Možná vás to překvapí, ale existují situace, kdy policista na místě rozhodne, co je a co není „vhodné zimní obutí“. Tak abyste nebyli překvapeni případným zamítavým verdiktem.
Představte si situaci: zastaví vás policista, podívá se na vaše pneumatiky, načež procedí jediné slovo: „nevhodné“. A s úsměvem vám doporučí změnu, pravda ideálně na místě s tím, že vám zakazuje další jízdu. Zdá se vám to nemožné? Zdání klame. Nejsem si jist, nakolik se takovouto praxí budou inspirovat ostatní policejní sbory, ale zřejmě by to mohlo pomoci vymýtit zažitý nešvar. A ubylo by těch, co ohrožují ostatní. Co přesně mám na mysli? Vysvětlím za okamžik.
Co se v evropské zemi mění: „zjevně nevhodné pneumatiky“
Asi se shodneme, že jestli někoho nechcete na zmrzlé a zasněžené vozovce v zimě potkat, pak je to ten, kdo přes všechny zákazy a nařízení okatě ignoruje zimu kolem nás a jezdí si vesele na letních gumách. Co víc, někdy i sjetých letních gumách. Protože, co si budeme povídat, tito jedinci se učili přímo od Sébastiena Ogiera. Případně Loeba. Také Sébastiena, mimochodem. Co jediné na podobné jedince platí? Možnost dát jim „stopku“ rovnou při kontrole.
Nová ustanovení a nový paragraf mění pravidla hry
Podobně uvažují zřejmě v Dánsku, kdy od 1. července 2025 přibyl § 67, kde se v odst. 3 praví, že vozidlo nesmí být vybaveno „zjevně nevhodnými pneumatikami“. Jen taková jednoduchá větička. Ale s velkým dopadem.
V běžné řeči to míří hlavně na letní gumy používané na sněhu, ledu, břečce nebo při mrazu. Právě ty se nově považují za nezákonné. Policie za ně může udělit pokutu 1 000 dánských korun za každé kolo, tedy až 4 000 korun za osobní auto. Což je mimochodem přesně 13 000 korun českých. Za to by bylo komplet obutí v 1A kvalitě, pokud tedy nemáte 20″ kola.
Oproti dřívějšku tak existuje jasný sankční mechanismus pro případy, kdy obutí vůbec neodpovídá podmínkám, i když nadále neplatí plošná povinnost zimních pneumatik v konkrétním kalendářním období. V tom je Dánsko velmi benevolentní. U severské země se zřejmě předpokládá, že v zimě na letních gumách nikdo opravdu nepojede.
Pro běžného řidiče ale začíná problém ve chvíli, kdy se snaží zjistit, co přesně je ono „zjevně nevhodné“. Zákon a důvodová zpráva pracují s dánskými termíny jako „åbenbart uegnede dæk“ a „hårdt vinterføre“, aniž by je přesně číselně definovaly.
Kdo určí „nebezpečnou zimu“: policista, pokuta a pojišťovna
Nová úprava staví do centra dění policistu v reflexní vestě. Ten má na místě posoudit, jestli jsou použité pneumatiky vhodné. Celkem logicky: u letních gum na sněhu, ledu, břečce nebo při námraze je výchozí předpoklad jasný, půjde o „zjevně nevhodné“ obutí.
V legislativních poznámkách se zároveň píše, že při „tvrdém“ zimním počasí se za nevhodné považují pneumatiky, které nejsou zimní nebo celoroční se symbolem 3PMSF (sněhová vločka v horském symbolu). Kontrola obutí má být součástí běžné silniční kontroly.
Současně je ale výslovně uvedeno, že konkrétní výklad se má teprve vyvinout v praxi a opatření není určeno pro „šedé zóny“, nýbrž pro situace, kdy obutí skutečně ohrožuje bezpečnost nebo průjezdnost.
Právní a pojistné analýzy zároveň upozorňují, že při nehodě v takových podmínkách mohou pojišťovny plnění krátit nebo úplně odmítnout, pokud zjistí, že vůz neměl obutí vhodné pro dané počasí. V oficiálních materiálech se zdůrazňuje, že formální odpovědnost za vhodnost pneumatik nese řidič, u služebních a firemních aut se ale praktické povinnosti dělí mezi zaměstnavatele a řidiče.
V každodenní jízdě to znamená jediné, už nejde jen o subjektivní pocit „to se ještě dá“, ale o to, jak stejnou situaci v danou chvíli vyhodnotí policista. A tady se otevírá největší otázka celé změny, která zneklidňuje motoristické organizace.
Pružná pravidla, pevná sankce: proč jsou řidiči nejistí
Dánsko ani po této změně zákona nemá pevně dané termíny povinných zimních pneumatik. Rozhoduje vždy aktuální počasí a posouzení, jestli jsou použité pneumatiky zjevně nevhodné pro dané podmínky. Zajímavá benevolence, chtělo by se dodat.
V důvodové zprávě se otevřeně říká, že význam pojmu „zjevně nevhodné pneumatiky“ a jeho použití v „tvrdém zimním počasí“ se mají vyvíjet prostřednictvím praxe policie a soudů.
Motoristické organizace to kritizují jako příliš široký prostor pro individuální výklad a zdroj nejistoty pro řidiče. Dlouhodobě přitom prosazovaly spíše jasnější technická kritéria, zejména jednotné uznání symbolu 3PMSF jako standardu pro zimní provoz. Na pozadí tak stojí střet mezi touhou po pevných, srozumitelných pravidlech a flexibilním posuzováním konkrétní situace.
K pocitu nejistoty přispívá i informační chaos. Oficiální materiály a expertní zdroje používají různé značky a doporučení. Někde se jako základní kritérium uvádí zimní nebo celoroční pneumatiky se značením M+S, jinde se důraz klade výhradně na symbol 3PMSF.
Motoristické organizace upozorňují, že samotné M+S není regulováno a samo o sobě neříká mnoho o chování gum na sněhu a ledu, zatímco výrobci i pojišťovny mají svá vlastní doporučení. Řidič tak často neví, čeho se vlastně držet, aby minimalizoval riziko pokuty i problémů s pojistným plněním.
Tři body pro snadnou cestu k cíli
Podle dostupných analýz se jako nejbezpečnější strategie pro zimní provoz jeví:
- zvolit zimní nebo celoroční pneumatiky se symbolem 3PMSF,
- mít dezén hluboký alespoň 3 milimetry, i když zákonné minimum je 1,6 milimetru,
- vyhýbat se jízdě na letních gumách při sněhu, ledu či břečce.
Tato kombinace podle uvedených zdrojů minimalizuje riziko pokuty, snižuje riziko komplikací s pojistným plněním, a hlavně omezuje každodenní pocit, že se člověk při pohledu na obutí neustále pohybuje na hraně.
Formální odpovědnost za vhodnost pneumatik přitom nese vždy řidič, u služebních a firemních aut se praktické povinnosti dělí mezi zaměstnavatele a řidiče. V praxi tak pro mnoho lidí půjde spíše o otázku vnitřního klidu než o hledání nejnižší možné laťky. Mimochodem, kolik milimetrů na zimních pneumatikách je minimum právě pro vás?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6833
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7806
