Svolávací akce nejsou ničím příjemným ani pro motoristy, ani pro výrobce. Jedna z posledních se navíc týká spalovacích motorů v automobilech běžně prodávaných i u nás.
Neuplyne snad ani týden, aby ve statistikách svolávacích a servisních akcí jednotlivých výrobců nepřibyl další „škraloup“ některého z výrobců. Tyto svolávací akce mají dodatečně napravit škody či opomenutí, které vznikly již ve výrobě a unikly přitom všem technologickým i výstupním kontrolám. A přišlo se na ně tedy až v reálném provozu, často na základě zvýšené četnosti oprav ve značkových servisech. Jak je to vůbec v roce 2025 možné? Pojďme se na to každopádně podívat společně.
Půldruhého staletí vývoje spalovacího motoru – a stále chybujeme?
Nevím, jestli jste se (speciálně u závad motorových jednotek) nad tím takto někdy zamýšleli, mně osobně to totiž místy nedá spát. A ptám se: Jak je vlastně možné, že u spalovacího motoru, který je tu s námi hodně přes sto let, se i dnes, s nejmodernějšími konstrukčními a technologickými možnostmi včetně FEM (Final Elements Method neboli metody konečných prvků) může ještě stát, že se nějaký z dílů (nebo konstrukčních celků) nadefinuje a ve finále také vyrobí natolik špatně, že se chyby projeví až v provozu?
Odpověď mi paradoxně dává moje „pracovní bunda“ a pracovní poloshirt, které mi aktuálně visí na ramínku v pokoji. Na obou je napsáno „Volkswagen Sachsen“, a jak občas s ironií sobě vlastní prohodí jeden můj kamarád a současně kolega, v tomto případě opravdu nejde o merch Volkswagenu. Ale jen a pouze o práci. Přičemž v opravdu vypjatých situacích někdy dodává, cituji, „Wirklich scheiße Arbeit“. Překladu asi netřeba. Případně tedy jen toho jemného: „Opravdu nevděčná práce.“
Tým, co hasí problémy. Šetří se totiž úplně všude
On totiž shodou okolností naprosto přesně ví, o čem mluví. Jeho tým má na starosti odhalování případných konstrukčních chyb, které „propluly“ až do výroby, stejně jako eliminaci případných škod. Což mimochodem obnáší i hledání řešení, jak danou součástku nahradit, aby to bylo a) co nejrychlejší a nejlevnější a za b) pokud už majitelé jezdí na svolávací akce do servisů, tak aby to bylo v každém značkovém servisu snadno opravitelné, s co nejkratší časovou dotací na daný úkon.
Což, jak moc dobře vím z mnoha konzultací nad ještě více maléry, je často opravdu výzva. Jak se to ale vůbec může dnes tak často stávat? V době, kdy bych čekal, že třeba na spalovacím motoru bude detailně prozkoumán a navržen naprosto každý detail? Položil jsem tuto otázku i svému příteli a kolegovi současně. Odpověď přišla vzápětí. A byla stejně jednoduchá jako šokující: „Protože všichni chtějí ušetřit každé euro, každý cent. Tlak na cenu je enormní. Všechno se vyrábí poddimenzovaně, někdy až nepochopitelně extrémně. Finále znáš sám.“
A to se navíc kolega a jeho tým pohybuje spíše v oboru elektro, neb obě saské továrny VW, jak ta ve Zwickau, tak v Embdenu, jsou zaměřeny na výrobu elektromobilů. A jestli se i tady šetří? Tak o tom nemějte nejmenší pochybnosti. Mohutně a na každém kroku. Až se někdy divím, že vše zatím víceméně funguje. Ale tento přístup není pochopitelně doménou jen Volkswagenu. Druhý největší evropský koncern Stellantis nyní třeba svolává v Německu přibližně 141 700 dieselových vozů.
Když Francouzi začnou šidit diesely, je už něco hodně špatně
Příčina? Problémy s rozvodovým řetězem, které by v extrémních případech mohly vést k vážnému poškození motoru. Jedná se o vozidla značek Opel, DS, Citroën, Peugeot a Fiat s 1,5l vznětovým motorem Blue HDi od modelových roků 2017 až 2023. Moment? Zrovna Francouzi a zrovna HDi motory, které byly kdysi v zásadě etalonem spolehlivosti? S francouzskou tradicí dieselů Peugeot a Citroen, na které se dalo stavět už od 90. let minulého století? Zní to neuvěřitelně.
Stellantis přitom varuje, že se řetězy mohou předčasně opotřebovat a v nejhorším případě se mohou přetrhnout. Že by opravdu šetření každého centu až na dřeň? Ano, vypadá to tak. Všechny ty extra přísné emisní (a nejen emisní) normy ve finále vedou k tomu, že už i Francouzi ošidí obyčejný rozvodový řetěz do malého dieselu. Je tohle cesta, po které chceme jít, co myslíte? Jak tyto maléry mimochodem vnímáte vy?
