EU přitvrzuje: Starší auta čeká dražší a častější STK. Zdraží se provoz auta i vám?

Je to jeden z těch momentů, kdy si člověk říká, že papírové razítko a pár minut na lince by přece neměly rozhodovat o rodinném rozpočtu. Jenže návrhy z Bruselu naznačují opak. Každému, kdo jezdí ve starším autě, to brzy může citelně zasáhnout plán. Evropská komise totiž přišla s balíčkem změn, které míří přímo na technické prohlídky a emisní kontroly. O tom informujeme v redakci AutoŽivě pravidelně. A i když to zatím není zákon vytesaný do kamene, už teď je fér vědět, na čem jsme. Tedy ne my, ale spíše Němci, kteří se „toho chytli“.

V ČR teď platí povinnost jet s autem na STK každé dva roky

Pokud návrh projde bez zásadních změn, auta starší deseti let by musela na hlavní technickou i emise každoročně. Ne jednou za dva roky jako doposud u běžných soukromých vozů. Ale rok co rok. Nejvíc to pocítí právě ti, kdo sází na spolehlivé youngtimery, ojetiny v dobré kondici. Obecně všechno, co překročilo první dekádu od první registrace, protože do pravidelného kalendáře přibude další povinnost, kterou neobejdete. Reálně se bavíme o tom, že položka, která doposud vycházela zhruba na 1 200 Kč ve dvouletém horizontu, se zdvojnásobí.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Místo jedné platby každé dva roky přijde stejná částka každý rok, tedy 1 200 Kč ročně jen za samotnou kontrolu krát dva. A to je čistý základ, k němuž se v případě zjištěných závad vždy přilepí další výdaje. Od opakované krátké kontroly až po opravy, které nikdo neplánuje. Ale které umí nepříjemně zahýbat rozpočtem, když se sejdou brzdy, čepy a třeba prasklá guma stabilizátoru. Kritici hned namítnou, že jde o skrytou motivaci k nákupu novějších aut s nižšími emisemi, podporu elektromobility a obecně obměnu parku.

Prohrál a neunesl emoce. Bojovník MMA po prohře napadl fanouška

MMAmag.cz

6 m

Náklady se zvýší. Je to tlak EU, aby lidi kupovali nová auta

Zastánci budou argumentovat bezpečností a prevencí a pravda leží, jako vždy, někde mezi. Je dobré slyšet obě strany. Evropská komise dávkuje argumenty bezpečnostní a odkazuje na zkušenosti z jiných států, třeba Španělska. Tam dlouhodobě platí přísnější režim a statistiky uvádějí výrazný pokles obětí nehod. Uvádí se 44 % v delším horizontu, přičemž je fér dodat, že do toho vstoupily i jiné faktory jako nová omezení rychlosti nebo masivní nástup bezpečnostních asistentů. Na druhé misce vah sedí velké automobilové kluby jako ADAC nebo AvD s tím, že technické závady jsou v příčinách nehod dlouhodobě minoritní položkou.

iZdroj fotografie: Policie ČR

A že zpřísnění intervalu přinese spíš malý, měřitelný, ale nikoli převratný efekt. Tenhle spor povzbudí každého, kdo rád hledá slepá místa a souvislosti. Ovšem řidiče v praxi zajímá především „co to pro mě znamená“. Zatím je návrh stále ve fázi návrhu a čeká ho standardní bruselská cesta. Přes Evropský parlament a členské státy, než se vůbec promění v povinné pravidlo. Jenže zkušenost říká, že je rozumné počítat s dopady dopředu, zvlášť když uvažujete o koupi staršího vozu. Pravidelné roční kontroly STK?

Vozový park je starý, do kritické kategorie by padla většina aut

To je prostě fixní náklad navíc a rozhodování, jestli vzít devítileté auto s výhledem dvouletých intervalů, nebo jedenáctileté s každoroční povinností. Když se na to podívám více optikou našeho trhu a prostředí, vidím to jinak, než jak to vnímají evropské autority. U nás je stáří vozového parku v průměru přes šestnáct let. To znamená, že většina aut je starší než deset let. Tedy spadá do kategorie každoroční kontroly. S tím se nedá moc dělat. A lidi peníze na to, aby zahodili stará auta a koupili nová, zjevně nemají.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě

Co si o tom myslíte vy? Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Já si myslím, že řidiči v Česku jinou možnost nemají. Než tu, že budou vlastnit a jezdit auty staršími 10 let. I kdyby povinnost jednoletých kontrol skutečně začala platit. Pořád je to pro českého řidiče přijatelnějších cesta než koupit nové a prodat starší auto. Vnímám ten tlak, který EU zkouší vyvíjet na běžného občana. Tam, kde je kupní síla, může tato snaha dojít k patřičnému výsledku. Ale pokud jsou země, kde lidé peníze prostě nemají, fungovat to nebude.