Máte auto na naftu? Ceny rostou rychleji než u benzinu a vysvětlení ukazuje, že to jen tak neskončí

Od konce února do 16. března 2026 vzrostla průměrná cena nafty v Česku o 9,02 Kč na litr, zatímco benzin Natural 95 zdražil o 4,39 Kč. Nafta se tak dostala na 42,12 Kč/l, benzin na 38,00 Kč/l. Ještě v lednu přitom ČSÚ evidoval průměrnou cenu nafty 32,43 Kč/l a benzinu 32,96 Kč/l, tedy situaci, kdy byl benzin mírně dražší. Tento obrat není náhoda ani výsledek pumpařských marží. Je to výsledek toho, jak je evropský trh s naftou postaven a kde jsou jeho nejslabší místa.

Nafta není jen palivo pro osobní auta, je to palivo celé ekonomiky

Benzin pohání převážně osobní automobily. Nafta pohání téměř vše ostatní. Podle dat ACEA jezdí v Evropě na diesel 90,5 % dodávek a 96,4 % nákladních vozidel. Kamiony, zemědělská technika, stavební stroje, lodní doprava, to vše závisí na naftě strukturálně a bez krátkodobé alternativy. Poptávka po naftě proto nereaguje na cenu tak pružně jako poptávka po benzinu: dopravce, který musí dodat zboží, nemůže přejít na jiné palivo jen proto, že nafta zdražila. Tato nepružnost znamená, že při napětí na straně nabídky cena nafty reaguje prudčeji a drží se výš déle.

V českém vozovém parku tvoří dieselová osobní auta přibližně 39 % všech registrovaných vozů. Téma se tedy netýká jen logistiky a dopravců, přímo dopadá na statisíce domácností. A protože Česko je téměř výhradně závislé na dovozu surové ropy, jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu, domácí ceny se plně odvíjejí od toho, co se děje na evropském velkoobchodním trhu s palivy.

Šestnáct let po coming outu je zase sama. Jitka Smutná přiznala rozchod s partnerkou, osamoceně se ale necítí

VIPživot.cz

2 h

Hormuzský průliv zadrhl právě ten kus trhu, který Evropa potřebuje nejvíc

Přes Hormuzský průliv proudilo před vypuknutím konfliktu zhruba 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně. Po eskalaci situace se tento tok podle IEA propadl téměř na minimum. Mezinárodní agentura pro energii označila březnové narušení dodávek za největší v historii globálního ropného trhu a výslovně upozornila, že diesel a letecké palivo patří při delším výpadku produkce z Blízkého východu mezi nejzranitelnější produkty.

Důvod je geografický i obchodní. Evropa dováží naftu a středně těžké ropné produkty z více směrů, ale Blízký východ hraje v tomto mixu klíčovou roli, a po odklonu od ruských dodávek se tato závislost ještě prohloubila. Analytik Alex Hodes ze StoneX popisuje, jak Evropa po sankcích vůči Rusku přesměrovala část dovozu právě na dodavatele z oblasti Perského zálivu. Když se tento směr zadrhl, nebylo čím rychle nahradit.

Evropa si odřízla ruský diesel, ale náhradní trasa je křehčí

Od 21. ledna 2026 platí v EU zákaz dovozu rafinovaných produktů získaných z ruské ropy, zakotvený v článku 3ma nařízení Rady č. 833/2014. Tento krok byl politicky logický, ale trh s naftou tím ztratil jeden ze svých tradičních zdrojů a musel se přeorientovat. Část tohoto přesměrování šla právě přes Blízký východ a Indii, tedy přes trasy, které jsou nyní pod tlakem.

Situaci dále zkomplikovalo načasování: evropské rafinerie vstoupily do března 2026 s vyšší než očekávanou mírou plánované údržby. Kapacita na zpracování ropy byla tedy v klíčovém okamžiku omezená. Analytik Stephen Brennock z FGE upozorňoval, že dieselové marže, takzvané crack spready, tedy rozdíl mezi cenou ropy a cenou výsledného produktu, byly v tomto období výrazně silnější než marže benzinové. Spotové ceny ultranízko-sírového dieselu v hubu Amsterdam–Rotterdam–Antverpy vzrostly od 27. února téměř o 55 %. To je pohyb, který se do českých pump promítá s určitým zpožděním, ale promítá se.

Nouzové zásoby jsou pojistka, ne řešení

IEA reagovala 11. března 2026 schválením uvolnění 400 milionů barelů z nouzových zásob členských zemí. Evropa má v rámci této akce dodat přes 107 milionů barelů z vládních i průmyslových rezerv. Jde o bezprecedentní rozsah, ale sama agentura zdůrazňuje, že se jedná o přechodné opatření, které má zmírnit první šok, nikoli nahradit obnovení normálního toku dodávek.

Analytik Jiří Tyleček z XTB v polovině března upozorňoval, že riziko dalšího růstu zůstává hlavně u nafty a že ani případné uklidnění situace nemusí přinést rychlé zlevnění. Petr Lajsek z Purple Trading pracuje s tezí, že nafta může zůstat delší dobu dražší než benzin kvůli přetrvávající poptávce ze strany dopravy a průmyslu. Nouzové zásoby tedy mohou zabránit nejhoršímu scénáři, ale strukturální napětí na trhu s naftou tím nezmizí.

Pumpaři nejsou hlavní příběh, i když jsou viditelní

Při každém zdražení paliv se pozornost přirozeně obrací k čerpacím stanicím. Ministerstvo financí spolu s ČTK v polovině března 2026 uvedlo, že dostupná data zatím neukazují plošné zneužívání situace k nepřiměřenému navyšování marží. Od 16. března bylo spuštěno mimořádné monitorování cen a marží. Konkurence mezi sítěmi čerpacích stanic funguje, a to je důvod, proč se zdražení na pumpách pohybuje v souladu s velkoobchodními cenami, nikoli výrazně nad nimi.

Skutečný příběh se odehrává výš v řetězci: na evropském trhu s naftovými produkty, v crack spreadech rafinerií, v logistice dovozu a v geopolitice Hormuzského průlivu. Čerpací stanice jsou jen posledním článkem, který tento tlak přenáší na zákazníka. Dieselový trh se dostal do situace, kdy na něj působí několik nepříznivých faktorů najednou, a každý z nich by sám o sobě stačil k napětí. Dohromady vytvářejí podmínky, ve kterých ani deeskalace konfliktu neznamená automatický návrat k únorové cenové hladině. Kdo čeká, až nafta „spadne zpět“, čeká na něco, co závisí na více proměnných, než kolik jich vidí z okna u pumpy.