Nafta, benzín nebo elektro: Kdo má větší životnost? Vědci podrobili pohony zátěžovým testům, a byli překvapeni

Životnost aut je téma, u kterého se často hází jednoduché slogany („diesel vydrží nejvíc“, „elektro se po deseti letech vyhodí“, „benzín je bezstarostný“). Realita je ale složitější: životnost není jen motor, ale celý systém – karoserie, podvozek, elektronika, údržba, styl provozu a ekonomika oprav. Přesto už dnes existují velká datová šetření, která umí říct, jak dlouho auta reálně přežívají v populaci. Pojďme se na ně podívat společně.

Co ukázala analýza britských technických kontrol (MOT)

Tým, ve kterém působil i Robert Elliott z University of Birmingham, analyzoval obří databázi britských technických kontrol (MOT) v období zhruba 2005–2022. Jde o data z desítek milionů vozidel a stovek milionů záznamů, tedy o jeden z největších „reálných“ pohledů na životní cyklus aut podle typu pohonu, který byl do dnešních dnů nepřekonán. Jak to dopadlo?

Hlavní závěr, který stojí za citaci: moderní elektromobily (BEV) dnes už dokážou životností dohnat – a v některých metrikách i překonat – benzín a diesel. Studie uvádí pro BEV průměrnou životnost kolem 18,4 roku a typicky až cca 124 000 mil (zhruba 200 000 km) jako charakteristický nájezd během života vozidla.

Kvíz: Ceny nemovitostí tehdy a dnes v porovnání s platy. Už 4 správné odpovědi znamenají nadprůměr

Události247.cz

13 h

Diesely bývaly „držáky“, jenže to už tak úplně neplatí

Ještě zajímavější je trend: BEV se zlepšují nejrychleji – v modelu „rizika vyřazení“ (hazard rate) se uvádí zlepšení spolehlivosti přibližně o 12 % s každým novějším rokem výroby, zatímco u benzínu je to zhruba 6,7 % a u dieselu kolem 1,9 %. Jinými slovy: diesel byl dlouho „držák“, ale technologický pokrok u elektromobilů je rychlejší.

To dobře zapadá i do logiky konstrukce: elektromotor a jeho převody jsou mechanicky jednodušší než spalovací motor s turbodmychadlem, převodovkou, EGR/DPF/AdBlue atd. Na druhé straně elektromobil má drahý akumulátor a velmi komplexní elektroniku. Výsledek tedy není „elektro vždy vydrží víc“, ale spíš: životnost BEV už není slabina a rychle se přibližuje špičce.

Co z toho plyne pro Česko (a proč to může vyjít jinak než ve Spojeném království)

Přenést britská data do ČR jde jen orientačně – rozdílné je klima, posypová sůl, průměrné nájezdy i struktura trhu. V Česku navíc tradičně delší život aut podporujeme. Ať již dovozem ojetin a celkově „druhým a třetím životem“ vozidel, nebo ochotou opravovat i starší auta namísto jejich výměny za novější. Pochopitelně, peníze rozhodují.

Zároveň u nás spalovací auta často dojíždí spíš na korozi a ekonomiku oprav než „konec motoru“. U elektromobilů je klíčová dostupnost servisu, diagnostiky a náhradních dílů pro baterie a výkonovou elektroniku – to je faktor, který může v ČR životnost BEV naopak prodlužovat i zkracovat podle toho, jak se servisní síť vyvine.

Tak kdo vydrží déle: benzín, nafta, nebo elektro?

• Diesel: typicky vysoký nájezd, často dlouhé trasy; umí vydržet hodně kilometrů, ale moderní emisní systémy (DPF/EGR/AdBlue) zvyšují riziko drahých oprav při městském provozu.
• Benzín: často „nejmíň komplikací“ pro nízké nájezdy a město (hlavně atmosféry nebo mírně přeplňované motory), ale při vysokých nájezdech nemusí být tak „kilometrově nesmrtelný“ jako diesel.
• Elektro (BEV): mechanicky jednoduché, rychle se zlepšuje a dle velkých dat už životností dorovnává ICE. Slabina je cena a povaha velkých oprav (baterie, HV elektronika), ale trend jde směrem k delší životnosti a lepší odolnosti.

Tři typické české scénáře (a co v nich dlouhodobě dává smysl)

1) Rodina / město + příměsto (12–18 tis. km/rok, hodně studených startů)

Nejčastěji dlouhodobě dává smysl: benzín nebo hybrid. Benzín: zvlášť jednoduchý (atmosféra / mírné turbo) snáší krátké trasy typicky líp než moderní diesel. Hybrid (HEV): v tomhle režimu často vychází nejlépe – motor méně trpí start-stop provozem, část města se odjede „elektricky“, brzdy vydrží déle. Diesel: tady je největší riziko, že auto „nezabije motor“, ale DPF/EGR/AdBlue a jejich ekonomika oprav.

Elektromobil (BEV) zde může mít dlouhou životnost taky, ale rozhoduje hlavně: možnost domácího nabíjení (bez toho se ekonomika často horší), ochota akceptovat, že po 10+ letech se bude řešit spíš kapacita baterie a servisní zázemí než motor.

2) Denní dálniční dojíždění / obchodní jízdy (25–45 tis. km/rok)

Tady má diesel pořád silné postavení, ale už ne „automaticky“. Diesel: pokud auto jezdí dlouhé trasy, mívá nejnižší spotřebu a emisní systémy fungují v „ideálním režimu“ (DPF se regeneruje, motor je v teplotě). Benzín: při těchto nájezdech často vyjde dráž na palivo, ale může být jednodušší na servis. BEV: pokud je nabíjení dobře vyřešené (domácí/firmní + rychlonabíjení po trase), může být ekonomicky výborné. Životnostně dává smysl, protože elektromotoru vysoké nájezdy typicky nevadí – spíš se řeší degradace baterie a zůstatková hodnota.

3) Smíšený režim „všechno“ (18–25 tis. km/rok, město + okresky + dálnice)

Tady je často nejlepší odpověď hybrid nebo dobře zvolený benzín. Je to režim, kde diesel ještě může dávat smysl, ale zároveň už naráží na městské popojíždění. Hybrid bývá překvapivě univerzální kompromis: neřešíš dobíjení a zároveň netrpíš tolik na městský režim.