Značka STOP vypadá úplně jinak než ostatní. Zde je důvod - AutoŽivě

Značka STOP vypadá úplně jinak než ostatní. Zde je důvod

Dopravní značka přikazující zastavit na křižovatce je od ostatních značek diametrálně odlišná. Jako jedna z mála má svůj osobitý tvar a obsahuje text. Vzhledem k systému křižovatek za oceánem pochází tato značka právě z Ameriky. Ne vždy však měla tvar osmiúhelníku a červenou barvu. I ona si musela projít svým vývojem.




Na začátku dvacátého století bylo ježdění mnohem chaotičtější. Cestu si dělily auta, koně, kočáry, ručně tažené vozy a také samotní lidé. Auta jezdila pomalu a ve městě byste je spočítali na prstech vašich rukou. Vidět jedno na venkově byl doslova zážitek. Zpočátku nebyla potřeba příliš striktní regulace dopravy. Situace se ale postupem času měnila a spolu s policisty řídícími křižovatky přibyla i dopravní značení.

První zmínka o slavné „stopce“ je z roku 1900. Americký obchodník William Phelps Eno publikoval v časopise Rider and Driver článek, který apeloval na potřebu dopravní reformy. Jeho hlavním návrhem bylo osazení značek přikazujících zastavit na křižovatce. Doporučení úřady úspěšně ignorovaly více než 10 let. I když se data liší, první „stopka“ byla umístěna v Detroitu kolem roku 1915. Patnáct let po tomto převratném nápadu. I když v té době ho za převratný považovalo jen málo lidí.

Zpočátku šlo o obyčejný čtverec s nápisem STOP. Byl v černobílém provedení. Buď černé pozadí a bílý text nebo naopak. Pouze o pár let na to rozhodla federální správa silnic o tvaru značky. V roce 1923 v USA uzákonily jednotný tvar dopravních značení. Kulaté měli být varování na přejezdech, kosočtverec patřil varováním a příkazu zpomalit. Právě tehdy značka STOP dostala svůj dnešní osmiúhelníkový tvar.

Několik měsíců po uzákonění tvaru značky se v roce 1924 začalo jednat o jednotných barvách dopravního značení. V tomto roce doporučují odborníci červenou barvu. Jak to je v případě „stopky“ zvyku, ani rady týkající se barev nebyly schváleny okamžitě. Konference nedosáhla žádné změny, takže úřady zůstaly u bílého pozadí s černým textem.

Časem se ukázalo, že bílá není tak efektivní, co se týká pozornosti vodičů a bylo celkově snadné ji přehlédnout. Úřady se proto rozhodly přihlížet k odborníkům a začaly brát doporučení o červené barvě vážně. Zde však narazili na technický problém. Červené pigmenty použité v první polovině dvacátého století nebyly dostatečně odolné proti slunečnímu záření. Velmi rychle bledly a degradovaly. Trvalo desítky let, než se podařilo vyřešit tento problém, tak úřady mezitím rozhodly o použití žluté barvy, která dokáže získat pozornost řidiče podobně jako barva červená. Ta byla použita až do roku 1954, kdy ji konečně nahradila dnes už známá červená.

95 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 226 hlasů
Nahlásit chybu
ArmádníZpravodaj.cz
Bývalý ruský kapitán ukradl lodní šrouby svého torpédoborce
Události247.cz
Za návštěvu hospody zaplatíte až 6 000 Kč měsíčně. „Popíjet“ budou moci pouze testovaní, jenže antigenní test nestačí
VědaŽivě.cz
Prodloužit životnost baterie telefonu není složité. Rozhodující je způsob nabíjení
adbz.cz
Neobvyklé zalévání orchidejí zajistí, aby vždy krásně kvetly a měly násobně více pupenů