Pokuty pro řidiče i spolujezdce: Německé úřady zpřísňují postihy za užívání Waze jako varování před radary a kontrolami

V Německu stačí během jízdy zapnuté hlášení na radary a hrozí pokuta i bod. A od února se mluví o částkách jako ve Francii. Co přesně nesmíte, i když Waze jen „běží v pozadí“?

i Zdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz
                   

Ikonka Waze, ruce poctivě na volantu, oči na silnici. V Česku všední situace, v Německu ale může znamenat pokutu, bod do registru a brzy možná mnohem víc. Právě v detailu, co je ještě povolená navigace a co už zakázaná „blitzer‑app“, se totiž láme celý problém.

Německý policista nekouká na ikonku, ale na zapnuté hlášky

„Máte v mobilu Waze nebo jinou blitzer‑app?“ zazní při kontrole na dálnici k Norimberku. V tu chvíli jde o jedinou věc: jestli během jízdy běží aktivní varování před radary nebo policejními kontrolami.

Jakmile ano, řidič riskuje 75 eur a 1 bod do registru ve Flensburgu, i když telefon jen leží v držáku a nikdo se ho nedotýká. Podle přepočtu redakce AutoŽivě podle aktuálního kurzu ČNB je to zhruba 1 817 Kč.

Jádro problému leží v tom, jak je napsaný § 23 odst. 1c silničního předpisu StVO. Ten zakazuje, aby řidič provozoval nebo měl „v provozuschopném stavu s sebou“ zařízení určená k zobrazování nebo rušení dopravních kontrol. U chytrého telefonu zákon cíleně míří na konkrétní funkci, ne na značku mobilu.

Výsledek? Samotná navigace Waze je v Německu v pořádku. Problém nastane ve chvíli, kdy začne ukazovat nebo hlásit rychlostní kamery. Právo v tom okamžiku vidí zakázaný režim a standardně k němu přiřazuje právě 75 eur pokuty a 1 bod do Fahreignungsregister ve Flensburgu, takže i jediný prohřešek v systému zůstává.

Německé zdroje přitom výslovně zdůrazňují, že trestají „použití odpovídající funkce“, nikoli pouhou instalaci aplikace. Proto policistu obvykle nezajímá, že na displeji vidí ikonku Waze, ale jestli zrovna běží hlášky na radary a kontroly.

Při důvodném podezření může hlídka telefon prohlédnout, obvykle s příkazem nebo v režimu „nebezpečí z prodlení“. Typickým důvodem pak může být například slyšitelné upozornění na radar nebo zjevně aktivní varovná obrazovka.

Redakce AutoŽivě proto shrnuje jednoduché pravidlo: Waze v mobilu v Německu projde, ale jakmile během jízdy zobrazí aktivní upozornění na radar, stojíte jednou nohou v Bußgeldkatalogu. A i když řidič přísahá, že se displeje vůbec nedotýká a „jen poslouchá“, německé právo ho klidně potrestá stejně tvrdě jako toho, kdo appku mačká sám, což vede k dalšímu rozšířenému omylu.

Spolujezdec jako alibi nefunguje. Rozhodl soud v Karlsruhe

Řada řidičů proto sází na starý trik: „Já Waze jen sleduju, všechno mačká spolujezdec.“ Zní to logicky. Jenže přesně tenhle scénář už řešil vrchní zemský soud v Karlsruhe.

Rozsudek z 7. února 2023 (spisová značka 2 ORbs 35 Ss 9/23) potvrdil pokutu pro řidiče, přestože blitzer‑app běžela na telefonu spolujezdkyně. Soud jasně napsal, že řidič ze zapnuté aplikace využíval výhodu, a tím porušil tentýž § 23 odst. 1c StVO.

Právní shrnutí rozhodnutí pracuje s pojmem „využití výhody“ jako s plnohodnotným „použitím“ blitzer‑app. Řidič tedy zákon poruší i tehdy, když má ruce poctivě na volantu a jen přebírá pokyny typu „zpomal, za kilometr je radar“, které mu diktuje spolujezdec.

V konkrétním případě nižší soud uložil 100 eur, obecný sazebník ale u podobných deliktů počítá se sazbou 75 eur a 1 bod. Rozhodující není výše konkrétní pokuty, ale princip: kdokoli v autě obsluhuje varovnou aplikaci, řidič z ní čerpá zakázanou výhodu a nese odpovědnost.

Odborné rozbory doplňují, že stejná logika platí i u dalších řešení. Je jedno, jestli hlášky mačká partnerka na svém mobilu, kamarád na sedadle spolujezdce nebo malá krabička typu OOONO. Za volantem je vždy jeden člověk, který z toho profituje, a právě ten se ocitá v hledáčku Bußgeldkatalogu.

Co tedy dělat, když Waze opravdu potřebujete kvůli navigaci? Redakce AutoŽivě doporučuje jednoduchý a legální krok: ještě před hranicí v menu Waze otevřít cestu Settings → Alerts and Reports → Reports a vypnout typ hlášení „Speed cameras“. Tím zůstane běžná navigace, ale zmizí to, co německé právo považuje za zakázanou funkci.

Alternativy se chovají různě. Google Maps v Německu rychlostní kamery standardně vůbec neukazuje. TomTom má výstrahy na radary pro Německo ve výchozím stavu vypnuté a ve Francii používá jen legální „Danger Zones“, tedy širší úseky místo přesného bodu radaru. I když jde o stejnou technologii, každá země ji svazuje jinými pravidly, což je vidět ještě ostřeji na aktuální politické debatě.

Od února se v Německu hraje o 1 500 eur. Evropa mezitím kličkuje

Dnešních 75 eur a 1 bod je jen začátek sporu, který se v únoru 2026 řeší na federální úrovni. Některé spolkové země v Bundesratu tlačí na úplný zákaz blitzer‑app včetně povinného stažení a na dramatické zvýšení pokut „po vzoru Francie“, až k hranici 1 500 eur.

Spolková vláda ale zatím odmítá totální zákaz samotného stažení aplikací a vidí problém spíš v jejich používání během jízdy. Přesto už se v politických debatách běžně pracuje s částkami, které dnes straší francouzské řidiče. Jde však stále o politický návrh, nikoli platné právo.

Podle právních přehledů odpovídá zmíněných 1 500 eur horní hranici francouzské páté třídy dopravních přestupků, kterou detailně popisuje oficiální francouzský Code de la route. Redakce AutoŽivě proto vnímá únor 2026 jako zlomový: Německo sice stále trestá „jen“ 75 eury a 1 bodem, ale veřejná debata už operuje stejnými čísly jako Francie.

Na papíře to tak může vypadat jako jednoduchý zákaz „blitzer‑app“, v praxi je ale v každé zemi jiný, i když řidič používá tu samou aplikaci. V Německu zůstává instalace Waze nebo Blitzer.de legální, ale § 23 odst. 1c StVO při řízení výslovně zakazuje používat varovnou funkci před kontrolami. Jakmile se objeví na displeji, ocitá se řidič v rozporu se zákonem.

Ve Francii naopak článek R413‑15 Code de la route míří na držení i použití zařízení k detekci nebo rušení měření. Umožňuje i jejich konfiskaci, což vedlo k tomu, že komerční navigace uživatelům ukazují jen širší „zóny nebezpečí“ namísto přesného bodu radaru.

Nejtvrdší režim přichází ve chvíli, kdy český řidič míří přes Německo a Francii do Švýcarska. Tamní pravidla jsou nekompromisní: celní správa BAZG výslovně upozorňuje, že radarwarner v autě je zakázaný a může být zabaven a zničen, přičemž zákaz se vztahuje i na pouhé „mitführen“ podobných zařízení nebo aplikací.

Redakce AutoŽivě tak vidí jeden displej, jednu ikonku Waze, ale tři naprosto rozdílné právní reality: český komfort, německý bodový systém a švýcarský nulový kompromis, mezi nimiž se český řidič musí zorientovat.

Závěr je překvapivě jednoduchý. Čeští řidiči nemusí v panice mazat Waze z telefonů, mnohem víc získají tím, že budou znát konkrétní pravidla v cílové zemi. V Česku patří upozornění na radary k běžné výbavě, v Německu tatáž funkce znamená 75 eur a 1 bod, ve Francii jen anonymní „zóny nebezpečí“ a ve Švýcarsku je nejbezpečnější žádnou blitzer‑app nemít ani v kapse.

Kdo si tohle před cestou ujasní a podle toho nastaví navigaci, ten může využít všechny výhody moderních aplikací, aniž by se právě v únoru musel bát německé hlídky u krajnice.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články