Existuje několik situací, kdy můžete vyjet na dálnici bez dálniční známky – a současně i bez obav z případného postihu. Některé bychom si ale zřejmě raději odpustili.
V podstatě si již málokdo vybaví chvíli, kdy začaly být dálnice v Čechách zpoplatněny. Pomohu vám: bylo to v roce 1995. Čili před celkem dlouhými třiceti lety. Třicet let máme za možnost jízdy po dálnici povinnost také zaplatit. A neplacení dálničního poplatku je policií nebo celními úřady poměrně nekompromisně postihováno a pokutováno. Přesto existuje několik výjimek, kdy dálnici můžete používat, a nemusíte platit ani korunu. Jaké to jsou? Pojďme se na to s redakcí AutoŽivě.cz podívat společně.
Vážná onemocnění a postižení = osvobození od povinnosti platit za dálnice
Do první výjimky patří (celkem pochopitelně) osvobození vozidel přepravujících osoby s těžkým zdravotním postižením. Konkrétně se jedná o držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, kteří jsou osvobozeni od povinnosti mít dálniční známku, pokud je vozidlo využíváno k jejich přepravě. Tato výjimka je podmíněna tím, že vozidlo musí být registrováno na osobu s průkazem ZTP nebo ZTP/P, případně na osobu, která je jejich zákonným zástupcem. Podobně se ale hodnotí i akutní převoz do nemocnice. Ani tehdy by vás policie neměla pokutovat.
Naopak, není nic výjimečného, když vás doprovodí. Šťastných porodů „takřka na poslední chvíli” i za asistence policejních majáků byly desítky. Tou méně veselou situací, kterou bychom si myslím všichni raději odpustili a za známku zaplatili, je pak transport dětí s nádorovým onemocněním, kdy se na řidiče vozu vztahuje stejné osvobození od dálničního poplatku. Nicméně, přiznejme, tuto „výsadu“ by si každý z nás raději odpustil. A zaplatil klidně 100 známek, jen aby bylo jeho dítě zdravé.
Obsluhujete svým vozem hospic, stacionář nebo domov pro seniory? Taktéž neplatíte
S čímž souvisí i další, celkem pochopitelná skutečnost: pokud se zabýváte převozem zdravotně postižených osob, jste od placení a od dálničního poplatku taktéž osvobozeni. Musíte ale splnit jednu podmínku: a sice být současně provozovatelem stacionáře, hospicu nebo dalšího podobného pobytového zařízení. A „osvobozeným” vozidlem zajišťovat běžnou dopravu osob, žijících v těchto zařízeních. Jde tedy často o vozidla s nájezdovou rampou pro invalidní vozíky apod.
Do kategorie vozidel osvobozených od dálniční známky náleží i vozidla IZS, vozidla Amády ČR a vozidla používaná při zajišťování obrany státu. Výjimku mají také vozidla, která slouží k údržbě a správě dálnic a silnic. Zajímavou kategorií jsou historická vozidla, která mají zvláštní „H“ registrační značky. Tato vozidla, často využívaná při veteránských srazech nebo výstavách, jsou rovněž osvobozena od povinnosti dálniční známky. Podmínkou je, že vozidlo musí být zapsáno v registru historických vozidel a nesmí být používáno k běžné přepravě.
Okolní země a ceny za dálniční známky / dálniční poplatky
A mimochodem, jak dopadá Česká republika ve srovnání se sousedními zeměmi? Na Slovensku stojí roční známka 90 eur (cca 2 240 Kč), měsíční 17 eur (cca 410 Kč), desetidenní 10,80 eur (cca 270 Kč) a denní 8,10 eura (zhruba 200 korun). V Maďarsku je roční známka dražší, přibližně 59 210 HUF (cca 3 630 Kč), měsíční 10 710 HUF (cca 660 Kč) a desetidenní 6 620 HUF (cca 405 Kč). Polsko má odlišný systém, kde se platí mýtné za ujeté kilometry, což může být pro pravidelné uživatele dálnic nákladnější.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11062
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11858
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11828
