Německá dotace na elektromobily měla kupujícím ušetřit tisíce eur. Výrobci ale začali stahovat slevy, a část veřejných peněz tak mizí dřív, než dorazí ke spotřebiteli.
Ferdinand Dudenhöffer, ředitel bochumského Center Automotive Research, sleduje každý měsíc transakční ceny nových aut v Německu. Jeho červnová data ukazují něco, co by mělo znepokojit každého, kdo počítá s tím, že státní podpora automaticky znamená levnější auto. Průměrný rabat na nejprodávanější elektromobily klesl od ledna do června 2026 z 19,5 % na 17,8 %. Cenový odstup elektromobilů od srovnatelných spalovacích aut se přitom znovu rozevřel na téměř 2 000 eur. Jinými slovy: dotace přišla, ale auta levnější nejsou.
Tři miliardy eur a kdo na ně dosáhne
Německý federální program, který administruje úřad BAFA z prostředků klimaticko-transformačního fondu, není tak jednoduchý, jak se z titulků zdá. Často citovaná částka 5 000 eur je jen jeden z možných tarifů. Skutečná struktura vypadá takto:
- 3 000 eur – základní příspěvek na čistý bateriový elektromobil (BEV)
- 1 500 eur – příspěvek na plug-in hybrid nebo vůz s range extenderem
- +500 eur za dítě – maximálně na dvě děti v domácnosti
- sociální navýšení – podle výše příjmu žadatele
- strop: 6 000 eur na jedno vozidlo
Program platí zpětně pro vozy poprvé registrované od 1. ledna 2026, přestože portál pro podávání žádostí se otevřel až v polovině května. Vláda na něj vyčlenila 3 miliardy eur a počítá s podporou zhruba 800 000 vozidel do roku 2029. V oficiálním textu programu se otevřeně přiznává, že cílem není jen pomoc domácnostem a klimatu, ale také „nakopnutí“ automobilového průmyslu. Průmyslový efekt tedy není vedlejší čtení kritiků, je to součást politického záměru.
Kam mizí dotace: anatomie stahovaných slev
Dudenhöfferova čísla vyprávějí příběh po měsících. V lednu 2026, kdy trh už věděl o chystané podpoře, činil průměrný rabat na nejprodávanější elektromobily 19,5 %. V květnu, kdy se otevřel dotační portál, klesl na 18,6 %. V červnu pak na 17,8 %. U spalovacích aut se přitom rabaty držely stabilněji, jejich průměr v červnu činil 18,4 %.
Výsledek? Cenový odstup transakčních cen elektromobilů vůči spalovacím vozům vzrostl na 1 997 eur. Před zavedením dotace byl přitom menší. Část veřejné podpory se tak fakticky rozpouští v tom, že výrobci a dealeři omezují vlastní slevy.
Nejviditelnější příklad přišel od Tesly. Ta podle analýzy citované serverem Focus Online v květnu stáhla vlastní podporu 3 000 eur na Model Y. Zákazník tedy formálně dostal státní dotaci, ale přišel o výrobcovskou slevu ve srovnatelné výši. Čistý přínos? Blízký nule.
Důležitá poznámka: tvrdý důkaz, že automobilky zdražují „euro za euro“ přesně o výši dotace, se v dostupných datech nepodařilo dohledat. Mechanismus je subtilnější, jde o postupný ústup rabatů, ne o skokové přepisování ceníků. Ale efekt na peněženku kupujícího je podobný.
Co to znamená pro českého řidiče
V Česku je situace paradoxně jednodušší: aktivní retailová dotace na osobní elektromobil pro soukromé kupující v létě 2026 neexistuje. Program „Záruka Elektromobilita“, který spravovala Národní rozvojová banka ve spolupráci s MPO, cílil na podnikatele a firmy s příspěvkem až 300 000 Kč na vozidlo. Jenže příjem žádostí byl ukončen a alokace 1,95 miliardy Kč vyčerpána. Ministerstvo průmyslu už v říjnu 2024 uvedlo, že další výzvu neplánuje.
Na Slovensku je to obdobné, tamní ministerstvo hospodářství v roce 2026 vyhlásilo výzvu na budování veřejné nabíjecí infrastruktury, nikoli na nákup osobních elektromobilů.
Zajímavé je ale cenové srovnání napříč trhy. Škoda Elroq 60 stojí v německém ceníku 37 390 eur včetně 19% DPH. V českém ceníku platném od 30. června 2026 je to 882 000 Kč včetně 21% DPH. Po přepočtu vychází německá cena zhruba na 924 000 až 935 000 Kč podle kurzu, tedy výš než česká. Před uplatněním dotace si tedy německý zákazník za stejné auto připlatí. Teprve po odečtení státní podpory se dostane na srovnatelnou nebo nižší úroveň. Jenže pokud dealer mezitím stáhl slevu, výhoda se opět tenčí.
Proč ojetiny trpí dvojnásob
Dotační kolotoč má ještě jeden vedlejší efekt, o kterém se mluví méně. Každá nová vlna podpory tlačí dolů zůstatkovou hodnotu starších elektromobilů. Podle DAT si tříletý benzinový vůz v březnu 2025 držel 64 % původní ceny, diesel 62,7 %, ale tříletý elektromobil jen 51,5 %. ADAC uvádí, že po třech letech padá hodnota elektromobilu v průměru přibližně na polovinu. Fraunhofer ISI doplňuje, že nejprudší propad přichází právě v prvních třech letech, pak se křivka zplošťuje.
Důvody jsou nasnadě: rychlý technologický vývoj baterií, nejistota kolem jejich skutečného stavu a právě volatilní dotační politika. Když stát nabídne tisíce eur na nový vůz, motivace kupovat ojetinu klesá. A s ní i její cena.
Jak se bránit: checklist pro kupujícího
Kdo v Německu na dotaci dosáhne, měl by ji samozřejmě využít. Ale s otevřenýma očima. Prakticky to znamená:
- Neřídit se ceníkem, ale transakční cenou. Porovnat aktuální dealerskou slevu s vývojem rabatů na trhu.
- Ověřit hodnotu přes nezávislé nástroje – DAT, Schwacke nebo kalkulátory ADAC pracují se skutečnými prodejními cenami.
- Srovnat tentýž model na trzích bez podpory nebo s nižší podporou. Pokud je ceníková cena v Německu vyšší než jinde, část dotace už „sedí“ v ceně.
- U ojetiny ověřit stav baterie (SoH) – právě ten je klíčový pro reálnou hodnotu vozu.
Dotace je nejcennější tam, kde ji výrobce „nesebere“ stažením slevy. A to se dá zjistit jedině srovnáním.
Dudenhöfferova data neukazují spiknutí automobilek proti zákazníkům. Ukazují něco banálnějšího a zároveň důležitějšího: když stát nalije miliardy do poptávkové strany trhu, nabídková strana reaguje. Tři miliardy eur z německého klimatického fondu tak částečně končí tam, kde to oficiální text programu přiznává jako cíl, u automobilového průmyslu. Jen to málokdo čeká černé na bílém.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6280
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7356
