Náklady je to, oč tu běží, kdo neumí vyrobit levně, nemůže prodat s dostatečným ziskem. Zdá se, jako kdyby Volkswagen přišel na kloub věci.
Je to zajímavé. Volkswagen otevřeně ukazuje, kde se dá u elektromobilů ušetřit nejvíc. Není to žádné drobné šetření na šroubcích. V redakci AutoŽivě se intenzivně věnujeme technologickým novinkám ze světa aut a tohle je zajímavost. Podle dostupných informací umí v Číně vyvinout a postavit nový elektromobil od nuly za zhruba polovinu nákladů proti jiným zemím. Polovina. To slovo zní v autoprůmyslu skoro jako provokace.
Zvlášť ve chvíli, kdy se každý evropský výrobce pere o každé euro. Volkswagen podle mě dlouho působil jako značka, která si raději připlatí za jistotu. Jenže tlak trhu je dnes úplně jiný. Nové značky z východu tlačí cenou i tempem vývoje. Velké koncerny najednou přestávají mít luxus pomalosti.
Volkswagen umí snížit výrobní náklady, v EU to ale moc nejde
Právě proto se Volkswagen čím dál víc opírá o své čínské struktury. Nejde jen o montáž. Jde o celý řetězec, od vývoje až po baterie. A ten řetězec je v Číně prostě efektivnější. Firma sama mluví o tom, že tam má nižší náklady práce. Zároveň popisuje kratší dobu vývoje. A hlavně lepší přístup k akumulátorům. K tomu přidává vyšší efektivitu dodavatelského řetězce. V součtu to dává výsledky, které v Evropě zní nepříjemně. Zaujalo mě ještě jedno číslo. Zrychlení výzkumu a vývoje má zkrátit čas o 30 procent. To je rozdíl mezi tím být první.
Nebo být pozdě a drahý. Němci prý investovali obrovské peníze, aby stáhli náklady a čas. A pak zjistili, že v Číně to díky prostředí jde snáz. Tohle není hezké slyšet. Ale je dobré to slyšet nahlas. Protože to vysvětluje, proč se najednou tolik značek dívá tím směrem. A proč se evropské továrny dostávají pod tlak.
Do příběhu zapadá i nový koncept Volkswagen ID. ERA. Ten je popsaný jako první koncepční, plnohodnotné SUV Volkswagenu s prodlouženým dojezdem. Už samotné pojmenování naznačuje posun. Nejen elektrika. Ale i hledání praktických řešení pro reálné používání. Jenže hlavní téma není samotný koncept.
Rostoucí trhy přinášejí nové výzvy a nová krizová řešení
Hlavní téma je export. Volkswagen chce auta vyrobená v Číně prodávat téměř po celém světě. Téměř je klíčové slovo. Evropa z toho zatím vypadává. A důvody jsou popsané poměrně přímo. Za prvé, architektura vozů vyráběných v Číně není v souladu s evropskými normami. To je věta, která zní technicky. Ale v praxi znamená dlouhé schvalování a drahé úpravy. Za druhé, cla na čínské elektromobily. Ta mají podle Volkswagenu potenciál sebrat veškerou nákladovou výhodu. A tím padá celý smysl exportní strategie pro evropský trh.
To, co dává ekonomiku na Blízkém východě, nemusí fungovat v EU. A přitom právě Evropa bývala pro Volkswagen přirozeným domovem. Jenže čísla a pravidla dnes rozhodují rychleji než tradice. Volkswagen už podle textu začal prodávat benzinové sedany vyrobené v Číně na Blízkém východě. To je zajímavý detail.
Ukazuje, že se nehraje jen na elektromobily. Hraje se na to, kde se dá vyrábět levně a kde se dá prodávat bez bariér. Vedle Blízkého východu se zmiňuje také úvaha o vývozu do zemí jihovýchodní a střední Asie. Dává to logiku. Rostoucí trhy, jiné požadavky, jiná cenová citlivost. A často i jiná politická nálada vůči čínské výrobě.
Normy, regulace, omezení se mění v EU ve vysoké náklady
Evropa je v tomhle složitější. Homologace, normy, bezpečnostní detaily, software, kyberbezpečnost. Každá položka stojí čas. A čas jsou peníze. Když se k tomu přidají cla, výhoda poloviny nákladů se může rozpustit. V té chvíli je výhodnější nechat Evropu stranou a soustředit se jinam. Přesto nejde o to, že by Volkswagen Evropu odepsal. Spíš si přiznává, že pro tento konkrétní exportní plán nedává smysl. Zároveň je vidět, jak moc je pro něj důležitá Čína sama o sobě. Volkswagen totiž plánuje uvést na čínský trh 30 nových modelů elektromobilů během příštích pěti let.
Třicet modelů. Pět let. To není kosmetická změna. To je snaha vzít si zpátky podíl na trhu, který se mu postupně vzdaluje. A znovu je v tom cítit tempo. Kdo bude v Číně pomalý, nebude tam mít nic. A kdo nebude mít Čínu, bude mít problém i jinde. Celý příběh proto čtu jako varování i jako návod. Varování pro Evropu, která si zvykla na pohodlný rytmus. A návod pro značky, které chtějí přežít cenovou válku.
Náklady výroby, rychlost vývoje, dostupnost baterií a dodavatelský řetězec dnes rozhodují víc než kdy dřív. A pokud Volkswagen skutečně dokáže v Číně vyrobit elektromobil za polovinu nákladů, konkurence to nepřejde mlčením. Evropa může závidět. Ale samotná závist nic nevyřeší. Rozhodne jen to, kdo dokáže zrychlit, zlevnit, a přitom neslevit z kvality. A to bude bolet úplně všechny.
