Ceny benzínu i nafty zdraží na nová maxima. Může přijít nejhorší energetická krize od 70. let, varují analytici

Staré rekordy z roku 2022 se zdály být uzavřenou kapitolou. Benzín tehdy vystoupal na 42,53 Kč za litr, nafta na 47,23 Kč, a pak ceny zase klesly, až loni v únoru pohonné hmoty dokonce tlumily inflaci. Jenže od konce února 2026 nafta zdražila přibližně o deset korun na litr a benzín o téměř šest korun. Historická maxima nejsou vzdálená vzpomínka, ale cenová laťka, ke které se české pumpy znovu nebezpečně přiblížily. A podle našich výpočtů by na jejich překonání stačilo, aby evropská ropa Brent vystoupala z březnových 111,40 USD za barel (asi 2 360 Kč) na zhruba 133 až 137 USD (přibližně 2 820 až 2 900 Kč).

Jeden průliv zastavil pětinu světové ropy

Hormuzský průliv je úzké místo mezi Íránem a Ománem, kudy v roce 2024 procházelo průměrně 20 milionů barelů ropy denně, zhruba pětina světové spotřeby kapalných ropných paliv. Když v březnu 2026 toky přes průliv prudce klesly, Mezinárodní energetická agentura to ve své zprávě z 12. března označila za největší narušení dodávek v historii globálního ropného trhu. Země Perského zálivu omezily těžbu nejméně o deset milionů barelů denně. Světový trh s ropou funguje jako propojená nádoba: výpadek v jednom místě se okamžitě promítne do cen všude jinde, bez ohledu na to, odkud konkrétní rafinerie svou ropu fyzicky odebírá.

Mezinárodní měnový fond přitom v březnu připomněl jednoduché pravidlo: každé trvalejší zdražení ropy o deset procent může přidat přibližně 0,4 procentního bodu ke světové inflaci. Brent od začátku roku do týdne končícího 20. března 2026 zdražil o desítky procent. To není výkyv, který by se dal přečkat bez povšimnutí.

Rozvod nebude! Andrej Babiš promluvil o vztahu s Monikou. „Nebydlíme spolu, ale fungujeme jako rodina“

VIPživot.cz

13 h

Rekordy padnou dřív, než se zdá

Přesná hranice, od které by české pumpy přepsaly historická maxima, se dá spočítat. Vycházíme z průměrných cen k 19. březnu 2026, kurzu dolaru k české koruně 21,19 a nezměněných daňových sazeb, spotřební daň činí 12,84 Kč za litr u benzínu a 9,95 Kč za litr u nafty, DPH je 21 procent. Při plném promítnutí pohybu ropy do koncové ceny platí, že každých deset dolarů navíc na barelu Brent zdraží litr paliva přibližně o 1,61 Kč včetně daní. Z aktuálních 111,40 USD za barel (asi 2 360 Kč) tak stačí přidat necelých 22 dolarů (přibližně 466 Kč), aby benzín překonal rekord z roku 2022. U nafty je vzdálenost od rekordu o něco větší, ale stále jde o pohyb v řádu 25 dolarů (asi 530 Kč) na barelu.

Česká nafta přitom v mapách Evropské komise z 23. března 2026 spadala do pásma 1,60 až 1,75 eura za litr, zatímco Slovensko, Maďarsko, Rakousko i Slovinsko byly o cenové pásmo níže. Nejsme tedy ani levnou zemí, ani zemí s výraznou rezervou před dalším zdražením.

Scénář 150 dolarů: plná nádrž za 2 500 korun

Pokud by Brent vystoupal na 150 USD za barel (přibližně 3 180 Kč), vychází při nezměněném kurzu a daních průměrná cena Naturalu 95 na přibližně 45,30 Kč za litr a nafty na přibližně 49,40 Kč za litr. Padesátilitrová nádrž osobního automobilu by v takovém případě vyšla na zhruba 2 265 Kč u benzínu a 2 470 Kč u nafty. To jsou čísla, která řidiči v Česku naposledy viděli v nejhorších týdnech roku 2022, a tehdy šlo o krátkodobý vrchol, ne o nový normál.

Scénář 180 USD za barel (asi 3 810 Kč) by znamenal benzín kolem 50,10 Kč za litr a naftu kolem 54,20 Kč za litr. Plná padesátilitrová nádrž nafty by přesáhla 2 700 Kč. Jde o odhad, ne o prognózu, ale je to odhad postavený na transparentním výpočtu, ne na dojmu.

Nafta udeří první a zasáhne víc než pumpy

Nafta zdražuje rychleji než benzín a její dopady nejsou omezeny jen na osobní automobily. Česko má podle dat Evropské komise nejvyšší podíl zaměstnanosti ve výrobě v celé Evropské unii, 25,8 procenta. Průmysl, logistika a zemědělství jsou na naftě závislé strukturálně, a zdražení dieselu se proto do ekonomiky propíše rychleji a hlouběji než u benzínu. Dopravci zdražují přepravné, to se promítne do velkoobchodních cen, a nakonec i do regálů v obchodech. Analytik Petr Lajsek z Purple Trading v březnu upozornil, že geopolitické napětí kolem Hormuzu se do českých cen promítá prakticky bez prodlení, trh nečeká na potvrzení, reaguje na riziko.

Debata o tom, zda část zdražení nezpůsobují marže obchodníků s palivy, je legitimní, ale vedlejší. Hlavní příčina pohybu cen leží v globálním šoku na straně nabídky, ne v rozhodnutích jednotlivých provozovatelů čerpacích stanic.

Fyzická bezpečnost dodávek neznamená cenovou imunitu

Česko je dnes v zásobování ropou v lepší pozici než před třemi lety. Ropovody TAL a IKL mohou podle MERO ČR dodat až osm milionů tun ropy ročně ze západního směru, a stát navíc drží nouzové zásoby ropy a ropných produktů minimálně na 90 dnů průměrné spotřeby. Fyzický nedostatek paliv nehrozí. To je důležitý fakt, který odlišuje dnešní situaci od nejčernějších scénářů energetické krize.

Jenže fyzická bezpečnost dodávek a cenová zranitelnost jsou dvě různé věci. Česko nakupuje ropu na světovém trhu za světové ceny. Pokud Brent stojí 130 nebo 150 dolarů za barel, zaplatí za ni stejně jako kdokoli jiný, bez ohledu na to, kudy ropa fyzicky přitekla. Diverzifikace tras chrání před výpadkem kohoutku, ne před výpadkem v peněžence. Vláda zatím situaci sleduje a monitoruje marže. Politické nástroje, úprava spotřební daně nebo cenové stropy, jsou technicky možné, ale jejich nasazení trvá a jejich účinek je omezený, pokud je hlavní příčinou zdražení globální komoditní šok. Rekordy z roku 2022 přitom mohou padnout dřív, než jakékoli opatření stihne vstoupit v platnost.