Vzácný a drahý supersport byl desítky let pohozen pod širým nebem

                   

I když máme běžné auto, snažíme se ho chránit. Voskem, lakem, garážováním. Proto je pro mnoho z nás nepochopitelné, že někdo nechá své auto jenom tak venku, na pospas rozmarům počasí. O to více je to nepochopitelné, pokud je takovým vozem unikátní superauto. Nutno říci, že jeho současný vzhled trhá srdce všem milovníkům automobilismu.

Jedinečné Maserati Merak SS

Tím zchátralým vozem je unikátní Maserati Merak SS, které bylo vyráběno v letech 1972 – 1983. A za tuto dobu se vyrobilo jenom 1 830 takových vozidel. Už to jasně naznačuje, že jde o skutečně výjimečný vůz. O to horší je, v jakém stavu je tato jedna jeho kopie, která byla nalezena v New Yorku. A ukazuje, jak to může se superautem dopadnout, pokud se nechá stát desítky let venku, bez jakékoliv péče.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Freepik.com

Auto je výjimečné nejenom počtem vyrobených kopií, ale i svým velmi povedeným sportovním vzhledem. A zapomínat nelze ani na to, co je pod kapotou. Zde najdeme motor V6 o objemu tří litrů. Výkon motoru 190 koní se může zdát na současnou dobu menší, ale s vozem nebyl ve své době problém dosáhnout rychlosti 240 kilometrů v hodině.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Freepik.com

Z dokonalého vozu vrak

Jenom těžko byste odhadli při pohledu na tento vrak, že je to unikátní superauto, které by v dobrém stavu mělo velkou hodnotu. Takto je na první pohled vidět jenom kus šrotu, kde místo původní bílé převládá spíše typická koroze, která se rozlézá po celé karoserii. Ani vnitřek vozu není v nijak dokonalém stavu a je vidět, jak je interiér zanedbaný. Ale je původní. Při pohledu na tachometr je vidět i to, že majitel si vozu zase až tak moc neužil, jelikož nájezd je pouze 55 000 kilometrů. Od té doby auto pouze chátrá. S největší pravděpodobností čeká na to, až si vezme nějaký vášnivý sběratel, kterému nebude líto investovat do jeho renovace. Bez té se toto auto neobejde a dříve nebo později bude muset být sešrotováno.

Diskuze Vstoupit do diskuze
55 lidí právě čte
Autor článku

Daniel Hamžík

Zobrazit další články