Nové rychlostní značky se zelenou barvou: Už se instalují k silnicím. Řidiči se bojí pokut, nevědí, co přesně znamenají

Myslím, že tuhle značku jste nikdy neviděli. Skoro bych za to dal ruku do ohně v případě, že nejezdíte autem za hranice České republiky. Vím, že v reakci AutoŽivě podobné novinky řešíme velmi často, ale je to nutnost. Cestování po EU je dnes běžnou součástí provozu. Tak tedy k věci. Na francouzských silnicích se rozbíhá pokus, který na první pohled vypadá nenápadně. Jde o systém nových značek s čísly v zeleném kruhu, ale ideově míří docela vysoko. Protože zkouší, zda lze řidiče řídit méně zákazem a více doporučením. Podstata je jednoduchá a přímočará.

Vypadá jako klasická značka, ale jedno je jinak, barva kruhu

Zelené rychlostní značky nejsou právně závazný limit. Jak to myslím? Nejsou to „červené“ symboly s příkazy, které doslova přikazují maximální rychlost. Jde skutečně pouze o doporučení, jak rychle je v daném úseku vhodné jet. V praxi to znamená, že se třeba objeví cifra 110 uvnitř zeleného kruhu a nejde o nově zavedenou povinnou „stotřicítku minus dvacet“. Nýbrž o signál od správců komunikace, že právě 110 km/h považují v kontextu daného místa a podmínek za rozumné tempo.

iZdroj fotografie: Policie ČR

A teď to nejdůležitější. Protože jde o informativní, nikoli závaznou značku, nepřichází žádná pokuta za to, že jezdí někdo rychleji než doporučená hodnota. Sankce se pochopitelně váže až na překročení zákonné, obecně vyhlášené rychlostní hranice, která platí pro konkrétní kategorii komunikace. To se nemění. Právě tohle je ono měkčí nastavení. Místo výhradního sázení na červenou barvu a hrozbu represi se testuje, zda se dá část dopravy kultivovat formou „měkkého nátlaku“. Signálu, jenž nebolí na peněžence, ale apeluje na uvážení a zodpovědnost.

Nové rychlostní značky se zelenou barvou: Už se instalují k silnicím. Řidiči se bojí pokut, nevědí, co přesně znamenají

AUTOZIVE.cz

3 h

Je to doporučená rychlost, ne maximální povolená

Volba zelené barvy není samoúčelná. Je programově opačná ke vžitým červeným zákazovým kruhům, aby se vizuálně i psychologicky oddělilo, co je povinnost a co je rada. Koncept přitom nevznikl jako akademické cvičení, ale jako praktický pokus o novou komunikaci s řidiči. Protože svět, v němž se proměnila auta i lidé v nich, si říká o jemnější nástroje než pouhé přitahování šroubů. Rozumí si to se situacemi, kdy je sice ještě legální jet vyšším tempem, ale kombinace provozu, počasí, zástavby či počtu sjezdů by laikovi mohla radit ubrat. Já to chápu, ale popravdě nevím, jestli to může fungovat. Nebo jestli by to fungovalo u nás.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co myslíte vy, budu rád za vaše komentáře pod článkem. Zelené číslo pak působí jako upřesnění kontextu. Z pohledu vymahatelnosti je celý experiment jednoduchý. Pokuty, jak už jsem řekl, nejsou na pořadu dne. Co si z toho vezme běžný provoz? To ukáže až praxe. První zelené tabule stojí ve Francii, ale v projekcích se počítá s tím, že by se nápad mohl rozšířit i do dalších evropských zemí, konkrétně se zmiňuje třeba Španělsko.

Zajímavé je, že zatímco Francie testuje „měkčí“ přístup s doporučenými, nižšími rychlostmi, jinde se vydali pravým opakem. U nás v Česku se totiž zkouší zvýšení povolené dálniční rychlosti na 150 km/h na vybraných úsecích a jde o první projekt tohoto druhu v rámci EU. Dvě různé cesty, a přitom stejný cíl, bezpečnější, plynulejší a srozumitelnější doprava. Přiznávám, že ten český styl se mi líbí víc.