Průlivem mezi Íránem a Ománem proudí pětina světové spotřeby ropných kapalin. Přesto ani jeho znovuotevření nestačí k tomu, aby české pumpy zlevnily.
Když íránské Revoluční gardy na jaře 2026 znovu uzavřely Hormuzský průliv, benzín v Česku vyskočil z 33,61 koruny za litr na čtyřicítku během tří týdnů. Nafta ho předběhla – 44,62 koruny za litr k 21. března. Logická reakce veřejnosti zněla: „Až se průliv otevře, zase zlevní.“ Jenže cenotvorba pohonných hmot funguje jinak, než si většina řidičů představuje. A právě v tom je pro Česko hlavní problém.
Co je Hormuzský průliv a proč hýbe cenami
Úzká námořní šíje mezi Ománským zálivem a Perským zálivem, široká v nejužším místě asi 33 kilometrů. V první polovině roku 2025 jí podle americké Správy energetických informací (EIA) denně proplulo v průměru 20,9 milionu barelů ropy a kapalných paliv, což je zhruba čtvrtina veškerého námořního obchodu s ropou na planetě. Alternativní potrubní trasy existují, ale dokážou obejít jen zlomek tohoto objemu.
Jakmile se průliv zavře, trh okamžitě započítá rizikovou přirážku. Nejde jen o fyzický výpadek barelů, ale o nejistotu: pojistné za tankerový provoz, přesměrování lodí, spekulativní nákupy. Cena Brentu reaguje během hodin. A právě Brent je referenční bod, od kterého se odvíjí velkoobchodní ceny v celé Evropě, včetně Česka.
Proč otevření průlivu neznamená rychlé zlevnění
Představa, že stačí „odemknout“ Hormuz a ceny spadnou, naráží na několik tvrdých faktů:
- Výpadky těžby se nevrátí přes noc. EIA v dubnovém výhledu pro rok 2026 modelovala i relativně mírný scénář, v němž konflikt nepřetrvá po dubnu. I tak počítá s postupným obnovováním provozu a návratem produkce blízko předkrizovým úrovním až na konci roku 2026. Vrchol ceny Brentu odhaduje kolem 115 dolarů za barel ve druhém čtvrtletí.
- Drahé zásoby už jsou nakoupené. Rafinerie i distributoři zpracovávají ropu pořízenou za krizové ceny. Než se levnější sudy dostanou do nádrží čerpacích stanic, uplyne řádově šest až osm týdnů.
- Riziková přirážka nemizí okamžitě. Dokud není tranzit bezpečný a vojenské riziko staženo, obchodníci si účtují prémii za nejistotu.
Stručně řečeno: i kdyby se průliv zítra otevřel, český řidič by to na displeji stojanu pocítil nejdříve za několik týdnů, a plný efekt možná až za měsíce.
Kde se skutečně tvoří cena na české pumpě
Český mechanismus cenotvorby pohonných hmot je překvapivě transparentní, jen o něm málokdo ví. Ministerstvo financí stanovuje maximální přípustnou cenu na základě velkoobchodních indexů společností ČEPRO, ORLEN a MOL, doplněných o kotace Platts pro severozápadní Evropu. K tomu připočítává spotřební daň, DPH a omezenou marži čerpacích stanic, aktuálně zastropovanou na 2,50 koruny za litr neprémiového paliva.
Pro 21. duben 2026 vyšel strop na 40,64 Kč/l u benzínu a 40,86 Kč/l u nafty. Klíčové je, že žádná z těchto složek se neodvíjí od toho, zda je konkrétní průliv otevřený, nebo zavřený. Odvíjí se od toho, za kolik se ropné produkty obchodují na evropském velkoobchodním trhu. A ten reaguje na celkovou globální situaci, od napětí v Perském zálivu přes americké sankce až po stav evropských rafinérských kapacit.
Data ČT a ČTK navíc ukazují, že marže čerpacích stanic po vypuknutí konfliktu spíše klesaly. Hlavním zdrojem zdražení tedy nebyly pumpy, ale nákladový šok na vstupu. Irská soutěžní autorita CCPC v dubnu 2026 dospěla k témuž závěru pro celou Evropu: jde o závažný nákladový šok, nikoli o selhání maloobchodní soutěže.
Česko už není na jedné trubce, ale imunní není
Historická závislost na ropovodu Družba skončila. Společnost MERO dokončila projekt TAL-PLUS, díky kterému může Česko západní cestou přes ropovody TAL a IKL přijímat až 8 milionů tun ropy ročně, což pokryje celou domácí spotřebu. Od dubna 2025 je země poprvé v historii zásobována výhradně neruskou ropou.
Fyzický kolaps dodávek tedy nehrozí. Správa státních hmotných rezerv drží nouzové zásoby na 83 dní spotřeby a v březnu 2026 Česko přispělo 2,2 milionu barelů do historicky největší kolektivní akce IEA, která uvolnila celkem 400 milionů barelů.
Jenže diverzifikace tras neznamená imunitu vůči ceně. ORLEN uvádí, že české rafinerie od konce ruských dodávek zpracovávají směsi ze Saúdské Arábie, Severního moře, Afriky i Ameriky, tedy i z regionů přímo napojených na Hormuz. Globální šok se do Česka přelévá přes cenu, ne přes prázdné potrubí.
Nafta je větší problém než benzín a srovnání se sousedy to potvrzuje
Pohled na čísla z Oil Bulletin Evropské komise za první dubnový týden 2026 ukazuje, jak odlišně se vyvíjel benzín a nafta:
| Země | Benzín (€/l) | Nafta (€/l) |
|---|---|---|
| Česko | 1,693 | 1,977 |
| Německo | 2,141 | 2,275 |
| Rakousko | 1,718 | 2,075 |
| Slovensko | 1,665 | 1,751 |
| Polsko | 1,433 | 1,803 |
Česko je u obou paliv levnější než Německo i Rakousko, ale výrazně dražší než Polsko. Rozdíly dělají hlavně daně a tempo vládních zásahů: Česko dočasně snížilo spotřební daň na naftu o 1,939 Kč/l, Polsko sáhlo k ještě razantnějším opatřením. Podstatné je ale něco jiného: nafta všude zdražila rychleji a výrazněji než benzín. Evropský naftový trh je strukturálně napjatější, závislý na dovozu a citlivější na výpadky blízkovýchodní produkce.
Pro českého řidiče s naftovým autem je to horší zpráva než pro toho s benzínovým. A žádné otevření jednoho průlivu tuto strukturální nerovnováhu neodstraní.
Český řidič neplatí za zavřený průliv. Platí za globální riziko přelité do evropských velkoobchodních cen, za dražší naftu, za zásoby nakoupené v panice a za daňovou strukturu, kterou vláda zmírňuje jen částečně. Dokud se neuklidní celý blízkovýchodní konflikt a trh se nepřestaví, čtyřicítka na displeji pumpy zůstane realitou.
