Za opravdu drobné peníze si můžete zvýšit rychlost vašeho stroje o 50 procent. Případné komplikace s policií a pojišťovnou pak ale budou spíše tím menším problémem.
Je 2 500 korun za zvýšení maximální rychlosti o 50 % moc, nebo málo? Zajímavá otázka. S ohledem na to, co za ty peníze získáme, to může leckdo vidět celkem rozdílně. A jako někdo, kdo má za sebou stovky tisíc kilometrů na kole a stihnul za tu dobu otestovat nejrůznější značky, typy a komponenty na kola, jsem se samozřejmě nemohl vyhnout otázce maximální rychlosti elektrokol. A výsledek je docela zajímavý, popravdě řečeno. Pojďme se na něj s AutoŽivě.cz podívat každopádně společně.
Jednoduché řešení i montáž – a z kola je „motorka“
Úvodem dikce zákona: Standardně je v Evropské unii limit pro asistenci motoru stanoven na 25 km/h. Přesně v tomto bodě se většina sériových motorů „vypne“ a dál už jedete čistě „na své nohy“. Případně také z kopce. Co ale s kolem udělá součástka, nazvaná (celkem vtipně) SPEEDi, v ceně necelých 100 euro (zhruba 2 500 korun)? Malý adaptér SPEEDi díky důmyslnému planetovému převodu „obalamutí“ senzor a nahlásí řídící jednotce, že se kolo otáčí pomaleji, než tomu je ve skutečnosti.
Výsledek? Jasně predikovatelný. Motor pomáhá až ke zmíněným téměř 38 km/h. Mému kamarádovi cyklistovi nezabrala instalace ani deset minut, nemusí se zasahovat do motoru ani elektroniky. A stačí nasednout a tiše užasnete. Z kola je náhle „malá motorka“. Ono mezi 25 km/h a 37,5 km/h je totiž opravdu zásadní rozdíl. Jenže. Všechno pro má i svoje proti. 25 km/h nevzniklo jen tak náhodou, jakkoli některá omezení ze strany EU jsou spíše povahy úřední než praktická.
Pojďme se podívat nejprve na otázku legality. V okamžiku, kdy s takto upraveným kolem vyjedete na běžnou cestu či cyklostezku, porušujete zákon. Navíc pokud by se přihodila nehoda, pojišťovna může plnění z důvodu nelegální úpravy odmítnout. A je celkem jasné, že to také udělá. Navíc některé firmy při zásahu do magnetu nebo snímače nekompromisně ruší záruku. Chápu je. Staví kola, ne motocykly. A vědí moc dobře, proč 25, a ne skoro 38 kilometrů za hodinu.
Zákonné omezení není možná ten hlavní problém
Tím hlavním limitem je totiž ovladatelnost kola, jehož hmotnost nezřídka přesahuje 25 kilogramů. A podobně nezřídka na něm jezdí zcela nesportovní, aspoň minimální zkušeností v ovládání kola nepolíbení jezdci. V tom se e-biking liší od běžné cyklistiky: Na výlet do hor se na normálním kole pustí jen trénovaný sportovec, neb ten netrénovaný to zkrátka nevyjede. Na e-kole? Stačí v pátek zajet do obchodu a v sobotu se jede na Sněžku. Což je vpravdě malinko šílené.
Rok | Počet nehod | Počet těžkých zranění | Počet úmrtí |
---|---|---|---|
2020 | 334 | 44 | 3 |
2021 | 412 | 62 | 6 |
2022 | 527 | 89 | 9 |
2023 | 615 | 107 | 11 |
2024* | 318 | 54 | 7 |
Ostatně ani nárůst nehod elektrokol ze statistik Policie České republiky nevypadá příliš optimisticky. Možná si říkáte: Je rychlejší e-bike opravdu tak nebezpečný? Moje odpověď zní jednoznačně: v rukách zkušeného cyklisty, znalého svých limitů, nikoli. O to víc je ale nebezpečný v rukou necyklisty, co chce jenom ujet všem na cyklostezce. Z takových lidí mám popravdě strach. A pád z kola ve skoro čtyřicítce? Bude to bolet, o tom není diskuse. Ostatně, jak to vidíte vy? Zkusili byste na svém kole něco podobného?
A možná tahle úprava potěší i řidiče aut. Pokud totiž cyklista na elektrokole zvládne jet svižněji – třeba 35 km/h místo ufuněných 22 – nebude na silnici tolik brzdit provoz, provokovat, zdržovat kolony ani vyvolávat nutkání k nebezpečnému předjíždění. Jinými slovy: čím víc e-bikerů, co zvládnou držet tempo s auty ve městě nebo mimo obec, tím klidnější budou i cesty autem. A to je přínos, který ocení i ti, kteří na kolo neusednou, ani kdyby bylo ze zlata.