Majitelé si uvědomují hodnotu dobrého agregátu. Nešetří na základní údržbě a nenechávají auto dřít v režimech, které mu nesvědčí.
Bez ohledu na dobu, kdy byly vyrobeny, existují motory, které přežijí všechno. Karoserii, interiér i několik majitelů. V době, kdy se moderní jednotky často skloňují spíš se slovem porucha než spolehlivost, působí takové agregáty skoro jako z jiného světa. Přesto existují agregáty, které dokážou bez generální opravy zvládnout stovky tisíc kilometrů. A v některých případech až půl milionu kilometrů. Pokud dostanou rozumný servis a nejsou trýzněny nesmyslným zacházením. Před dvěma desetiletími mechanici často opakovali jednoduchou větu.
Dobrý a spolehlivý motor je základem auta, které vydrží dlouho
Dobrý motor je ten, který přežije karoserii auta. Dnes se ale výrobci soustředí hlavně na efektivitu a snižování emisí. Výsledkem jsou složité konstrukce s turbem, přímým vstřikováním a spoustou choulostivých dílů. Efektivita jízdy a laboratorní hodnoty na papíře tak ne vždy jdou ruku v ruce s dlouhou životností. Tajemství mnoha starších jednotek spočívá v mechanické jednoduchosti a poctivé péči. Žádné složité přeplňování, minimum choulostivé elektroniky a systematická výměna oleje. Přesně to je kombinace, která dělá z některých motorů malý kus poctivého strojařského řemesla. V době módních litrových tříválců to působí skoro staromódně, ale funguje to.
Ukázkovým příkladem je benzínový motor EC5 s objemem 1,6 litru, známý z modelů Peugeot 301, Peugeot 308 a Citroën C Elysée. Jde o řadový čtyřválec bez turbodmychadla, který staví na jednoduchém a robustním řešení. Mechanici u něj vyzdvihují odolnost proti opotřebení a nízké náklady na případné opravy. Jednotka nemá složité přeplňování, takže odpadá riziko drahého turba. Není tu ani přehnaně komplikovaný vstřikovací systém. Klíčová je obyčejná disciplína. Včas měněný olej, filtry a žádné dlouhé intervaly.
Bez servisu to nejde, žádná jednotka nevydrží bez péče navěky
Kdo to dodrží, bývá odměněn motorem, který i po statisících kilometrů pracuje kultivovaně a bez dramatických problémů. V praxi tak často nastane situace, kdy první rez začne užírat karoserii dřív než samotný motor. Další kapitolou je jednotka Renault K4M. I tady jde o motor s objemem 1,6 litru, který má jednu zásadní zbraň. Litinový blok, který je z hlediska odolnosti téměř legendou. Právě ten stojí za pověstí motoru, který podle zkušeností prakticky nezná pojem opotřebení v tom smyslu, jak ho vnímá běžný uživatel. Tato jednotka se montovala do modelů Renault Mégane, Dacia Logan a Dacia Duster.
V reálném provozu se ukazuje, že pokud nejsou zanedbané výměny oleje a chladicí kapaliny, motor zvládne velmi tvrdé zacházení. Jediným prvkem, který vyžaduje větší pozornost, je rozvodový řemen. Pokud se jeho výměna ignoruje, riziko vážné poruchy rychle roste. Tam, kde je servis rozvodů dodržen, se ale nájezdy přesahující 400 000 km objevují bez větších problémů. Není neobvyklé, že stejné auto má za sebou několik spojek, výfuků a brzdových sad, zatímco samotný K4M si dál monotónně odpracovává svou práci. Do seznamu téměř nezničitelných konstrukcí patří také německý motor 1,6 MPI z rodiny EA211.
Jednoduchý koncept motoru a zcela jednoduchá údržba
Ten je známý z modelů Volkswagen Polo, Škoda Rapid a Seat Ibiza. Zvlášť starší verze si vybudovaly pověst jednotek, které dokážou ujet až 400 000 km bez vážnější poruchy. Tady se opakuje podobný vzorec jako u francouzských motorů. Pevné mechanické základy, atmosférické plnění a žádné složité přeplňování. Tajemství spočívá v solidním zpracování a absenci turbodmychadla. Když odpadne jeden velký zdroj potenciálních problémů, dlouhodobá bilance bývá výrazně příznivější. Samozřejmě i tady platí, že špatné zacházení umí zničit téměř cokoliv. Dlouhé intervaly výměny oleje, jízda na studeno a ignorování drobných úniků mají vždy stejný výsledek. I robustní motor nakonec podlehne zanedbané péči.
Další vrstevnicí v tomhle přehledu je japonská škola. Ta si dlouhodobě buduje pověst preciznosti a spolehlivosti. Toyota 4GR FSE s objemem 2,5 litru a uspořádáním V6 je ukázkovým příkladem. Tato jednotka je součástí série GR, kterou mnozí považují za vůbec nejtrvanlivější řadu motorů v historii značky Toyota. Při správném servisu dokáže tento motor zvládnout až 500 000 km bez generální opravy. Nejde o marketingový slib, ale o zkušenosti z reálného provozu. Základní podmínky jsou přitom překvapivě jednoduché.
Na servisních úkonech a na kvalitě náplní se nesmí šetřit
Rozumné intervaly výměny oleje, kvalitní mazivo a vyhýbání se extrémnímu přehřívání. Konstrukce sama o sobě má velkou rezervu. Není stvořená jen na efekt, ale na dlouhou a klidnou službu. Zajímavé je, že i když jde o šestiválec s vyšším výkonem, jeho pověst stojí spíš na kultivovaném chodu a výdrži než na honbě za maximálními kilowatty. V reálném světě, kde auto žije roky v častém provozu, má taková kombinace větší hodnotu než samotná dynamika. Japonský přístup k trvanlivosti ilustruje i motor Nissan HR16DE s objemem 1,6 litru.
Ten se montoval například do modelů Nissan Juke, Nissan Qashqai a Nissan Note. Jde o modernější konstrukci, která však dokazuje, že i novější motory mohou být trvanlivé. V jádru je opět relativně jednoduchý a robustní čtyřválec. Nepotřebuje nic víc než pravidelnou výměnu oleje a filtrů. Pokud je provoz rozumný, bez neustálých krátkých jízd za studena a bez ignorování svítících kontrolních diod, může tento agregát dosáhnout nájezdu kolem 400 až 450 tisíc km.
Japonské motory umí být velmi spolehlivé, přežijí dlouho
Pro běžné rodinné auto to často znamená dva nebo tři kompletní životní cykly, které zvládne jeden motor. Zajímavé je, jak se v těchto příkladech stále opakuje několik stejných principů. Starší benzínové motory bez turba mají z konstrukčního hlediska jednodušší stavbu než dnešní přeplňované jednotky. Méně dílů, nižší tepelné zatížení a často větší rezervy v dimenzování součástí.
Výrobci v době jejich vzniku nehonili každý gram úspory ani každou desetinu litru v normovaném cyklu. Důraz směřoval na robustnost a dlouhodobou spolehlivost. Když se to spojí s poctivým servisem, vzniká kombinace, která dokáže přežít stovky tisíc kilometrů, aniž by motor potřeboval otevřít. Přitom nejde o žádnou nedosažitelnou techniku. Tyto motory běžně jezdí na silnicích, v běžných autech, která slouží rodinám na nákupy i dovolené.
