Konkurenceschopné auto bez regulace esmisí je politicky správné řešení. Ekonomicky to může znamenat návrat k výrobě spalovacích motorů.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
To, co se právě odehrává ve Spojených státech, je víc než jen decentní změna. Teď nemluvíme o tom, jak prezident Trump přestavuje Bílý dům. Ve východním křídle se bourá a vzniká tam taneční sál. Snad prominete tuhle odbočku jinam, ale zprávy o tom, co hlava USA dělá, mě neustále zaráží. Asi jako když Donald nechal vybetonovat kus zahrady a dal tam slunečníky. No nic. Je tady změna, a ne změna jednoho předpisu. Je to zásah do samotné struktury myšlení, která v posledních letech formovala automobilový svět na obou stranách Atlantiku.
Evropa je malá jako dlaň, a přesto má ambice určovat pravidla
Amerika oficiálně ruší celý systém regulací postavených kolem emisí CO₂. Tedy pravidel, která určovala směr vývoje, investic, technologií a cen pro celý automobilový průmysl. Dlouhé roky platilo, že co vyhlásila Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), platilo. To se stalo hlavní osou, podle níž se musel řídit nejen americký trh, ale nepřímo i velcí výrobci operující globálně. Teď se karty rozdávají znovu a úplně jinak. Když se řekne „zrušení regulací emisí CO₂“, nejde jen o politický slogan. Nový administrativní rámec, který zavádí vedení USA, kompletně vypouští povinnost automobilových výrobců sledovat produkci emisí CO₂ v dosavadní podobě.
Odstraňuje systém pokut i odměn, který byl v posledních letech pilířem tzv. „Green Policy“. Tam, kde se dosud každá desetina gramu na kilometr počítala, stop. Tam, kde firmy musely investovat miliardy dolarů do elektrifikace, aby splnily limity, stop. A z ničeho nic se opět otevírá prostor pro rozhodování trhu. Americká administrativa nově stanovuje, že regulace emisí CO₂ nejsou „nezbytné k řízení emisního chování výrobců“, protože neexistuje přímá právní povinnost stanovená federální legislativou, která by automobilky zavazovala k přechodu na elektromobilitu.
Spojené státy americké otočily a emise jsou pro ně mimo hru
Jinými slovy, Spojené státy se rozhodly opustit filozofii, že stát musí určovat, co je ekologické a co ne. Rozhodne zákazník. Tento krok má dohru mnohem větší, než by se na první pohled zdálo, protože celý systém CO₂ regulací byl napojený nejen na prodej aut, ale i na navazující sektor. Například obchod s emisními kredity, který fungoval podobně jako evropské CO₂ kvóty. Velké automobilky, hlavně Tesla, na něm vydělávaly miliardy díky tomu, že mohly prodávat své „emisiní přebytky“ těm, kdo své limity překračovali. Tato praxe teď padá.
Trh s emisními kredity v USA fakticky končí a spolu s ním i celá architektura, jež zásadně ovlivňovala podobu amerických vozidel za posledních patnáct let. Odborníci upozorňují, že jde o návrat k době, kdy vývoj motorů nebyl řízen limity laboratoře, ale přáními zákazníků a konkurencí. Zákonodárci, kteří změnu prosadili, argumentují tím, že systém norem EPA byl „neefektivní, ekonomicky deformující a často v přímém rozporu se zájmy amerického průmyslu“. Tvrdí, že přehnané zaměření na CO₂ vedlo k nerovnováze mezi cenou vozidel, jejich dostupností a technologickým rozvojem v jiných oblastech. Nově se proto ruší i povinnost výrobců hlásit střední hodnoty CO₂ v rámci flotil.
Emise CO2 jsou důležité, osobní auta mají minimální vliv
Každé auto bude posuzováno na základě bezpečnostních standardů a emisí znečišťujících látek (NOₓ, pevné částice, uhlovodíky), nikoli oxidu uhličitého. Rozdíl je podstatný. Oxid uhličitý totiž přímo neovlivňuje lidské zdraví, na rozdíl od skutečných škodlivin. Tím se celá logika americké ekologické legislativy obrací vzhůru nohama, protože CO₂ z ní fakticky zmizí jako hodnotící faktor. Pro automobilky to znamená obrovskou svobodu, ale i zcela odlišné podmínky výroby.
Doteď se například musely investovat částky v řádu miliard dolarů do vývoje hybridních nebo elektrických vozidel, která často nebyla na americkém trhu zisková, ale pomáhala stlačovat průměrné flotilové emise pod stanovené limity. Od nynějška to dělat nemusí. Zmizí povinnost kompenzovat modely se silnějšími motory menšími, „ekologičtějšími“ vozy, které se tak často vyráběly jen kvůli regulačnímu rámci. Právě tady se ukazuje, jak moc bude mít tato změna praktický dopad na trh.
Evropa se určitě nepřidá, už jen z podstaty věci a nepochopení
Tam, kde se evropští výrobci již léta potýkají s tlakem na emisní neutralitu a plánovaným zákazem spalovacích motorů od roku 2035, se americký trh v podstatě vrací zpět k logice nabídky a poptávky. Výrobci budou moci vyrábět, co se prodává, a ne to, co diktuje tabulka. Pro spotřebitele to může znamenat návrat větší rozmanitosti, dostupnosti spalovacích motorů i snížení cen, protože odpadne část nákladů spojená s „emisními kompenzacemi“. Z pohledu životního prostředí to samozřejmě vyvolává vášnivé diskuze.
Ochránci klimatu obviňují americkou vládu z „environmentální destrukce“, podle nichž jde o krok zpět a oslabení globálního tlaku na klimatické cíle. Jenže argumentováno je i na druhé straně. Spojené státy nejsou členem systému evropských kvót a jejich rozhodnutí vychází z ekonomické reality, podle které mají současné technologie spalovacích motorů stále co nabídnout. Můj názor? Nevím, ověřím si znovu u kolegů v USA, co se děje a co to znamená. Já to chápu. A souhlasím, pokud ale dojde k tomu, že se skutečně omezí emise a ekologie bude stále na prvním místě.
Co na to říkáte?
AutoŽivě Testy
|
PŘEČTENÍ: 5613
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6851
