Evropa potřebuje změnit strategii. Potřebuje víc stimulů a méně zákazů. Potřebuje investovat do infrastruktury a technologií. A tečka.
Když se řekne Bosch, většina lidí si představí obrovskou firmu s angažovaností v tisících technologií. Od brzdových systémů přes vstřikování paliva až po elektroniku, která drží moderní auta pohromadě. Právě proto má velkou váhu, když se šéf takové společnosti postaví před kamery a řekne nahlas, že Evropa dělá obrovskou chybu. Narazili jsme při analýze nových zpráv v redakci AutoŽivě na zajímavá data, s údajnými vyjádřeními přímo „toho nejvyššího“. Stefan Hartung, generální ředitel Bosch, se prý přidal ke kritikům zákazu prodeje aut se spalovacími motory v Evropské unii po roce 2035. Jeho slova nejsou jen diplomatickým vyjádřením nesouhlasu.
Když něco řekne ředitel obrovského dodavatele, má to váhu
Jde o ostré varování. Podle něj Evropa není připravená na zmiznutí spalovacích motorů a evropský automobilový průmysl na globálním trhu prohraje. A co je možná nejdůležitější, Hartung upozorňuje, že největším vítězem této evropské posedlosti snižováním emisí se stane Čína. Hartung ostře kritizoval kontroverzní opatření Evropské unie pro rok 2035. Neváhal zaútočit na evropský plán na snížení emisí CO2 v následujícím desetiletí. Varuje, že hrozby jsou obrovské pro nadcházející roky. Přicházejí cla od Donalda Trumpa a nezastavitelný růst Číny. Evropská unie si podle něj hází polena pod nohy zákazem prodeje benzínových a naftových aut.
Hartung to formuluje jasně. Zákaz spalovacích motorů je evropský vynález. Evropští výrobci jsou v tomto ohledu v jasné nevýhodě. Šéf Bosch varuje, že hlavním příjemcem posedlosti snižováním emisí CO2 bude Čína. Tady nejde o nějakou abstraktní debatu o budoucnosti mobility. Jde o tvrdou ekonomickou realitu. Bosch je firma, která vyrábí komponenty pro miliony aut po celém světě. Když její šéf mluví o nevýhodě evropských výrobců, má k tomu čísla a zkušenosti z první linie. Stefan Hartung tvrdí, že Evropa přestala být velmocí v automobilovém světě. Nedokázala se včas přizpůsobit příchodu elektrických aut. Čína získala půdu pod nohama v rekordním čase s giganty jako BYD.
Čínské automobilky získávájí díky neschopnosti EU náskok
Ti konkurují západním výrobcům za stejných podmínek. Asijská země také vyhlásila válku spalovacím motorům. Nejprve se však postarala o to, aby se stala světovou velmocí v plug-in hybridech a elektromobilech. Čína dosáhla na tak efektivní modely a baterie, že tato řešení jsou rentabilní pro řidiče. V Evropě je to naopak. Hartung varuje, že evropský automobilový průmysl vstoupí do souboje s nevýhodou, zatímco Čína se stane hlavním vítězem. Když se podíváme na čínský trh, vidíme obrovský rozdíl v přístupu. Čína skutečně tlačí na elektromobilitu. Ale udělala to chytře. Nejprve vybudovala celý dodavatelský řetězec.
Od těžby lithia přes výrobu baterií až po finální montáž vozů. Dnes čínské firmy jako BYD, NIO nebo Geely vyrábějí elektromobily, které jsou cenově dostupné a technicky konkurenceschopné. Evropa mezitím spoléhala na to, že tradiční výrobci jako Volkswagen, Mercedes nebo Stellantis zvládnou přechod sami. Výsledek je ale tristní. Elektromobily v Evropě jsou drahé, nabíjecí infrastruktura nestíhá a zákazníci váhají. Přitom zákaz spalovacích motorů se blíží neúprosně. Generální ředitel Bosch požádal orgány Evropské unie, aby přehodnotily svou klimatickou politiku. Hartung varuje, že zvolili nesprávnou strategii.
Filozofie EU je nesprávná a poškozuje evropský průmysl
Měly by dávat trhu stimuly namísto čím dál tvrdších zákazů. Ředitel značky se obrátil i na německé úřady. Komentuje potřebu hledat udržitelnější alternativy bez obětování naftových a benzínových modelů. Tato prohlášení přicházejí po ztrátě 2,5 miliardy v divizi motorů Bosch. Tady je vidět, jak moc se celá situace dotýká i samotného Bosch. Firma, která po desetiletí vydělávala na komponentech pro spalovací motory, teď čelí obrovským ztrátám. Divize motorů přišla o 2,5 miliardy. To není jen číslo v účetnictví. To jsou tisíce pracovních míst, investice do výzkumu a vývoje, celé továrny. Hartung proto mluví nejen jako šéf firmy, ale i jako člověk, který vidí dopady politických rozhodnutí na reálné lidi.
Když říká, že Evropa zvolila špatnou strategii, má na mysli právě tohle. Místo postupného přechodu s podporou trhu přišel tvrdý zákaz. Místo stimulů pro inovace přišly sankce a pokuty. A místo toho, aby Evropa vybudovala konkurenceschopný ekosystém pro elektromobilitu, spoléhala na to, že tradiční značky to nějak zvládnou. Výsledek je, že čínské firmy dnes vyrábějí levnější a často i lepší elektromobily než evropské. A evropští výrobci se ocitají v defenzivě. Hartung mluví o potřebě hledat udržitelnější alternativy bez obětování naftových a benzínových modelů.
Ještě máme čas něco dělat, ještě máme čas něco změnit
Tady má asi na mysli třeba syntetická paliva, takzvaná e-fuels. Jde o paliva vyrobená ze zachyceného CO2 a obnovitelné elektřiny. Teoreticky by mohla být uhlíkově neutrální. A hlavně by umožnila dál používat stávající spalovací motory. Evropská unie ale tuto cestu dlouho ignorovala. Místo toho se soustředila na elektromobilitu jako jediné řešení. Teprve nedávno začala diskuse o tom, že by e-fuels mohly být povoleny i po roce 2035.
Ale je to málo a pozdě. Investice do výzkumu a výroby syntetických paliv jsou v Evropě zlomkem toho, co se investuje do baterií. A zatímco Evropa váhá, jiné regiony světa se na e-fuels připravují. Hartungova kritika míří i na samotný koncept zákazu. Říká, že by se měly dávat trhu stimuly namísto zákazů. Nevím, co si o celé věci myslíte, a budu moc rád za vaše komentáře pod článkem. Ale já bych se pod takové vyjádření také podepsal.
