Jeden alkohol v Rakousku, rychlost v Itálii, nehoda v Chorvatsku. Od 26. listopadu 2029 z toho může být stopka za volantem v celé EU. Co přesně mění nové směrnice?
Evropská unie přestává tolerovat „místní průšvihy v cizině“. Těžší delikt spáchaný na dovolené se po 26. 11. 2029 může proměnit v zákaz řízení i doma. A do hry vstupují mladí řidiči, obytné dodávky i digitální řidičák, který ale přijde později, než se říká.
Alkohol v Rakousku: jeden těžký delikt, jeden zákaz pro celou EU
Jeden panák navíc na lyžích v Rakousku dnes většina lidí bere jako „lokální problém“. Jenže pokud za něj ve státě přestupku dostanete zákaz řízení alespoň na tři měsíce, může vás podle nové směrnice (EU) 2025/2206 po 26. 11. 2029 takový delikt připravit o volant v celé Unii, a to bez nové české „druhé“ kauzy.
Když jsem jako redaktor AutoŽivě detailně četl text směrnice (EU) 2025/2206, bylo jasné, že alkohol a drogy už nebudou jen místní ostuda. Pokud vám například rakouský soud za alkohol nebo drogy nasadí zákaz řízení alespoň na tři měsíce, může český úřad po 26. 11. 2029 zablokovat váš řidičák i doma. V AutoŽivě jsme ověřili, že EU cílí právě na tyto těžší prohřešky, nejde tedy o strašení za každou jednorázovou pokutu.
Brusel staví jasnou osu: jeden těžký delikt = jeden zákaz pro celou EU. Nová úprava doplňuje základní předpis o řidičácích, směrnici (EU) 2025/2205, a přikazuje státům, aby si od 26. 11. 2029 navzájem oznamovaly takzvané diskvalifikace za:
- alkohol a drogy,
- vážné nehody s těžkým ublížením na zdraví nebo smrtí,
- výrazné překročení rychlosti o více než +50 km/h.
Stát, kde k deliktu došlo, podle článku 15a pošle standardizované osvědčení. Domovský stát pak podle článku 15d musí řidičský průkaz odebrat, pozastavit nebo omezit. Pro řidiče to neznamená nový proces, ale pokračování rozsudku z ciziny.
EU zároveň hlídá délku trestu, aby se přes hranice nepřeklápěly banality. Podle článku 15a směrnice 2025/2206 se řeší jen zákazy na minimálně tři měsíce a jen tehdy, když v okamžiku oznámení zbývá alespoň jeden měsíc zákazu. Článek 15e navíc dovoluje domácímu státu nepřevzít zákaz, pokud šlo „jen“ o rychlost menší než +50 km/h.
V diskusích pod články AutoŽivě ale čeští řidiči stále popisují +40 km/h na cizí dálnici jako banální zkušenost, kterou vyřeší hotovost u policisty. Směrnice však hranici posouvá: pod +50 km/h mohou úřady případ nechat být, od +50 km/h výš se už takový zákaz po 26. 11. 2029 bez milosti překlopí přes hranice. Stačí úsekový radar, těžká noha a pár kilometrů navíc, a drobná chyba se najednou změní v rozhodnutí, které vám přepíše život za volantem i po návratu domů, zvlášť když jde o typickou dovolenkovou situaci, kde se člověk snadno nechá unést.
A právě v dovolenkových scénářích se naplno ukáže, jak drsně může nová evropská logika „jeden delikt, jeden zákaz“ dopadnout.
Dovolená v Chorvatsku a nehoda: zákaz řízení dorazí až domů
Představte si srpen, dálnici na Split, českou rodinu v autě a jeden špatný odhad při předjíždění. V modelovém scénáři, který jsme v AutoŽivě postavili podle směrnice 2025/2206, Češka v Chorvatsku způsobí nehodu s těžkým ublížením na zdraví a soud jí nasadí osmnáctiměsíční zákaz řízení.
Po 26. 11. 2029 chorvatský úřad elektronicky odešle osvědčení do Česka, protože smrt a vážná zranění patří mezi nejtvrdší delikty uvedené ve směrnici. Český úřad zákaz převezme a řidička nesmí řídit ani doma, i když se nehoda stala stovky kilometrů od hranic. Z pohledu českých registrů prostě jen pokračuje trest uložený v Chorvatsku.
Směrnice myslí i na to, kde se řidič může bránit, aby nevznikl dvojitý proces. Podle článku 15g musí člověk napadat samotný zákaz v zemi, kde k deliktu došlo, nikoli v zemi vydání průkazu. Česko tedy pouze provede opatření, které Chorvatsko už pravomocně uložilo, a přenese ho do svého registru. V praxi tak člověk po návratu neřeší jen povinné ručení a servis auta, ale hlavně dlouhý zákaz za volantem, který bez odvolání v „zemi nehody“ prostě nezmizí.
Evropská legislativa ale zároveň otevírá dveře těm, kdo chtějí začít řídit dřív a zkušenosti sbírat v bezpečnějším režimu. A právě tady získávají mladí řidiči i jejich rodiče nový důvod, proč se o pravidla zajímat víc než kdy dřív.
Mladí řidiči, obytné dodávky a přísnější lektoři i lékaři
Směrnice 2025/2205 zavádí doprovázenou jízdu od 17 let s unijním kódem 98.02. Sedmnáctiletý Čech tak smí od 26. 11. 2028 jezdit napříč EU v přesně stanoveném režimu. Zní to lákavě, ale pravidla jsou tvrdá.
Doprovod musí mít minimálně 24 let, pět let praxe a čistý „rejstřík diskvalifikací“ za posledních pět let. Nový řidič zároveň spadne do přísného dvouletého zkušebního období s tvrdšími limity pro alkohol i drogy. EU tak mladým dovolí víc kilometrů, ale jejich bezpečnostní pás výrazně utáhne. Z pohledu AutoŽivě jde o jasný signál: svoboda za volantem ano, ale jen pod ostrým dohledem.
Další vrstvu přidává profesní řízení. Podle směrnice o kvalifikaci profesionálních řidičů 2022/2561 smí člověk s potřebnou kartou CPC sednout za volant kamionu už v 18 letech, pokud projde náročnou přípravou a pravidelným školením. Unie tím motivuje k dřívějšímu nástupu do profese, ale zároveň dohlíží na kvalitu výcviku a disciplínu nováčků.
Na běžného motoristu ale nejvíc dopadnou obytné vozy a zdravotní pravidla. Směrnice 2025/2205 dovolí po školení a zkoušce podle přílohy V řídit s kategorií B obytný vůz až 4,25 tuny a s vhodným přívěsem celou soupravu do 5 tun, pokud řidič získá odpovídající unijní kód, například 96.03. Autoškoly přitom musí učit práci s asistenčními systémy, mrtvými úhly, mobilním telefonem a ohled na zranitelné účastníky provozu.
Český zákon č. 236/2025 Sb. zároveň od roku 2026 posouvá první povinnou lékařskou prohlídku běžných řidičů z dosavadních 65 na věk 70 let a lékař nově zapisuje údaje elektronicky přímo do registru. V okamžiku, kdy papíry mizí ze šuplíků a data se přesouvají do systémů, se logicky nabízí otázka, jestli podobnou cestou nepůjde i samotný řidičák.
A přesně v tomhle bodě vstupuje na scénu digitální průkaz v mobilu, o kterém se dnes hodně mluví, ale jehož reálné nasazení má k současným představám daleko.
Řidičák v mobilu, evropská peněženka a přenášení reputace po celé EU
Od začátku roku 2024 spousta Čechů nechává plastový řidičák doma a u silniční kontroly ukazuje jen občanku. Policie totiž v národním registru snadno ověří, jestli člověk oprávnění má. Tento český komfort ale neznamená, že už máme skutečnou evropskou mobile driving licence.
Směrnice 2025/2205 totiž počítá s úplně jiným systémem mDL, napojeným na společnou digitální peněženku EUDI, která má v budoucnu sloužit i pro další doklady. Kdo dnes odjede do zahraničí jen s mobilem a bez plastu, spoléhá spíš na náhodu než na unijní standard.
Redakce AutoŽivě prostudovala nejen směrnici, ale i analytické podklady Evropského parlamentu k revizi pravidel pro řidičské průkazy. Z těchto dokumentů vyplývá, že EU nastaví mobile driving licence jako „výchozí formát“ až 54 měsíců po přijetí prvního prováděcího aktu k mDL, který má Evropská komise stihnout do 26. 11. 2026. Reálný start plnohodnotného, vzájemně uznávaného digitálního řidičáku v celé Unii tak spadá zhruba kolem roku 2031, ne „za rok nebo dva“, jak často zaznívá v debatách.
Stejná směrnice ale zároveň vysílá jasný vzkaz všem, kdo spoléhají na plast. Podle článku 3 a souvisejících ustanovení 2025/2205 musí každý stát zachovat možnost vydat fyzický řidičský průkaz každému, kdo o něj požádá, a to i ve chvíli, kdy digitální varianta získá status defaultu. EU tedy tlačí na digitální standardizaci, ale nediktuje konec plastových karet. Konzervativnější řidič tak může dál nosit průkaz v peněžence, zatímco technicky zdatnější generace přepne na mobil.
Z pohledu běžného Čecha proto nehrají hlavní roli samotná „chytrá hranice“ roku 2031 ani otázka, jestli má v kapse plast, nebo smartphone. Klíčové je, že Unie propojí registry, sjednotí tresty a přenese diskvalifikace napříč státy, jak potvrzují i oficiální materiály Evropské komise a Rady EU k dohodě o vzájemném uznávání zákazů řízení.
V době, kdy hranice na mapě skoro nevidíte a řidičák si brzy možná ponesete v mobilu, už EU prakticky nezná pojem „místní průšvih v cizině“. Vzniká jedna silnice, jeden řidičák a jeden reputační účet, který si každý z nás vozí po Evropě neustále s sebou, a právě ten teď rozhodne, jak daleko dojedete.
