Evropská země zavádí zákaz řízení kamionů pro řidiče nad 68 let. Opatření už vyvolalo debatu v celé EU

Na papíře to vypadá jednoduše: 68. narozeniny a s těžkou soupravou je konec. Jenže v italském systému záleží na typu vozu, licenci, věku i na tom, kde vlastně žijete. A právě v tomhle labyrintu se dnes láme budoucnost tisíců řidičů.

Tvrdý stop v den 68. narozenin: co přesně Itálie seniorům zakazuje

V Itálii se kariéra těžkého truckera láme v jediném dni. Přesně v den 68. narozenin přestává mít řidič s italskou licencí C nebo CE právo táhnout soupravu nad 20 tun. U autobusů přitom platí ještě přísnější, nižší věkový limit daný zákonem, takže se jich strop 68 let vůbec nedotkne.

Opírá se to o článek 115 italského silničního zákoníku Codice della Strada a o zpřesňující výklad Ministerstva vnitra z prosince 2025. Nejde o čerstvou senzaci, ale o vytažení staršího pravidla na světlo a jeho striktní potvrzení. Zákonný rámec platí zhruba od roku 2010, až teď ale úřady daly policii jasný signál: po 68 letech u těžkých souprav konec.

Zadlužený český fotbalový reprezentant prosil o milost. O jeho osudu rozhoduje soud

SportyŽivě.cz

13 h

Klíčovým detailem je, co Italové považují za těžký kamion. Pravidla míří na takzvané autotreni a autoarticolati nad 20 tun, tedy klasické dálkové tahače s návěsem nebo soupravy náklaďák plus přívěs, jejichž celková povolená hmotnost překročí 20 tun. Do stejného pytle ale zákon neháže lehčí sólo náklaďáky, takzvané autocarri. Senior s italským řidičákem je může dál legálně řídit. Autobusy jsou přitom v ještě přísnějším režimu s nižším věkovým limitem.

Právě tenhle rozdíl v českých internetových diskusích často mizí. V komentářích se běžně objevuje zkratka „v Itálii po 68 nesmí nikdo s kamionem“, která vytváří dojem totálního zákazu jakéhokoli těžšího vozidla pro seniory. Italské sdružení Confartigianato proto mýtus o „stopce všem vozidlům nad 20 tun po 68 letech“ označilo přímo za nepravdivý a připomnělo, že se nezměnil samotný zákon, ale jen metodika a tvrdé vymezení dne 68. narozenin.

Redakce AutoŽivě tak vnáší do českého chaosu pořádek a otevírá zásadní otázku: co přesně se děje mezi 65. a 68. rokem a koho se limit 68 let ve skutečnosti dotkne, když do hry vstoupí lékaři a pojem „rezidence“?

Mezi 65 a 68: lékařská komise, papír v kabině a paradox rezidence

Italský řidič těžké soupravy, který překročí 65 let, neskončí hned, ale spadne do úplně jiného režimu. Od této chvíle musí každý rok předstoupit před Commissione Medica Locale (CML), tedy místní lékařskou komisi, která rozhodne, zda mu prodlouží oprávnění řídit soupravy nad 20 tun nebo autobusy.

Komise vystavuje každoročně papírové „attestato“, které platí pouze jeden rok. Řidič ho musí vozit fyzicky v kabině spolu s řidičákem a profesním průkazem CQC. Policie při běžné kontrole tenhle papír standardně vyžaduje a bez něj hrozí sankce. Pro seniory za volantem těžkých souprav se tak každý další rok mění v čekání na razítko komise.

V den 68. narozenin ale tahle roční hra končí u těžkých souprav. Italský řidič s licencí C nebo CE už po tomto datu nedostane od CML další atest pro autotreni a autoarticolati s celkovou hmotností nad 20 tun a zákon mu definitivně zavře dveře k profesionálnímu řízení těchto souprav. U autobusů přitom řidič narazí už na zvláštní, ještě nižší věkový limit 60 let stanovený pro vozidla pro přepravu osob.

Jenže stejná zásada neplatí pro každého, kdo projede Brennerským průsmykem. Oficiální výklad Ministerstva vnitra z konce roku 2025 totiž jasně říká, že limit 68 let cílí především na držitele italské licence a na řidiče s takzvanou „rezidencí“ v Itálii.

Italské Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti definuje takzvanou „residenza normale“ jako obvyklý pobyt alespoň 185 dní v roce. Bez ní stát řidiče nepovažuje za svého rezidenta. Devětašedesátiletý Ital s tamním řidičákem tak po 68. narozeninách nesmí táhnout návěs nad 20 tun, zatímco devětašedesátiletý Čech se stejnou kategorií C nebo CE a českým řidičákem, který v Itálii trvale nežije, může po stejné dálnici pokračovat legálně dál.

Redakce AutoŽivě tak potvrzuje: aktuální italský strop se českých „mezinárodních“ řidičů bez italské rezidence přímo nedotýká. Opatření míří hlavně na vlastní seniory, kteří v Itálii žijí a mají italské dokumenty.

Na papíře to vypadá jako suchá právní nuance, v praxi ale může podobné nedorozumění snadno změnit konkrétní životní plán. Typická situace: český řidič, který v 69 letech vozí zboží s návěsem nad 20 tun do Itálie, se chystá kariéru ukončit, protože uvěří zkratce o „zákazu kamionů po 68“. Teprve podrobné vysvětlení výjimky pro cizí licence bez italského pobytu by mu ukázalo, že na jeho pravidelné lince žádný právní problém nevzniká.

Jediné, co by jeho situaci obrátilo vzhůru nohama, by byla italská rezidence nebo italský řidičák v kapse, pak by ho strop 68 let zastavil stejně nekompromisně jako jeho italské kolegy. A právě tady se osobní příběhy začínají propojovat s mnohem širší evropskou rovinou, která může jednou rozhodnout i o českých řidičácích.

Nedostatek řidičů, dražší zboží a šance, že Itálii někdo napodobí

Evropa dnes bojuje s nedostatkem profesionálních řidičů, a přesto Itálie vědomě odřezává celé seniorské ročníky. Mezinárodní organizace IRU ve svém reportu pro rok 2024 odhaduje zhruba 3,6 milionu neobsazených míst řidičů ve 36 sledovaných zemích a mluví o stovkách tisíc chybějících truckerů jen v Evropě.

V Itálii je obraz ještě dramatičtější. Řidiči mladší 25 let tvoří zhruba 2,2 % profese, zatímco přibližně 45 % spadá do věkové skupiny 55 a více let. Každý rok, kdy italský stát pošle přes věkový strop další zkušené řidiče domů, tak může postupně zdražovat dopravu a s ní i každou paletu italského zboží, která míří do českých obchodů.

Brusel mezitím nenasazuje žádnou jednotnou brzdu seniorům za volantem. Březnová politická dohoda Rady EU a Evropského parlamentu o nové podobě směrnice o řidičských průkazech upravuje řadu pravidel, ale věkové a zdravotní limity seniorů výslovně ponechává na jednotlivých státech. Unie zároveň snižuje minimální věk pro získání kategorií C a D při splnění profesních podmínek, takže otevírá dveře mladším řidičům, ale nezavádí jednotný strop typu „68 let a dost“.

Itálie tak využívá národní volnost a nic právně nebrání tomu, aby podobný limit časem zavedlo Německo, Česko nebo jiný stát. Co je dnes vnímáno jako italský experiment, se může velmi rychle proměnit ve vzor, na který se budou politici v dalších zemích odvolávat.

Pro české řidiče a dopravce z toho plyne jasný úkol. Každý, kdo vozí zboží přes hranice, by měl:

• sledovat nejen titulky na sociálních sítích, ale hlavně oficiální informace ministerstev dopravy a zdravotnictví v zemích, kam jezdí,
• průběžně hlídat domácí debatu o zdravotních prohlídkách a věkových limitech,
• počítat s tím, že výjimka, která platí dnes, se může v budoucnu změnit.

Redakce AutoŽivě doporučuje brát italský model jako varovný scénář: dnešní výjimka pro české licence v Itálii nemusí zůstat navždy a české úřady mohou jednou sáhnout po podobně tvrdém stropu. Itálie zatím staví bariéru hlavně vlastním seniorním truckerům, ale v propojené Evropě se z jednoho národního limitu může velmi rychle stát šablona, podle které jednou někdo posoudí i český řidičák a tím i budoucnost tisíců tuzemských řidičů.