Tesla u soudu čelí problému, který nemá řešení: zákazník při testovací jízdě jel tak rychle, že policie zabavila auto

Devátého října 2025 si osmatřicetiletý muž v dánském městě Køge vyzvedl u dealera klíčky od Tesly Model Y Performance. Podepsal smlouvu, ve které stálo černé na bílém: žádné šílené řízení, žádná vanvidskørsel. O pár minut později projížděl ulicí Nordhøj v obci rychlostí přes 100 km/h, v úseku, kde platí padesátka. Policie ho zastavila a vůz na místě zabavila. Tesla se od té chvíle snaží auto získat zpět. Zatím marně.

Dvojnásobek limitu a zákon bez slitování

Dánsko v roce 2021 zavedlo jeden z nejtvrdších režimů v Evropě proti takzvané vanvidskørsel, tedy šílenému řízení. Pravidlo je jednoduché: kdo v obci překročí povolenou rychlost o více než sto procent, přijde o auto. A to doslova. Policie vůz zabaví na místě a soud následně rozhodne o definitivní konfiskaci.

Klíčový háček: zákon výslovně říká „bez ohledu na vlastnictví“. Nezáleží na tom, jestli za volantem seděl majitel, jeho kamarád, nebo zákazník dealera. Do dubna 2024 bylo v Dánsku tímto způsobem zabaveno téměř 3 000 vozidel. Nejde tedy o exotický výstřelek jednoho soudce, ale o masově používaný nástroj.

Trump a fotbal v ostrém střetu: FIFA zvažuje žádost o přerušení razií ICE během MS 2026

SportyŽivě.cz

1 h

V teslovském případě řidič u listopadového líčení sám přiznal, že prudce testoval akceleraci. Soud v Roskilde potvrdil pokračující zabavení vozu. A 20. dubna 2026 byret podle dostupných informací připustila definitivní konfiskaci. Stranám běží lhůta na zvážení odvolání, zda ho Tesla skutečně podala, se z otevřených zdrojů zatím potvrdit nepodařilo.

Výjimka existuje, ale je úzká jako klíčová dírka

Dánský zákon formálně pamatuje na situaci, kdy auto nepatří řidiči. Jenže důvodová zpráva k zákonu L 127 mluví jasně: výjimka má být úzká a použije se jen tehdy, kdy by konfiskace byla zjevně nepřiměřená. Zákonodárce od počátku počítal s tím, že vlastník si škodu bude vymáhat po řidiči. Stát zabavuje, vlastník žaluje viníka. Tak to má fungovat.

Tesla přitom argumentovala tím, že zákazník podepsal smlouvu zakazující vanvidskørsel. Nestačilo to. Soud posuzuje, zda vlastník jednal s dostatečnou obezřetností a zda je regres vůči řidiči reálně dosažitelný. U krátké testovací jízdy, kdy dealer nemá čas ani data k důkladnému prověření zákazníka, je obrana mimořádně obtížná.

Zajímavý kontrast nabízí rozhodnutí dánského Nejvyššího soudu z srpna 2025 ve věci limuzínové firmy X ApS. Tam Højesteret konfiskaci zamítla, firma prokázala vysokou míru obezřetnosti a drtivý ekonomický dopad. Rozdíl je ale zásadní: zaměstnavatel má o svém řidiči dlouhodobá data, historii, pracovní smlouvu. Dealer, který předává klíčky člověku, jehož vidí poprvé v životě, takovou dokumentaci nemá. Právě tohle je podle nás jádro celého problému: současný dánský režim je pro testovací jízdy prakticky tvrdší než pro firemní flotily.

Co navrhuje dánský autoprůmysl

Oborové organizace jako AutoBranchen Danmark a Dansk Erhverv nežádají zrušení postihu za šílené řízení. Chtějí ale přesunout riziko zpět tam, kam patří, tedy na řidiče. Konkrétní návrhy zahrnují:

• Digitální ověřování řidičských průkazů přes centrální registr ještě před předáním klíčů.
• Varovný registr problémových klientů po vzoru Nizozemska, kam by přispívali dealeři, půjčovny i leasingové firmy.
• Změnu konfiskačního pravidla tak, aby dopadalo na vlastníka jen tehdy, pokud věděl nebo měl vědět o riziku zneužití.
• Sdílení informací s policií pro rychlejší identifikaci recidivistů.

Politický tlak existuje, ale vládní legislativní návrh v tomto směru zatím v otevřených zdrojích není. Mezitím se na trhu objevily specializované pojistné produkty proti konfiskaci při vanvidskørsel, podle Dansk Bilbrancheråd ale jde o krytí s konkrétními podmínkami, které nemusí automaticky pokrývat všechny režimy testovacích jízd.

Jak je na tom Česko

Český čtenář se přirozeně ptá: mohlo by se totéž stát u nás? Krátká odpověď zní ne, alespoň ne ve stejné automatické podobě. Podle českého trestního zákoníku lze trest propadnutí věci uložit jen u věci náležející pachateli. Ochranné opatření zabrání věci sice může dopadnout i na majetek třetí osoby, ale není konstruováno jako plošná konfiskace cizího auta kvůli extrémní rychlosti jiného řidiče.

Česká policie má pravomoc zabránit pokračování v jízdě, zadržet řidičský průkaz, odstavit vozidlo. To je ale procesně i právně něco jiného než dánský model, kde stát auto rovnou zabere a vlastníka odkáže na civilní žalobu proti viníkovi. Pro české dealery je riziko při testovacích jízdách jinak konstruované a výrazně nižší.

Co bude dál a proč na tom záleží

Pokud se teslovský případ dostane k odvolacímu soudu Østre Landsret, bude klíčové, zda Tesla dokáže prokázat obezřetnost srovnatelnou s limuzínovou firmou z rozhodnutí Nejvyššího soudu. Šance existuje, ale výchozí pozice je slabší: dealer u patnáctiminutové testovací jízdy prostě nemá k dispozici totéž, co zaměstnavatel u dlouholetého řidiče. Prohra by zpevnila riziko pro celý sektor. Výhra by mohla rozšířit mantinely výjimky a změnit praxi testovacích jízd po celém Dánsku.

Jedno je ale jasné už teď: dokud se zákon nezmění, každý dánský dealer, který předá klíčky neznámému zákazníkovi, riskuje, že se mu auto nevrátí. Ne kvůli krádeži. Kvůli zákonu, který chrání silnice tím, že trestá i ty, kdo na nich nic neprovedli.