Do Evropy se přes zadní vrátka předpisů dostalo asi 7 000 amerických pick-upů a velkých SUV. Brusel teď chystá konec tohoto kanálu.
Není to příběh o jednom dramatickém zákazu, který by ze dne na den smetl všechny RAM 1500 z evropských silnic. Je to příběh o předpisu, který měl řešit výjimky, a stal se pravidlem. Evropská komise pracuje na revizi takzvaného individuálního schvalování vozidel, režimu původně navrženého pro jednotlivé kusy a speciální přestavby. Právě přes tento režim se do EU dostávají tisíce sériově vyráběných amerických aut, která nikdy neprošla plnou evropskou homologací. A to se má od roku 2027 začít měnit.
Díra, která nebyla dírou, dokud se nerozšířila
Právní základ celého problému leží v článcích 44 a 45 nařízení EU 2018/858. Takzvané individuální schválení vozidla (IVA) existuje ve dvou variantách: unijní, která schvaluje konkrétní kus, a národní, která může vozidlo navíc osvobodit od některých povinností běžné homologace, pokud stát stanoví alternativní požadavky. Smysl byl jasný: pokrýt přestavby, prototypy, vozidla pro speciální účely. Jeden kus, jedna kontrola, žádné destruktivní crash testy.
Problém nastal, když dovozci pochopili, že „jeden kus“ lze opakovat tisíckrát. RAM 1500, sériový americký pick-up vyráběný ve stovkách tisíc, se v Evropě registruje kus po kusu přes IVA, jako by šlo o unikátní stroj. Z přibližně 1 800 registrací v roce 2019 narostl počet RAMů v EU na téměř 5 000 v roce 2023. A RAM není sám: Ford F-150 vyskočil ze 126 kusů na 850, Chevrolet Silverado ze 17 na 695, GMC Sierra 1500 ze 14 na 151. Všechno za pět let.
Kdo schvaluje a proč právě teď
Zajímavý je i geografický detail. Podle analýzy organizace Transport & Environment schvalují 69 % všech RAMů německé úřady a dalších 30 % nizozemské. Nejde tedy o rovnoměrně rozprostřený evropský trh, ale o dva konkrétní schvalovací kanály, které zásobují celý kontinent.
Tlak na změnu zesílil ze dvou směrů najednou. Zaprvé: čísla. Když se z výjimky pro desítky vozů stane kanál pro tisíce, regulátor si toho všimne. Zadruhé: bezpečnost. EU v posledních letech zavedla řadu nových povinností, pokročilé asistenční systémy, přísnější normy ochrany chodců a požadavky na přímý výhled z kabiny. Vozidla registrovaná přes IVA tyto povinnosti nemusí plnit v plném rozsahu. Koalice organizací včetně ETSC, T&E, ECF a spotřebitelské organizace BEUC na to opakovaně upozorňovala v dopisech Komisi.
Co říkají data o bezpečnosti
Čísla, která bezpečnostní organizace předkládají, jsou tvrdá. ETSC cituje belgická data: při střetu s pick-upem roste riziko vážného zranění chodce nebo cyklisty o 90 %. Riziko smrtelného zranění stoupá téměř o 200 %. T&E uvádí, že pick-up je v průměru téměř třikrát smrtonosnější než běžné osobní auto.
Problém přitom není jen hmotnost. Klíčová je vysoká, kolmá příď, která při nárazu zasahuje chodce do trupu a hlavy místo do nohou. K tomu přibývají rozsáhlé slepé zóny těsně před vozem, řidič RAMu z kabiny nevidí dítě stojící metr před kapotou. A právě tyto parametry moderní evropské předpisy řeší. Jenže auta, která přijela přes IVA, je řešit nemusela.
Český případ registrace Tesly Cybertruck přes individuální schválení v roce 2024 ukázal, že systém umí propustit i extrémně atypické modely. Bezpečnostní organizace tehdy vyzvaly české úřady k přezkoumání celého postupu.
Co přesně Komise chystá, a co ne
Podle draftu, který Komise podle T&E rozeslala v červenci 2025, nejde o jednorázový zákaz k jednomu datu. Plán počítá s fázovaným zaváděním emisních a bezpečnostních povinností v průběhu pozdních dvacátých a raných třicátých let. V odpovědi na parlamentní otázku z listopadu 2025 Komise potvrdila, že na revizi IVA dál technicky pracuje a současně si chce zachovat regulační autonomii.
Co to znamená prakticky? Pokud se IVA zpřísní tak, že sériově vyráběné vozy bez plné evropské homologace přes něj neprojdou, RAM 1500 nebo F-150 budou mít dvě možnosti: buď výrobce investuje do kompletního EU typového schválení, nebo z evropského trhu fakticky zmizí. Plná homologace znamená crash testy, úpravy osvětlení, asistenčních systémů a emisního řetězce, tedy náklady, které se při evropských prodejích v řádu tisíců kusů ročně těžko vrátí.
Pro majitele už registrovaných vozidel zatím nic nenasvědčuje retroaktivnímu zásahu. Změny míří na nové dovozy a registrace, ne na rušení stávajících.
Americká strana: ekvivalence, nebo protekcionismus?
Americká automobilová lobby, zastoupená zejména American Automotive Policy Council, argumentuje, že americké federální standardy FMVSS a evropské předpisy ECE/EU vedou k rovnocenně vysoké úrovni bezpečnosti. Auta splňující jednu sadu pravidel by podle nich měla být prodejná globálně. Společné prohlášení EU a USA z roku 2025 mířilo na snižování netarifních bariér v automobilovém obchodu a zpřísnění IVA americká strana líčí jako rozpor s duchem této dohody.
Komise to vidí jinak. Regulační autonomie v bezpečnostních a environmentálních standardech je pro Brusel nepřekročitelnou červenou linií. A argument o ekvivalenci naráží na prostý fakt: evropské předpisy pro ochranu chodců, povinné asistenční systémy a přímý výhled z kabiny nemají v amerických FMVSS přímý protějšek.
Nejpřesnější je číst celý spor takto: formální zákaz amerických pick-upů v Evropě se nechystá. Chystá se ale zpřísnění, které pro většinu z nich bude mít stejný efekt. Trh může skončit dřív, než to bude vypadat jako zákaz, prostě proto, že ekonomika individuálního dovozu přestane dávat smysl.
Kdo uvažuje o koupi RAMu nebo F-150, měl by počítat nejen s cenou vozu, ale i s tím, že za pár let může držet auto, jehož segment v Evropě prakticky neexistuje, s odpovídajícím dopadem na budoucí prodejnost i dostupnost servisu.
