Známé automobilky často připravují prototypy vozů, které se nakonec z nějakého důvodu do sériové výroby nedostanou. V posledních letech jde většinou o různé varianty úsporných, hybridních či elektrických speciálů, často s experimentálními technologiemi. Za starých dobrých časů, kdy se na výkonné motory s vysokou spotřebou ještě lidé nekoukali skrz prsty, byly naopak v kurzu auta s parametry závodních speciálů. Jako třeba projekt Goldfisch, tedy Zlatá rybka, z dílny BMW.
Skoro sedmilitrový šestnáctiválec
V roce 1988 byly všechny snahy o ekologický přístup k automobilismu ještě v plenkách, a na autě s krycím jménem Zlatá rybka je to znát. Benzinový šestnáctiválcový motor s objemem 6,7 litrů má sice vysokou spotřebu, ale také naprosto hladký chod s krásným zvukem, a hlavně výkon solidních 408 koní. Není divu, že umí relativně těžké luxusní BMW řady 7 slušně nakopnout, i když maximální rychlost auta je zdánlivě nízká, jen 250 km/h. Na vině je ovšem gentlemanská dohoda BMW s konkurenčním Mercedesem o rychlostním stropu pro vozy těchto německých značek.
Tak trochu supersport
Zlatá rybka ovšem neměla být jen tak nějakou limuzínou s nadupaným motorem, i další úpravy naznačují, že se BMW chystalo oslovit spíše fanoušky supersportů než své běžné zákazníky. Za zadními dveřmi najdete dva ventilační otvory, které připomínají tehdejší modely od Ferrari. Zadní křídlo pak dává na první pohled najevo, že tímto vozem nejezdí usedlý ředitel úspěšné firmy.
Hřbitov speciálů BMW
Zlatá rybka je dnes k vidění v muzeu mnichovské automobilky, kde najdete i další speciály, od jejichž velkovýroby nakonec z různých důvodů sešlo. Ne všechny jsou ale běžně dostupné veřejnosti, některé parkují za zavřenými dveřmi a k jejich zhlédnutí potřebujete zvláštní povolení od vedení firmy. A pokud se vám podaří získat propustku, pravděpodobně nebudete moci vystavená auta fotografovat ani pořizovat jiné záznamy.
Porsche
|
PŘEČTENÍ: 12027
PŘEČTENÍ: 8575
