Benzínky v Rakousku brzy vyschnou, Česko může být další na řadě. Experti varují před datem, kdy začne dominový efekt

Vídeňský parlament 25. března schválil uvolnění 325 tisíc tun ropy pro jedinou rakouskou rafinérii Schwechat, kterou provozuje OMV. Hotové produkty z těchto barelů smějí být prodávány výhradně na rakouském trhu, sousedům nepomůžou. Hormuzský průliv, kudy před konfliktem proudila zhruba pětina světové ropy, je podle českého ministerstva průmyslu téměř úplně zablokovaný už šestý týden. A právě Rakousko patří mezi evropské země, které na to doplatí nejdříve.

Proč je Rakousko tak zranitelné

Celá země závisí na jediné rafinérii. Schwechat zpracovává prakticky veškerou ropu, kterou Rakousko potřebuje, a jakýkoli výpadek na vstupu se okamžitě promítne do výstupu. Johannes Benigni, analytik a šéf poradenské firmy JBC Energy, v rozhovoru pro Oberösterreichische Nachrichten uvedl, že „je otázkou času, než na prvních čerpacích stanicích dojde palivo“, a ten čas odhadl nejpozději na konec dubna 2026. Pokud by navíc pokračovala sporná rakouská regulace marží, která tlačí na ekonomiku dovozu, mohl by se zlom posunout ještě o zhruba dva týdny dopředu. Kalendářně to znamená orientačně kolem 16. dubna.

Uvolnění rezerv přitom není zadarmo. Podle parlamentní dokumentace snížilo povinné zásoby země asi o 11 dní. Rakouský polštář se tak reálně ztenčuje, zatímco konflikt u Hormuzu nemá viditelný konec.

Ceny paliv letí nahoru a jízda 130 km/h je drahý luxus. Němci spočítali, jaká rychlost na dálnici šetří nejvíc

AutoŽivě.cz

12 h

Dominový efekt nejede jednou trubkou

Slovo „domino“ svádí k představě, že se problém šíří potrubím z jedné země do druhé. Ve skutečnosti jde o trh. Mezinárodní energetická agentura ve své březnové zprávě označila diesel a kerosin za zvlášť zranitelné produkty při delší ztrátě exportů z Blízkého východu. Některé země už zavedly exportní restrikce, cargo míří tam, kde za něj zaplatí víc, a evropské přístavy zůstávají pozadu.

Když Rakousko narazí na fyzický limit a začne agresivněji soutěžit o regionální objemy nafty, ucítí to celý středoevropský trh. Cena reaguje okamžitě, fyzická dostupnost se zpožděním dnů až jednotek týdnů. Evropská komise sice ještě 8. dubna konstatovala, že zásobování EU zůstává „pro tuto chvíli stabilní“, ale zároveň přiznala, že narušení vstupuje do šestého týdne a tlak na ceny roste.

Česko: jiná trasa, ne jiný svět

Česko má oproti Rakousku jednu zásadní výhodu. Od roku 2025 je plně zásobováno západní ropnou cestou přes ropovody TAL a IKL s kapacitou až 8 milionů tun ročně, jak uvádí MERO. Závislost na trase Družba skončila. Dvě domácí rafinérie, Litvínov a Kralupy, zpracovávají ropu na místě. To je strukturálně silnější pozice než jedna Schwechat.

Jenže Česko není ostrov. Historicky dováží část hotových paliv ze sousedních zemí, hlavně naftu z Německa a Slovenska, a obchoduje i s Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Pokud se regionální dieselový trh utáhne, projeví se to nejdřív ve velkoobchodních cenách a teprve potom případně v lokální dostupnosti. Správa státních hmotných rezerv drží nouzové zásoby nejméně na 90 dní, přes dva miliony tun ropy a ropných produktů, a disponuje krizovým rámcem NESO pro monitoring trhu. Ministerstvo průmyslu už v březnu popsalo téměř úplný výpadek tranzitu přes Hormuz a zaznamenalo, že Brent vystřelil ze zhruba 78 dolarů nad 100 a krátce téměř ke 120 dolarům za barel.

Co to znamená u pumpy

Žádná česká instituce zatím nevyzvala k mimořádnému předzásobení. Právně ale existují scénáře od omezení provozu čerpacích stanic přes regulační opatření až po přídělový systém, pokud by vláda vyhlásila stav ropné nouze. Masové kanystrování by lokální situaci spíš zhoršilo. Rozumné provozní dotankování je věc jiná.

Na cenové hladině se dá čekat větší citlivost u nafty než u benzinu. Přesné číslo za litr dnes nikdo seriózně nespočítá, závisí na délce konfliktu, vývoji globálních marží a tom, jak rychle se přeskupí logistické toky. Evropská komise sleduje ceny paliv v celé EU v týdenním bulletinu a právě z něj bude v příštích týdnech patrné, zda se středoevropský spread rozevírá.

Rakousko a Česko stojí před stejnou krizí, ale v jiné pozici. Vídeň řeší, jestli jí do konce dubna fyzicky dojde palivo. Praha řeší, jak moc ji zasáhne vlna, kterou Vídeň vyšle do regionálního trhu. Obě otázky mají společného jmenovatele, který leží šest tisíc kilometrů daleko, v úžině široké 33 námořních mil.