Našli jsme ojeté kombi, na které Češi dočista zapomněli. Má špičkovou výbavu, 325 koní, pohon 4×4 a stojí jako pytel hrušek

Češi mají na kombíky v zásadě jednoduchý recept: Škoda Octavia Combi, případně Superb Combi, a kdo chce „německý standard“, sáhne po Passatu Variant. A „šlus“, jak by řekli Němci (i Češi). Tohle trio koncernu VW je u nás tak silně zakořeněné, že mnoho řidičů ani neuvažuje o alternativě. Přitom existuje jeden zapomenutý kandidát, který byl už od začátku konstruovaný jako plnohodnotný soupeř Passatu a Superbu, jen se nikdy nestal českým mainstreamem. Pojďme se na něj podívat společně.

Nenápadné, ale velmi povedené kombi střední třídy

Tím kandidátem je Opel Insignia první generace, speciálně kombi verze nazývaná Sports Tourer. Posměváčkům v zadní řadě monitorů bych rád vzkázal, že tohle auto dokázalo z dvoulitru turbo dostat velmi sytých 250 koní a z šestiválce 2,8 dokonce 325 koní, vždy s pohonem všech kol. Ještě nějaké posměšky? Nikoli. Děkuji. Ale teď vážně. Insignia je totiž zajímavá z vícero hledisek.

První generace (dle opelovských tradic značená jako Insignia A) se vyráběla v letech 2008 až 2017, kombi Sports Tourer přišlo v březnu 2009. Rozměrově je to poctivá střední třída: na délku měří 4 830 až 4 913 mm podle verze, rozvor velmi slušných 2 737 mm a pohotovostní hmotnost v rozpětí od 1 470 do 1 843 kg. Je to přesně ten typ auta, který na dlouhé trasy dává pořád smysl: stabilní, komfortní, s dobrým odhlučněním a často i s bohatou výbavou.

Přísnější podmínky pro povinné pojištění aut: Řidičům hrozí pokuta až 50 000 Kč i zákaz řízení

Události247.cz

14 h

iZdroj fotografie: Opel

Za lepší výbavu dáte často méně peněz než jinde

Ta u Insignie často zahrnovala bixenony, adaptivní podvozek FlexRide, tradičně skvělá sedadla s AGR certifikací, stejně jako šestistupňové automaty od japonského Aisinu. A protože Insignia nikdy nedosahovala prodejů jako koncernová konkurence, stojí na trhu ojetin často méně, než by odpovídalo její velikosti a schopnostem.

Jedno z největších kouzel Insignie pak tkví i v tom, jak širokou měla paletu motorů. U zážehových motorů se v rámci generace pohybovala od 1.4 Turbo (103 kW) přes 1.6 atmosféru (85 kW), 1.6 Turbo (132 kW) a 2.0 Turbo (162 kW) až po 2.0 Turbo (184 kW) a vrcholné šestiválce 2.8 V6 Turbo 4×4 (191 kW) a hlavně Insignia OPC.

Právě OPC je ta verze, která dělá z „obyčejné Insignie“ něco výjimečného: 2.8 V6 Turbo s výkonem 239 kW (325 k) a spojení s pohonem všech kol není opravdu běžné rodinné kombi. Tady začínáme být v revíru nejvýkonnějších pětkových modelů od BMW v té době, případně S-modelů od Audi. M5 ani Audi RS6 to sice není, ale také zdaleka nebyla za jejich cenu.

iZdroj fotografie: Opel

Dnes tento vrcholný model seženete komicky levně (v Německu zachovalé kousky běžně kolem 10–12 tisíc euro), pokud přežijete spotřebu (ta je tady opravdu extrémní) a najdete pěkný kus, budete se královsky bavit. Jeden z nejlepších „sleeperů“? O tom není diskuse.

Diesel jako první volba – a široké možnosti výběru

Nicméně většina zákazníků se spokojí s diesely: 2.0 CDTI se nabízel v celé řadě výkonů (od 81 až po 143 kW podle období), existovala i biturbo varianta (až 143 kW / 195 k) a u silnějších dieselů bylo možné kombinovat automat i pohon všech kol. Je fér dodat, že u starších dieselů je potřeba hlídat typické ojetinové věci (DPF, EGR, stav vstřiků, stav turba), ale to platí i pro Passat nebo Superb.

Jaký diesel doporučit? Pokud vyloženě netrváte na extra silném motoru, mohla by verze 2.0 CDTI s 96 kW být to pravé. Jediným jejich problémem je těsnění mezi vanou a olejovým čerpadlem, speciálně pokud se používal long life olej (dlouhé intervaly). Pokud jej vyměníte a nastavíte si interval na 15 000 km, nemělo by vás nic nečekaného překvapit.

Jednou z výhod proti verzi 118 kW je mj. to, že slabší verze ještě nemá žhaviče se snímači tlaku ve válcích, kdy kus vyjde minimálně na 3 000 Kč, pochopitelně mimo autorizovaný servis, a při větších nájezdech mají tendenci odcházet.

Country Tourer jako alternativa ke všem skautům

Zajímavým bonusem pro rodiny a chalupáře je i Insignia Country Tourer, tedy zvýšená „outdoor“ varianta kombíku. Kombi dostalo vyšší světlou výšku a ochranné prvky karoserie a nabízela se mimo jiné s motory 1.6 Turbo 125 kW, 2.0 Turbo 184 kW a diesely 2.0 CDTI 120 až 143 kW, přičemž u vybraných verzí šel objednat i pohon 4×4.

Poctivě vyrobené a nešizené kombi střední třídy za velmi zajímavé peníze

Pro někoho, kdo uvažuje o „crossover kombíku“ typu Octavia Scout nebo Passat Alltrack, je tohle další důkaz, že Opel měl v nabídce téměř všechno, jen to u nás zapadlo. A v tom je možná celé kouzlo Insignie A Sports Tourer: nabízí kus poctivého auta střední třídy, často s vyšší výbavou, jen bez přirážky za logo VW.

Navíc nabízí zajímavé řešení „dvojitých zadních svítilen“, kdy druhý pár je ukrytý pod víkem zavazadlového prostoru a rozsvítí se pokaždé, když je puštěné osvětlení vozu a zvedne se víko kufru. Je to mimořádně chytré řešení, přispívající značnou měrou k bezpečnosti, a je až s podivem, že se více nerozšířilo.

iZdroj fotografie: Opel

Nebýt té spotřeby (i s citlivou nohou nikdy pod 12, ve městě ale i 20/100) u vrcholné OPC, byla by jedním z mých kandidátů na ojeté kombi. Dejte si pozor na historii, hledejte zachovalý kus a získáte zajímavou alternativou k českým a německým „jistotám“, úspornou a praktickou (v případě turbodieselů), stejně jako zábavnou a inspirující (v případě benzínu, zejména vrcholných verzí).

Galerie