Věrnostní karta na benzince vypadá jako jednoduchá dohoda: tankujete, šetříte. Jenže mezi tím, co svítí na totemu, a tím, co skutečně zaplatíš, může být překvapivý rozdíl.
Řidič přijede na ORLEN, vytáhne Tankartu Benefit a čeká, že zaplatí méně než zákazník bez karty. Jenže sleva se nepočítá z ceny, kterou vidí na stojanu. Počítá se z takzvané ORLEN Vyhlašované ceny, interního čísla, které si benzinka stanovuje sama a které zákazník najde jen v kartovém účtu, pokud ho vůbec hledá.
Pokud by cena po odečtení slevy z vyhlašované ceny vyšla výš než stojanová cena v daný den, zákazník zaplatí stojanovou cenu, tedy bez jakéhokoli slevového efektu. Jinými slovy: karta v tu chvíli nepřinesla nic. A funguje jen jako marketingový trik. Pokud se to benzince vyplatí, něco ušetříte. Pokud nikoli, máte smůlu.
Sleva, která závisí na čísle, které nikde nevidíte
Tohle možná není záměrný podvod, ale je to mechanismus, který zákazníkovi ztěžuje ověřit, jestli sleva skutečně funguje. ORLEN v podmínkách výslovně uvádí, že aktuální výši vyhlašované ceny i výši slevy najde zákazník v kartovém účtu, ne na stojanu, ne na účtence v okamžiku platby. Průměrná cena Natural 95 se v lednu 2026 pohybovala kolem 32,96 Kč za litr, takže i haléřový rozdíl mezi vyhlašovanou a stojanovou cenou při plné nádrži znamená, že sleva buď přijde, nebo nepřijde, a zákazník to pozná až zpětně, pokud vůbec.
Česká obchodní inspekce přitom jasně říká, že u obecně oznamovaných slev pro členy věrnostního programu musí být sleva odvozena od nejnižší ceny za posledních 30 dnů, ne od libovolné interní reference. Otázka, zda klubová sleva na benzince je ještě obecně oznamovaná sleva ve smyslu zákona, nebo už individualizovaná nabídka, není právně dořešená. A právě v téhle šedé zóně se pohybuje většina věrnostních programů.
Způsob platby rozhoduje víc, než čekáte
Druhá past číhá u pokladny a týká se způsobu platby. U ORLEN Tankarty Easy platí, že pokud na kartě není dost kreditu a zákazník doplatí zbytek platební kartou, sleva na pohonné hmoty mu při celé transakci nenáleží. Celá. Nestačí tedy mít kartu, musí na ní být dost peněz na celý nákup, jinak sleva propadne, jako by karta vůbec nebyla.
Shell ClubSmart funguje na bodovém principu, kde 10 bodů odpovídá 1 Kč slevy, ale slevu musí zákazník nahlásit před zahájením platby a nelze ji uplatnit při platbě nebankovními palivovými kartami. OMV jde ještě dál: věrnostní kartu nebo čárový kód je nutné načíst před zahájením platebního procesu, po jeho spuštění body standardně nelze připsat. Kdo si vzpomene na kartu až při zadávání PINu, přijde o body za celý nákup.
Palivová karta firmy a věrnostní program se navzájem vylučují
Řidiči, kteří tankují na firemní palivovou kartu, ať už MOL Group, CCS, UTA, DKV nebo E100, mohou v programu MOL Move body sbírat, ale nemají nárok na žádné benefity, kupóny ani slevy samotného věrnostního programu. Platí jen případné slevy, které přináší samotná palivová karta. Kdo tedy tankuje firemně a zároveň čeká, že mu naskočí věrnostní sleva z aplikace, čeká marně.
A ještě jedna věc, která se snadno přehlédne: u neregistrované ORLEN Tankarty Easy právo na vrácení nevyčerpaného kreditu propadá po pěti letech od posledního pohybu na účtu. Karta s kreditem v šuplíku se tak po čase promění v kartu bez hodnoty.
Ministerstvo financí letos v březnu spustilo monitoring marží u pohonných hmot a získalo data od více než 2 500 čerpacích stanic, a prvotní analýza nenasvědčovala radikální změně hrubých marží. Problém tedy není v tom, že by benzinky vydělávaly neobvykle víc než dřív. Problém je v tom, že věrnostní programy jsou navrženy tak, aby sleva nebyla automatická, ale podmíněná, a podmínky jsou rozepsané v dokumentech, které nikdo nečte, dokud mu sleva nepřijde.
Jinými slovy: ne každá „slevová” karta opravdu zajistí slibované slevy tak, jak je většina motoristů chápe. Spletité podmínky a hrátky s formulacemi ve finále někdy způsobí, že neušetříte nic. Potom ale platí klasický výrok Miloslava Šimka z jedné z jeho divadelních her: „Nechci slevu zadarmo”. Mimochodem, vy také ne?
