Celoživotní sen o tom, že si do garáže postavíte opravdový „sporťák“ a začnete se konečně denodenně bavit jízdou je možná splnitelnější, než se na první pohled může zdát.
Někdy jsou naše přání natolik velká, speciálně co se cen vytoužených předmětů týče, že na ně zkrátka nemáme a do konce života asi mít nebudeme. Pokud se tedy nestane něco výjimečného a my třeba nevyhrajeme ve Sportce, neozve se nám strýček z Ameriky s dědictvím, případně nás neosvítí nějaký mimořádný patent. Za mimořádné peníze. Přesto existují cesty, jak se k vytoužené věci nakonec dostat, a nemáme teď úplně na mysli kuklu na hlavě a brokovnici v pravé ruce. Sny se mají plnit, pokud to jen trochu jde. Pojďme se na možné splnění jednoho snu podívat společně.
Staré Porsche jsou drahé a nové ještě dražší
Mít někdy v garáži či před domem zaparkované auto, které bude mít na volantu, kapotě a často i na nábojích kol ono ikonické logo automobilky ze Stuttgartu je snem pravděpodobně drtivé většiny těch, co jim krom krve v žilách koluje i benzín. Na neméně ikonickou 911 se dá dosáhnout opravdu velmi těžko, i kdysi relativně dostupná (protože hned zpočátku neoblíbená) 996 se dnes stává ceněnou klasikou a opravdu pěkné kousky už jsou cokoli, jen ne dostupné za malé peníze.
O 993 a starších řadách se nemá cenu ani zmiňovat, z těch jsou „sběratelské předměty“ s patřičnými cenovkami, novější 997 nebo 992 jsou zase zkrátka nová auta, jež často stála přes 3 miliony, po několika letech tedy logicky nebudou stát kupříkladu 1/4 ceny. Notabene když se jmenují Porsche 911 a všichni je milují. Porsche si je této, v podstatě malinko schizofrenní situace dobře vědomo a pochopitelně mu maximálně vyhovuje. Ze starších jsou kultovní záležitosti, nové jsou nové a drahé jsou všechny do jedné – koho by to nebavilo?
Začátek „devadesátek“ nebyl u Porsche zrovna růžový
Nevím, jestli podobná situace panovala u Porsche zkraje devadesátých let minulého století, ale spíše bych si troufnul tipovat, že nikoli. I s drahou a chtěnou 911 nebylo Porsche v nijak růžové finanční kondici, byl z něj stále „malovýrobce nákladných a drahých hraček“, což nikdy nebývala kategorie, jež by slibovala kdovíjaký finanční rozmach. Buďto jste malovýrobce s extra vysokou cenou (to případ Porsche nebyl, to se spíše bavíme o Rolls-Royce), nebo jste velkovýrobce.
A doháníte marže na obratu. Ani to ale nebyl případ Porsche. Finále bylo takové, že po návratu z Tokijského autosalonu v roce 1991 se zkrátka muselo něco stát. Pochopitelně, když vidíte Japonce, co jsou schopni vyrobit, když vidíte Supru, Celicu nebo MR2 od Toyoty a především vidíte, co si za ně Toyota řekne za peníze (a kolik jich je schopna vyrobit „lusknutím prstu“) dojde vám, že s tou konzervativní německou politikou opravdu neprorazíte. Co uděláte? Pozvete si exmanažery té samé Toyoty, aby vám poradili.
Sdílení komponentů jako cesta k prosperitě
A vysvětlili, jak funguje lean production a jak se zásobuje pás v režimu just-in-time. Zkrátka jak se šetří náklady. Aby o to víc zbylo na konci procesu, po prodeji výrobku. A hlavně, jak je potřeba diverzifikovat výrobu a mít i nějaký levnější, „vysokoobrátkový“ model, kterým doženete marže právě na obratu. Někde tady se rozhodlo, že 911 dostane levnějšího bratříčka. A bude to roadster, abychom zabili dvě mouchy jednou ranou – a nemuseli jsme vyrábět dvě karoserie, kupé a z něj ještě roadster. Vynechme to kupé, máme 911.
Projekt dostal typové označení 986 a (už se zřejmým vlivem na úspory, naučené od Japonců) se vyvíjel paralelně s novou řadou 911 – 996. Jestli vám někdy přišlo, že tyto dvě auta jsou si, alespoň zepředu, celkem podobné, tak jste pochopitelně měli pravdu. 986 Boxster měl stejnou kapotu, přední blatníky, světlomety, interiér a architekturu motoru jako 996. Jenže byl levnější, a sdílené komponenty vydělávaly dvakrát – jednou u „prémiovky“ 911, jednou u „masovky“ Boxsteru. Peníze se začaly sypat.
Levné Porsche jezdilo lépe, než to drahé
Uprostřed uložený šestiválec (poprvé u Porsche!) M96, vodou chlazený „boxer“ (první část jména vozu, doplněná o druhou půli slova „roadster“) zajišťoval nízké těžiště, téměř dokonalé rozložení hmotnosti a neutrální ovládání. „Levné“ (relativně, pochopitelně) Porsche, co jezdí lépe než 911 a v létě je navíc extra stylové? Wunderbar. Tohle byl první finanční jackpot Porsche (tím druhým byl Cayenne) a první krok na cestě k jeho finanční síle a nezávislosti, jak jí známe dnes.
A jestli jste mohli udělat výhodný obchod v roce 1997 s novým exemplářem, v roce 2023 můžete udělat ještě výhodnější. V nabídce našeho spřátelného webu je aktuálně k mání jeden Boxster právě z tohoto roku, dovezený z Japonska, s necelými 100 tisíci kilometry na tachometru a v perfektním stavu, jak je už na tomto webu zvykem. A má jednu opravdu výjimečnou úpravu, která jej, alespoň v mých očích, činí ještě atraktivnějším a zajímavějším. O co jde? Podívejte se na to auto zepředu ještě jednou.
Libůstka z Japonska vypadá naprosto skvěle
Nesedí vám něco? Nebo spíš sedí, ale nevíte proč? Pomůžu vám. Ono sdílení dílů mezi 911/996 a Boxster šlo tak daleko, že záměnný je i nárazník z vrcholné verze 911 Turbo. A ten je právě na tomto Boxsteru. Výrazně agresivnější design a masivní chladící otvory dělají náhle z relativně decentní karoserii Boxsteru netuctovou záležitost. Za v přepočtu 400 tisíc, které za něj prodejce chce, bych jej bral všemi deseti. Levné a přitom skvělé Porsche? Tohle by mohlo být ono. Jak to vidíte vy? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem, děkujeme!
Galerie
Taky vám přijde, že za ty peníze je to skvělý „kauf“?
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 28345
PŘEČTENÍ: 22615
