V autě integrovaný infotainment zastarává velmi rychle. Co dnes vypadá moderně, je za pět let pomalé a často už bez softwarové podpory.
Posledních deset, patnáct let automobilky soutěžily o to, kdo nacpe do interiéru větší, lesklejší a komplikovanější dotykovou obrazovku. Teď ale přichází moment, který působí skoro jako malé prozření. Jeden z největších světových koncernů, Stellantis, se v některých modelech vrací k něčemu, co by ještě nedávno působilo jako vtip. Ne pro mě, já proti velkým obrazovkám brojím už roky. Za mě jsou stejně nebezpečné jako sledování mobilu za jízdy. A v redakci AutoŽivě máme bezpečnost na prvním místě. Nicméně o co jde?
Není to bezpečné, přesto na to spoléhá většina aut
Místo velkého infotainmentu dostanou podle všeho základní verze nového Opelu Frontera a Citroënu C3 Aircross na vybraných trzích obyčejný držák na mobilní telefon. Nechybí displej jen proto, že by na něj „zapomněli“ nebo že by byl dočasně nedostupný. Je to promyšlené řešení, oficiálně prezentované jako výbava pro nejlevnější varianty. U Opelu Frontera ve specifikaci Edition, která se začíná objevovat na fotkách sdílených uživateli, je místo klasické obrazovky v horní části středové konzoly jednoduchý kus plastu tvarovaný jako robustní držák na smartphone.
V praxi to znamená, že tam, kde bychom za poslední dekádu automaticky čekali dotykový panel, si řidič „zacvakne“ svůj vlastní telefon. Ani tato verze ale není úplně bez techniky. V základu má auto jednoduchou rádiovou jednotku, Bluetooth reproduktory, mikrofon a USB‑C zásuvku pro napájení telefonu. Klima se ovládá po staru – přes manuální otočné ovladače, žádné lovení v menu. Kdo trvá na integrované obrazovce, ten si ji může připlatit. Mně se tohle řešení líbí. Chápu, že výrobci jde hlavně o snížení nákladů. Podle dostupných zdrojů vyjde vestavěný displej cca na 28 000 Kč. To je pro cílovou skupinu nejlevnějších verzí zásadní částka.
Je to otázka ceny, snadno se to ale schová za mantru bezpečí
Stejný princip používá Stellantis i u příbuzného Citroënu C3 Aircross, takže nejde o výstřelek jednoho modelu. A když si člověk vzpomene na malý elektrický Citroën nebo jeho „retro sourozence“ Fiat Topolino, kde se infotainment také řeší přes mobil v držáku, začíná být jasné. To není náhoda, ale postupně se rýsující filozofie. Nepotřebujeme za každou cenu vlastní, drahý displej, když ho má každý v kapse. Koncern to vysvětluje dvojím způsobem, bezpečností a náklady. Na bezpečnost dotykových obrazovek se v posledních letech zaměřila řada testů a výsledky nejsou pro automobilky vůbec lichotivé.
Studie ukazují, že provádět jednoduché úkony, jako je změna teploty nebo přeladění rádia, je na dotykovém panelu výrazně náročnější a rozptylující než u klasických fyzických tlačítek nebo otočných ovladačů. To, co si mnoho řidičů říkalo už roky vlastní zkušeností, je najednou černé na bílém v metodicky vedeném testu. Výrobci se tomu už těžko mohou vyhýbat. Je to tak, ovládání přes dotykové obrazovky vyžaduje delší „čtení“ a větší porci pozornosti, než když člověk sáhne naslepo na dobře známý ovladač. Není náhoda, že se do hry vložil i Euro NCAP. Tato evropská organizace, která uděluje hvězdičky v bezpečnostních testech, nově zareagovala na dotykovou módu velmi konkrétním krokem.
Testy bezpečnosti budou podle všeho displeje vnímat špatně
Od roku 2026 nebude možné získat maximální pětihvězdičkové hodnocení v testu bezpečnosti, pokud pět základních funkcí vozu bude schováno v menu infotainmentu místo toho, aby měly své fyzické ovládací prvky. Jde například o blinkry, výstražná světla, stěrače, základní ovládání světel nebo nastavení stěračů či mlhovek. Zkrátka úkony, které řidič potřebuje ovládat intuitivně a bez lovení v podmenu. Samozřejmě to má i svou odvrácenou stranu. Pro část zákazníků je vestavěný displej symbolem moderního auta.
Luxusu. A vidět v novém voze „jen“ plastový držák může působit jako krok zpět. Jako nouzové řešení hodné levných městských vozítek. Jenže právě zde Stellantis řeší situaci elegantně. Kdo chce displej, může si ho připlatit. Kdo potřebuje jen spolehlivé auto za co nejnižší cenu a je zvyklý stejně používat mobil, bere základní verzi. De facto nic neztrácí. Z pohledu marketingu tak koncern může současně obsloužit oba světy.
Někomu držák na telefon a připojený mobil v autě postačuje
Tradiční „displejový“ i ten, který se vrací k fyzickým ovladačům a jednoduchému řešení. Co myslíte vy, potřebujete ve svém autě displej, nebo stačí držák na mobil? Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Koncern vnímá krizi, tedy kritickou situaci ohledně bezpečnosti. A sází na jednoduchost. To je v pořádku. Mně by se líbilo asi něco jiného. Klasické analogové ovládání funkcí auta. A na rádio a podobně kdyby byl v autě zabudovaný displej, ale nic jiného. Ten bych propojil s mobilem a bylo by vyřešeno.
Co preferujete vy?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5040
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 7543
