Stačí malá nepozornost a místo výhodné ceny u stojanu zaplatíte ve finále o dost víc, samozřejmě bez pardonu. Jak se této pasti vyhnout a proč je tak snadné se splést?
Léto sice už pomalu končí, ale o jednu typicky letní (a cestovatelskou) zkušenost se s vámi musím ještě podělit. Je to jen pár týdnů, co jsem se vrátil z Chorvatska, a asi jako každý na dlouhé cestě se snažím vybalancovat zážitky a relativní střídmost, zbytečně neutrácím doma, tak to nebudu dělat ani na dovolené. Kdo by také nechtěl, speciálně při tankování, ušetřit. A i když se považuju za celkem opatrného, přesto i já jsem nakonec „nalítnul“. A chtěl bych před tím varovat i vás. Nenechte se prosit, tohle vás (možná) pobaví, ale rozhodně vám to pomůže ušetřit.
Minimální rozdíly. Ale ďábel bývá ukrytý v detailu
O co jde? O nic menšího než o lehce klamavě značené ceny benzínu. Že máte oči a dokážete přečíst cenovku? To já také. Vtip je ale v tom, že lákavá cena na pylonu není totéž jako na stojanech. Respektive je, ale jen na některých. A co je na tom celém nejzajímavější, těch dražších je nakonec výrazně více než těch lákavě levných. Z pohledu majitele benzinky asi pochopitelně, z pohledu řidiče už méně. Navíc když vám to celé dojde a podíváte se na ostatní stojany, dojde vám, že to není náhoda. Ale záměr.
Je to zdánlivě jednoduché: názvy paliv jsou téměř totožné, design pistole často nepomůže, a cenovka se schovává spíš v ústraní. U čerpacích stanic INA či Tifon leží vedle sebe obyčejný „Eurosuper 95“ a o dost dražší „Eurosuper 95 Class Plus“ či „Premium“, oba často v zelené barvě. I pistole jsou v zelené barvě, jen s označením „95”. Rozdíl v názvu je minimální, rozdíl v ceně bývá propastný. Symbolem chaosu zůstává zkušenost mnohých turistů – a hlavně jejich účtenky.
V řeči čísel: Mě osobně nalákala INA benzinka (chorvatská verze maďarského MOLu) na benzín za 1,43 eur, čili nějakých 35,75 Kč. „To jde,“ řekl jsem si, skoro jako u nás. Přijedu ke stojanu, popadnu zelenou pistoli s „95“, dám do nádrže, cvaknu pojistku a koukám kolem, co kde lítá. Ano, to není ideál, jak ušetřit, uznávám. Finále: za nějakých 35 litrů na displeji svítilo náhle 1,77 eura za litr, celkem jsem to měl za 62,04 eura. Rozdíl 0,34 eura dělá necelých 12 korun na litr. To není úplně málo.
12 € aneb tři sta českých korun. Za chvilku nepozornosti
Na kase jsem tedy zaplatil 62,04 (1 551 Kč), kdybych hledal a mezi všemi těmi prémiovými našel i jednu nebo dvě pistole s obyčejným (který svítí na prvním místě na pylonu u vjezdu), zaplatím 35,2 x 1,43 = 50,336 euro. A tedy 1 258 korun. Rozdíl? 1551 – 1258 = 293 koruny. Skoro tři stovky. Ano, mávnul jsem nad tím rukou a mávnul by asi každý. Na druhou stranu, za těch dvanáct euro se dá (pravda velmi skromně) v Chorvatsku najíst, pokud se tedy spokojíte s něčím ze stánku, případně ze supermarketu.
Překvapené výrazy před pokladnami nejsou výjimkou. Diskuze na cestovatelských fórech se plní příběhy lidí, kteří místo standardní „devadesátpětky“ natankovali variantu s přívlastkem „Plus“. Provozovatelé pump profitují, ale nejde o nelegální trik – chorvatské značení splňuje místní normy, i když řidičům s jinou zkušeností v podstatě hází klacky pod nohy. Ale jak jsem již zmínil: jiný kraj, jiný mrav. A že zrovna Chorvaté mívají občas sklony, jak s novým eurem i „malinko oškubat kavky”, asi nemusím Čechům psát dvakrát. Proto: dávejte pečlivý pozor, jakou pistoli berete do rukou. Ono „úsporné tankování“ by se vám mohlo celkem prodražit.