemeslníky, stavebníky nebo kurýry, tak Proace Max dokáže vstoupit levněji než etablovaní Francouzi.
V ten moment začíná pro českou firmu rozhodovat technika a provozní matematika, ne logo na masce. Toyota u Proace Max sází v dieselu na motor 2.2 D-4D, který sdílí technický základ se sourozenci od koncernu Stellantis, tedy Ducatem, Boxerem a Movanem. Podle technického přehledu modelu na stránkách Toyota Proace Max zahrnuje nabídka výkonů 120, 140 a 180 koní.
U dieselových verzí uvádí Toyota maximální tažnou hmotnost až 3 000 kg podle kombinace délky a výšky karoserie. Taková třítunová legální tažná kapacita umožní stavební firmě připojit bagr na přívěsu, naložit palety materiálu a odjet na jednu otočku, místo aby posílala dvě menší dodávky zvlášť. Právě v podobných scénářích podle zkušeností redakce AutoŽivě motor 2.2 D-4D reálně vydělává peníze.
Objem nákladového prostoru v celé rodině Proace Max se pohybuje mezi 10 a 17 m³, přičemž největší varianta L4H3 nabízí plných 17 m³. Pokud česká stavební parta dřív vozila materiál ve dvou menších dodávkách, jedna Proace Max L4H3 s tažnou 3 t zvládne v mnoha případech stejnou práci na jedno otočení.
Firma tak sníží počet jízd, uvolní kapacitu řidičů pro další zakázky a zmenší náklady na mýto i palivo. Ve chvíli, kdy flotilový manažer přepočítá zakázky mezi dvěma městy na méně kilometrů a méně hodin za volantem, pochopí, proč kapacita 17 m³ tvoří v TCO, celkových nákladech vlastnictví, mnohem větší rozdíl než úspora několika desítek tisíc při nákupu.
Na opačném konci stojí čistě elektrický PROACE MAX Electric. Toyota pro něj uvádí výkon 200 kW, baterii 110 kWh a dojezd až 420 km podle WLTP, tedy laboratorního standardu, který obvykle ukazuje optimističtější hodnoty než reálný provoz. Rychlé DC nabíjení zvládne doplnit energii z 0 na 80 % za zhruba 55 minut při výkonu 150 kW.
Nezávislý test sesterského Peugeotu e-Boxer se stejnou 110kWh baterií naměřil v běžném provozu 180 až 200 mil, tedy přibližně 290 až 322 km. Redakce AutoŽivě proto u Proace Max Electric počítá s reálným dojezdem kolem 320 km.
Když firma zajistí vlastní AC nabíjení v depu, denní nájezd drží kolem 200 km a trasy plánuje předvídatelně, může podle oficiálních údajů o spotřebě elektromotoru stlačit náklad na 100 km pod náklady na diesel. V okamžiku, kdy ale podnikání stojí na těžkém tahání a dlouhých přejezdech přes republiky, získá pořád navrch právě dieselový 2.2 D-4D s možností tří tun na kouli.
- Pro krátké a předvídatelné trasy, vlastní nabíjení a nižší denní nájezd dává větší smysl elektro,
- pro těžké přívěsy, proměnlivé trasy a dálkové přejezdy zůstává logickou volbou diesel.
Jenže ani nejlepší technické parametry vám nebudou k ničemu, pokud si špatně vyložíte, z čeho tenhle vůz vlastně vzniká a jaké služby i záruky k němu reálně dostanete.
Pod italským plechem japonské logo: sledujte servis, ne legendy
Mnoho Čechů stále věří větě „Toyota, to je japonská jistota“ a automaticky si pod ní představí unikátní techniku z Japonska. U Proace Max však automobilka staví na evropském základu.
Vývoj a výroba probíhá ve spolupráci se Stellantisem. Dieselové verze vyjíždějí z italské Atessy, zatímco elektrické varianty montují továrny v polských Gliwicích. Stejný motor 2.2 D-4D a sdílenou platformu zároveň používají Fiat Ducato, Peugeot Boxer i Opel Movano, jak potvrzuje oficiální tisková sada k programu Toyota Professional. Výkony 120, 140 a 180 koní tak v praxi kopírují francouzsko-italské sourozence.
Z Proace Max se tak stává spíš evropský pracovní nástroj s japonským logem než exotický samuraj mezi dodávkami. A to je dobrá zpráva pro všechny, kdo hledají dostupný servis a díly, ne raritu do sbírky.
Když jsem v redakci AutoŽivě položil vedle sebe papírové parametry Ducata, Boxera, Movana a Proace Max, rozdíly v motorech a nákladovém prostoru působily minimálně. Skutečný odstup Toyoty vytváří něco jiného: způsob, jakým firma pracuje se zákazníky v rámci programu Toyota Professional.
Oficiální materiály pro český trh slibují asistenční službu 24/7 doma i v zahraničí, zajištění náhradního vozidla a specializované flotilové služby pro podnikatele. Přidáme-li k tomu tovární přestavby na dílnu, chlaďák nebo „crew cab“ pro partu lidí a náklad, začne servisní zázemí a dostupnost náhradního auta ovlivňovat TCO víc než rozdíl několika procent ve spotřebě.
Nad tím vším ale visí napětí kolem záruky. Na jedné straně český web Toyoty v sekci pro firmy u modelů Proace/Proace Verso komunikuje slib 5 let a 1 000 000 km, a to v sekci Toyota Professional pro firemní zákazníky. Na druhé straně stejná Toyota v podmínkách programu Extracare Plus pro Proace Max jasně stanovuje limit 5 let a 250 000 km.
O to víc se vyplatí, aby český podnikatel nečetl jen marketingové odrážky, ale ověřil detail konkrétního modelu a smluvní podmínky. Když do kalkulace nákladů vlastnictví započítá rychlost servisu, podmínky asistence, dostupnost přestaveb i reálný dieselový nebo elektrický dojezd, získá daleko přesnější obrázek než z legendy o „milionu kilometrů“.
A právě v takové střízlivé optice začíná Proace Max dávat smysl: ne jako kouzelná japonská dodávka, ale jako pragmatický evropský pracant, za kterým stojí servisní síť, která dokáže pohlídat každý vydělaný kilometr lépe než největší číslo na plakátu, a otázkou zůstává, jestli si na ten svůj vysněný milion kilometrů raději nesáhnete kalkulačkou než reklamním sloganem.


