Vyměnil jsem zimní a letní gumy za celoroční. Moje zkušenost po ročním testu

Všechno zlomil jeden prudký déšť na D1. Sešlápnul jsem brzdu, auto zpomalovalo, ale v hlavě mi běželo jediné: „Na starých letních by to možná bylo lepší.“ Opravdu? Nakonec se z jednoho pocitu stal můj malý, soukromý roční test, ve kterém se potkaly čísla z velkých testů, moje peněženka a česká realita. A nyní to celé předkládám i Vám.

Rok na celoročkách: první facka při brzdění

Letní průtrž na D1 mi během pár vteřin shodila sebevědomí. Brzdil jsem naplno, asfalt mokrý, stěrače nestíhaly a já cítil, jak auto pořád jede dál, než bych chtěl.

Doma jsem ten pocit konfrontoval s čísly. Test ADAC 2024 pro rozměr 205/55 R16 ukazuje, že kvalitní celoroční Goodyear Vector 4Seasons Gen-3 brzdí na mokrém asfaltu z 80 km/h v průměru za 34,7 metru. V tomtéž testu se celoroční pneumatiky pohybovaly mezi 33,3 a 38,6 metru. V ADAC testu letních 205/55 R16 (2023) měl na mokrém asfaltu nejlepší letní plášť brzdnou dráhu 34,4 metru, celé pole letních se přitom rozkmitá mezi 34,4 a 59,3 metru.

Mechanik poradil fígl, aby starý opotřebovaný volant vypadal opět jako nový

AutoŽivě.cz

1 d

V krizové situaci tak testy ADAC i Auto Bild ukazují, že i kvalitní celoročky na mokru typicky brzdí o několik metrů dál než špičkové letní pneu. Ano, to bych čekal. Nicméně letní gumy v prvních mrazech definitivně „odejdou“. Ty moje celoročky nikoli.

Auto Bild ve svém testu letních pneu 205/55 R16 mluví o rozdílech na mokru v řádu desítek metrů mezi nejlepšími a nejhoršími modely, přičemž špičkové letní pláště patří k těm s nejkratší brzdnou dráhou. Jako řidič tak stojím před jasnou volbou: celoročka mi dává pohodlí a jistotu v lehké zimě, ale v krizové letní situaci objektivně ztrácím metry proti top letním gumám.

Celý rok jsem proto bral jako malý domácí test. Najel jsem na kvalitních celoročních pneu v rozměru 205/55 R16 zhruba 20 000 km a poctivě jsem měřil dezén po čtvrtletích, podobně jako popisuje metodika ADAC u celoročních pneumatik se sledováním opotřebení a odhadem životnosti do 1,6 mm. Po roce měly přední pneumatiky o 1 mm méně než zadní, i když jsem rotoval sady křížem, aby se rozdíly co nejvíc srovnaly.

ADAC u téže celoroční sady v rozměru 205/55 R16 udává prognózu dojezdu až kolem 60 700 km, v testovaném poli pak životnosti kolísají od zhruba 33 000 do těchto špičkových hodnot. Já tak po roce vidím, že kvalitní celoročky vydrží, ale za cenu rychlejšího „jedení“ dezénu na přední nápravě.

Moje auto tráví zimu v Krušných horách, kde zima umí překvapit. Někdy mokro, jindy půl metru sněhu. Tím spíš mne to celé zajímalo. Protože například německý ADAC proto u celoročních pneu výslovně říká, že dávají smysl pro mírné regiony, řidiče s menším ročním nájezdem a možností nevyjíždět v kritických dnech, zatímco v horách a sněhově jistých oblastech radí spíše kombinaci kvalitních zimních a letních pneu.

A když ještě do hry vstoupí peníze a papíry od pojišťovny, začíná úplně jiná kapitola.

Kolik jsem opravdu ušetřil a kde číhá pojišťovna

Když jsem kupoval celoročky, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici: jedna sada, žádné přezouvání, žádné sklady, čistá úspora. Po roce ale vidím, že čísla vypadají jinak, než jak je líčí plakáty pneuservisů.

Dvě sezónní sady znamenají každé jaro a podzim kompletní přezutí za zhruba 1 200–1 500 Kč, jak kde. K tomu se u většiny řidičů přidá půlroční uskladnění mimo sezónu, pokud nemají garáž. To vycházá na 600–1 000 Kč za sadu a sezónu (6 měsíců). Najednou tak klasický režim „zimní + letní“ spolyká ročně několik tisíc jen za servis.

Samotná sada kvalitních celoročních pneu 205/55 R16 typu Michelin CrossClimate 2 se na českých e-shopech pohybuje zhruba mezi 8–13 tisíci Kč za čtyři kusy. V mém rozpočtu tak jedna sada celoroček sice stojí o něco víc než jedna sada běžných sezónních pneu, ale mizí mi každoroční náklady na přezouvání a uskladnění.

• Jedna sada celoroček znamená vyšší počáteční výdaj, ale žádné přezouvání a skladování.
• Dvě sezónní sady znamenají levnější jednotlivé gumy, ale pravidelné platby za servis a uskladnění.

První háček je v tom, že efekt úspory se roztáhne do let životnosti, kterou mohou kvalitní celoročky podle ADAC natáhnout až k oněm zhruba 60 tisícům km. Roční úspora na servisu se tak relativně zmenšuje a zůstává spíš pocit pohodlí než okamžitý finanční jackpot.

Druhá polovina příběhu se odehrála v zimě na úseku se značkou C15a. Policista mě zastavil, zkontroloval symbol 3PMSF, tedy tu „horu s vločkou“, a hloubku dezénu. § 40a zákona 361/2000 Sb. totiž podle Policie ČR k zimní výbavě stanoví, že od 1. listopadu do 31. března musím při zimních podmínkách, a na úsecích se značkou C15a vždy, použít zimní nebo celoroční pneumatiky s minimální hloubkou dezénu 4 mm u osobních aut do 3,5 tuny. Na celoročních s 3PMSF jsem tak povinnost splnil, policistu ve skutečnosti zajímala hlavně právě hloubka.

Při odjezdu mě ale upozornil na jiný problém: pojišťovnu. Například pojistné podmínky Allianz u produktu MojeAuto výslovně říkají, že pokud řidič používá pneumatiky, které neodpovídají pravidlům silničního provozu, a právě to přispěje ke škodě, může pojišťovna plnění krátit nebo i odmítnout, jak stojí v dokumentu pojistných podmínek Allianz MojeAuto. V praxi to znamená jednoduchou věc: papírově mi celoročky s 3PMSF zimní pneu nahrazují, ale pokud na ujetém sněhu nebo ledu prokážou souvislost mezi horšími zimními vlastnostmi levného obutí a vznikem nehody, můžou jít peníze dolů.

Tady se vracím k tomu, jak k celoročkám přistupuju já a jak k nim přistupuje velká část Čechů v diskusích, které v AutoŽivě pravidelně čteme. Já jsem sáhl po prověřené 3PMSF pneumatice, řada lidí však loví nejlevnější M+S bez „hory s vločkou“, jen aby měli něco „na zimu“. To ale opravdu není nejlepší cesta.

TCS ve svém testu celoročních pneu 225/45 R17 z roku 2025 označil 4 z 16 modelů jako „nicht empfehlenswert“, tedy nedoporučitelné. ADAC i TCS k tomu dlouhodobě dodávají, že samotné označení M+S bez splnění standardizovaného zimního testu neznamená dobré zimní chování a že se vyplatí držet se prověřených 3PMSF produktů. Účet v pneuservisu tak nakonec nevytváří jediný rozdíl, ještě víc mě zajímá, kolik kilometrů vlastně ročně najedu.

Teprve když jsem si sedl s vlastní kilometráží, stylem používání auta a výsledky testů, začalo být jasné, že nejde jen o typ gum, ale hlavně o to, pro koho má tenhle kompromis vůbec smysl.

Komu se celoročky vyplatí a kdo raději zůstane u dvou sad

Po roce na celoročkách jsem si sedl s papírem, svým nájezdem a testy ADAC a TCS. Právě tady se příběh zlomil: zjistil jsem, že klíčovou roli nehraje ani tak značka, ale roční kilometráž a způsob, jak auto používám.

Při nájezdu kolem 8 000 km ročně vydrží kvalitní celoročka s prognózou životnosti až zhruba 60 700 km z testu ADAC klidně čtyři až sedm let, podle toho, jak tvrdě s ní řidič zachází. Pokud k tomu připočtu náklady na dvě přezutí ročně a celoroční sklad jedné sady, vychází mi, že u takto nízkého nájezdu ekonomická výhoda „už neplatím přezutí“ téměř mizí a rozdíl se rozplyne v delším období, během kterého pneumatika na autě zestárne dřív, než se sjede.

TCS proto v doporučeních k celoročním gumám mluví otevřeně: celoročky sedí hlavně řidičům s nižším nájezdem, zhruba do 25 000 km ročně, a do městského provozu, kde sníh většinou mizí během pár hodin a silničáři reagují rychle. U vyšších nájezdů a častých dálničních přejezdů se specializované letní a zimní sady začnou vyplácet víc, protože každá sada pracuje v podmínkách, pro které ji konstruktéři navrhli.

• Málo jezdící rodina, která řeší hlavně školku, nákupy a pár cest za příbuznými, může na kvalitních celoročkách ušetřit čas i energii a extrémní dny prostě „odchodit“ pěšky.
• Řidič z hor nebo ten, kdo pravidelně jezdí přes Alpy, naopak využije výhody top zimních a letních pneu víc než jakoukoli úsporu v pneuservisu, a navíc má čistější svědomí před pojišťovnou.

Redakce AutoŽivě k tomu z vlastních testů dodává jednoduché pravidlo: kdo má nízký nájezd, bydlí v mírném regionu a dokáže v pár zimních dnech nevyjet, ten může brát kvalitní celoročky jako férový kompromis. Kdo má vysoký roční nájezd, často jezdí po dálnici nebo do hor, ten naopak víc vydělá na dvou sadách, bezpečnostně, pojistně i ekonomicky ve střednědobém horizontu.

Já osobně bych po roce na celoročkách do stejného řešení šel znovu. I v Podkrušnohoří. Nicméně udělal jsem to s plným vědomím, že kupuju kompromis, ne zázračnou gumu pro všechny. A právě tuhle otázku, kde jezdím a kolik najedu, by si měl položit každý řidič dřív, než příště klikne na „objednat“ u levných M+S v akci. Jak to máte s „celoročkami” vy, mimochodem?