Legendární Trabant má být elektromobil za půl milionu. Srbský designér nakreslil vizi, Němec už má hotový prototyp

V květnu 2026 se na sociálních sítích rozšířily vizualizace srbského designéra Nagy Perge Lászlóa, uhlazeně retro-futuristický elektromobil s kulatými světlomety a hranatou siluetou kombi, který si říká Trabant NT Concept. Líbivé obrázky nasbíraly tisíce sdílení, jenže příběh elektrického Trabantu začal dávno před nimi. 15. září 2009 na frankfurtském autosalonu IAA sjel z pódia skutečný, pojízdný prototyp Trabant nT. Navrhl ho bývalý designér Volkswagenu Nils Poschwatta, postavila ho saská firma IndiKar. A od té doby čeká na někoho, kdo do něj nalije peníze.

Dvě roviny jednoho snu

Je důležité rozlišit, co přesně se v posledních týdnech stalo. László svůj projekt zveřejnil na Behance 16. května 2026. Jde o čistě digitální designovou studii, žádná technická dokumentace, žádný výrobní plán, žádný investor. Vizuálně je to instagramově přitažlivá reinterpretace Trabantu 601 Universal, která spojuje dědictví východoněmecké ikony s dnešní městskou elektromobilitou. Nic víc, nic míň.

Na druhé straně stojí Poschwattův Trabant nT. Ten má za sebou osm let vývoje v rámci iniciativy „newTrabi“, kterou odstartovala firma Herpa, ano, ta od modelů autíček. Herpa získala práva ke značce Trabant, design svěřila Poschwattovi a stavbu prototypu firmě IndiKar v saském Wilkau-Haßlau. Výsledek představili na IAA 2009 a o rok později projekt získal ocenění v prestižní iniciativě „Deutschland – Land der Ideen“. Nebyla to tedy garážová maketa, ale ambiciózní pokus o návrat značky s průmyslovými základy.

Naomi připomíná Lelu, Vémola ale vztah odmítá. Společný oběd v Olomouci prý nic neznamená

SportyŽivě.cz

14 h

Co prototyp uměl, a co by dnes nestačilo

Parametry Trabantu nT z roku 2009 vypadaly na svou dobu slušně:

• Rozměry: 3 950 × 1 690 × 1 500 mm (rozvor 2 450 mm)
• Výkon: 47 kW
• Maximální rychlost: 130 km/h
• Dojezd: až 160 km
• Hmotnost: cca 1 050 kg
• Místa: 4+1

Pro srovnání: původní Trabant 601 Universal měřil 3 560 × 1 510 × 1 437 mm, disponoval 19 kW (26 koní) a na tachometru končil na stovce. Elektrický nástupce byl tedy větší, širší a výrazně silnější.

Jenže od roku 2009 uteklo hodně vody. Dnes by 160 km dojezdu a 47 kW výkonu neobstálo ani v nejlevnějším segmentu. Dacia Spring nabízí 225 km kombinovaného dojezdu podle WLTP a ve městě až 315 km. Leapmotor T03 uvádí 265 km WLTP. BYD Dolphin Surf Active se v českém konfigurátoru objevuje za 499 900 Kč. Všechny tři vozy mají dealerství, servis a platnou homologaci. Trabant nT nemá nic z toho.

Půl milionu: odkud ta cena pochází

Cílová cena 20 000 eur zazněla poprvé na IAA 2009 z úst šéfa IndiKaru Ronalda Gerschewského. Poschwatta ji v letošním rozhovoru pro Berliner Kurier zopakoval. Při kurzu ČNB platném pro 26. června 2026 (24,265 Kč za euro) vychází 20 000 eur na 485 300 Kč. Půl milionu korun tedy není jen pocitová zkratka, ale téměř přesný přepočet.

Otázka zní, jestli je taková cena realistická. Na papíře ano, zapadá do spodní hrany dnešního trhu levných elektromobilů. V praxi ale u Trabantu nT nejde o kalkulaci hotového výrobku, nýbrž o šestnáct let starý cílový benchmark. Bez velkosériového partnera, moderního dodavatelského řetězce a aktualizované techniky by se na ni nedalo dosáhnout.

Proč to pořád nejde

Poschwatta v roce 2026 otevřeně říká, že vývoj sériového vozu by stál zhruba 30 milionů eur a projekt potřebuje silného průmyslového partnera. Nabídky z Číny prý přišly, ale designér trvá na evropské, ideálně německé výrobě. Dává to smysl: návrat východoněmecké ikony z čínské továrny by příběh spíš pohřbil, než oživil.

Projekt uvízl v mezeře mezi dvěma světy. Na fanouškovské nadšení je příliš velký, 30 milionů eur nikdo nevybere na crowdfundingu. Na velkou automobilku je příliš malý a riskantní. Herpa zůstává výrobcem miniatur, IndiKar karosářskou firmou. A unijní typové schválení, bez kterého se v Evropě neprodá ani jedno auto, vyžaduje odpovědného výrobce schopného garantovat shodu sériové produkce. To není formalita, je to průmyslová infrastruktura.

Co by musel Trabant nabídnout, aby měl šanci

Nostalgický potenciál je nepopiratelný. Čtenáři Berliner Kurieru psali, že by E-Trabi koupili „okamžitě“, i kdyby měl jen městský dojezd. Jenže fanouškovské nadšení nejsou tržní data. Podle nás má elektro-Trabant šanci jedině tehdy, pokud se z něj nestane drahá retro hračka pro sběratele, ale skutečně levný městský elektromobil s aktualizovanými parametry: dojezdem aspoň 250 km, moderním bezpečnostním balíkem a cenou, která podlézá konkurenci, ne jen kopíruje její spodní hranu. Kultovní identita je výhoda, ale sama o sobě auto neprodá.

I po nalezení partnera by cesta k zákazníkovi trvala minimálně dva až tři roky: vývoj, testy, homologace, vybudování prodejní a servisní sítě. V České republice by registrace byla možná na základě unijního typového schválení a certifikátu shody, jak uvádí Evropská komise. Prakticky ale zatím neexistuje ani objednávkový formulář.

Třicet pět let po zastavení výrobní linky v Zwickau žije Trabant hlavně jako příběh. Lászlóovy vizualizace a Poschwattův prototyp dokazují, že ten příběh stále rezonuje. Chybí mu ale to, co originálnímu Trabantu nechybělo nikdy: továrna.