ESP – zkratka, kterou v dnešní době naleznete na seznamu každého nového auta. Pod tohle zkratkou se skrývá elektronický stabilizační program, který nám zasahuje vždy, když se auto dostává do smyku. Vynález, který v současnosti lidi považují za samozřejmost, byl nápadem muže jménem Frank-Werner Mohn. Co ale většina z vás neví je to, že tenhle nápad se zrodil v podstatě „nehodou“.

Psal se rok 1989 a mladý konstruktér Mercedesu Mohn zrovna testoval model E W124 ve Švédsku. Cesta byla zasněžená a zledovatělá, Frank nezvládl řízení v jedné ze zatáček a skončil se svým vozem v příkopu. Když čekal na odtahovou službu, měl spoustu času na přemýšlení a jeho myšlenkové pochody byly najednou jasné. Co kdyby ABS (tehdy horká novinka) mohlo nějakým způsobem „mluvit“ s řídící jednotkou, která v milisekundách měřila uhel natočení volantu a uhel skluzu? Jeho myšlenkou bylo upravení, resp. zmírňování výkonu motoru a aktivace brzd na jednotlivých kolek tak, aby se předešlo smyku. V té době se s podobnou myšlenkou pohrávala firma Bosch, ale její převedení nebylo tak sofistikované, šlo v podstatě jenom o „rozšířené“ ABS (aktivace pouze při stoupnutí na brzdu). Tohle byl hlavní rozdíl, Mohn chtěl, aby byl systém v provozu nonstop, aby monitoroval povrch vozovky a chování vozu.

Když se Frank vrátil zpátky do Stuttgartu, okamžitě dostal od vedení zelenou a se svým týmem začal pracovat na prvním prototypu. Prvním problémem byl gyroskop, který by měřil příčný pohyb, resp. zrychlení. Vyřešili to po svém – šli do hračkářství, kde koupili vrtulník na dálkové ovládání. Ten rozebrali a použili gyroskop z něho. Dokázali, že jejich teorie bude fungovat a tak sehnali mnohem vetší a silnější gyroskop – z balistické rakety Scud.

V březnu 1991, po dvou letech intenzivního vývoje, představili svůj vynález vedení. A představili ho opravdu zajímavým způsobem. Poslali profesionálního testovacího řidiče, aby zajel kolo na zamrzlém jezeře s autem bez ESP. Pak za volant prototypu s ESP posadili jednoho ze šéfů Mercedesu, který měl pověst plachého a opatrného řidiče, aby zajel to stejné kolo. Výsledkem byly téměř identické časy. „Když vedení vidělo tuhle technologii, která zamezila v zatáčce smyku, okamžitě ji schválili,“ říká Mohn.

Prvním sériovým vozem, který disponoval touhle technologii, byl Mercedes třídy S (W140) v roce 1995. Mercedes ale nezvládal vyrábět tolik ABS a ESP, aby stíhal nasytit poptávku. Proto se rozhodl dat své patenty ostatním automobilkám a to zcela zdarma. Za následujících 10 let si německé autority všimly masivní snížení nehod (nehody jednoho vozu) a dle expertů kontrola stability dodnes zachránila až milion životů.

Mohn se v současnosti pomalu chystá do důchodu, po 35 letech u Mercedesu. Momentálně pracuje na jeho finálním projektu – autonomní technologie (která by samozřejmě nebyla možná bez jeho prvního vynálezu). Zpočátku byl hodně zklamán, protože jeho vynález byl jen tak „poskytnut“ všem automobilkám. Pak ale zjistil, že tohle rozhodnutí bylo správné a je rád, že se dostalo do mnoha vozů. Takže pokud se vám někdy stalo, že vás ESP zachránilo před téměř jistou nehodou, teď už víte, komu můžete být vděční.