Zájemci o ojetá auta podléhají emocím a kupují to, co vidí a líbí se jim na první pohled. To je ale zásadní chyba, která stojí peníze.
Výběr správné ojetiny je pro mnoho domácností jedna z nejzásadnějších finančních voleb. Proto dává smysl soustředit se v prvním kroku na jedinou věc, která ovlivní úplně všechno od ceny přes servis až po reálnou životnost. Ověřit skutečný počet najetých kilometrů a konzistenci celé historie. Právě tady u nás, v Česku, jde o největší vnímanou hodnotu. V redakci AutoŽivě samozřejmě opakovaně radíme, co před koupí auta udělat. Nejde jenom o ověřené servisní historie, ale o kompletní prověření celého auta. Ideálně nějakým kompetentním mechanikem.
Nedůvěřuj a prověřuj. Minimálně na dvou úrovních a vždy
Ale historie je základ, přes který nejede vlak. Nejprve se ověří původ, nájezd, stav kilometrů, teprve potom má smysl dávat auto na zvedák a řešit fyzickou prověrku. Aktuální data společnosti Cebia, která se specializuje na ověřování původu vozidel, mluví jasně. Zhruba každé třetí ojeté auto prodané v České republice mělo upravený počet najetých kilometrů. Přičemž běžně se na tachometru stáčí více než 100 000 kilometrů. Kdo si tohle číslo nepohlídá, ten snadno zaplatí víc. Přeplatí rozdíl, dá z peněženky víc, než odpovídá stavu auta a budoucím nákladům. Rozdíl mezi papírem a realitou je v poslední době ještě viditelnější i proto, že se mění skladba trhu.
Průměrná hodnota na tachometru prodaných osobních aut v první polovině letošního roku činila 145 000 kilometrů. To znamenalo drobný nárůst o tisíc kilometrů oproti předchozímu roku. Současně se zvýšilo i průměrné stáří prodávaných aut. Auta jsou starší. To znamená, že se sice pořád dají najít pěkné kusy, ale musíme počítat s tím, že mechanika i elektronika mají za sebou větší nájezd. A víc potenciálních příležitostí pro nepoctivé zásahy. Z prověření vyplývá, že stočené tachometry se objevují častěji u starších vozů, zejména těch dovezených ze zahraničí.
Mechanik až v druhé řadě, nejprve se auto prověří online
Paradoxní však je, že riziko je vysoké i u mladších aut s vyšší roční porcí kilometrů. Zrovna u mladších vozidel s nájezdem přes 30 tisíc kilometrů za rok je pravděpodobnost manipulace obzvlášť vysoká. Proč? Protože tady hraje roli jednoduchá psychologická věc, nižší zobrazené číslo na přístrojovce rovná se vyšší vnímaná hodnota. A tedy vyšší ochota připlatit. Když se auto „omladí“ o 50 tisíc kilometrů, umí to zvednout konečnou cenu auta až o deset až třináct procent. V případě průměrné ceny kolem 300 000 korun to znamená, že kupující často přeplatí částku v řádu 30 až 40 tisíc korun. To by samo o sobě bolelo, ale navíc to často přinese neplánované výdaje.
Za náročnější opravy a údržbu. Platby, které by u vozidel s vyšším skutečným nájezdem přišly dříve, než by u nižšího očekávali. Prakticky řečeno, kdo nepozná, že místo 245 000 km je na budících „příznivějších“ 195 000 km, může si domů dovézt auto s brzdami, tlumiči, spojkou nebo rozvodovým řemenem či řetězem na konci cyklu. Jenže s cenovkou, která se tváří, jako by to mělo všechno vydržet ještě roky. Pohled do nabídky trhu ukazuje, že se nejedná o okrajové značky, jde o upravené tachometry značek Škoda, BMW, Volkswagen, Mercedes-Benz, Audi, Ford, Renault, Peugeot, Toyota a Fiat. Ano, právě tyto značky tvořily přibližně osmdesát procent všech případů.
Stočené tachometry jsou i u levných aut, nejde o luxusní vozy
Argument, že „tohle se děje jen u drahých a luxusních aut“, neobstojí. Manipulace se dotýká napříč značkami a modely. Znovu tedy připomínám. Před koupí ojetého auta je třeba důkladně ho prověřit. Zmínil jsem tuzemskou firmu, která se tím zabývá, také je tady CarVertical. Ten umí v podstatě to samé, a leckdy i lépe. V obou případech jde o placené služby komerčního rázu. Pozor jen, že si provozovatelé vyhrazují právo na chybu.
Nenesou žádnou garanci za to, co vám řeknou. Existují i weby zdarma, kde se dá prověřit nějaké minimum. Třeba přes záznamy na STK. Cokoli uděláte, je lepší než nedělat nic. Teprve když auto, o které máte zájem, projde online prověřením, dává smysl vrhnout se na fyzickou prověrku s mechanikem. Ten by měl prověřit celé auto. Na zvedáku. Během testovací jízdy. Načíst diagnostiku a zkontrolovat chyby. Bez toho to prostě nejde, jinak se ojetina nekupuje.