Pokuty za přestupky půjde odpracovat veřejně prospěšnými pracemi. Slovensko zavádí novinku

Nejde o „brigádu místo pokuty“, jak by se mohlo zdát. Takzvané menší obecné práce jsou v návrhu koncipovány jako zcela samostatná správní sankce s vlastními pravidly, lhůtami a důsledky pro toho, kdo je odmítne vykonat. Ministerstvo vnitra SR, které materiál předložilo, argumentuje tím, že peněžité pokuty u řady přestupků roky nefungují: buď je nelze vymoci, nebo pachatele nijak neodradí. Nová sankce má být odpovědí na obojí. Účinnost je navržena od 1. července 2026, návrh teď míří do slovenské Národní rady.

Co přesně jsou „menší obecné práce“

Zákon používá přesný termín menšie obecné práce. Pachatel je vykonává osobně, ve volném čase a bez nároku na odměnu. Práce musí sloužit zájmu obce: údržba veřejných prostranství, péče o životní prostředí, ochrana kulturního dědictví, podpora vzdělávání, sociální služby nebo komunitní činnost.

Důležitá legislativní pojistka: návrh novely výslovně stanoví, že tyto práce nejsou totéž co „menšie obecné služby“ známé z předpisů o zaměstnanosti a hmotné nouzi.

Ani antibiotika a masti nepomohly. Herec Lukáš Langmajer skončil pod kudlou, po dvou měsících má konečně klid

VIPživot.cz

3 h

Kolik hodin, pro koho a za jakých podmínek

Rozpětí je široké a žádný pevný přepočet eur na hodiny neexistuje:

• Dospělý pachatel: 20 až 150 hodin
• Mladistvý: 10 až 75 hodin, práce nesmí ohrozit zdraví, bezpečnost ani mravní vývoj
• Lhůta na splnění: jeden rok od právní moci rozhodnutí, minimálně 10 hodin měsíčně
• Místo výkonu: zpravidla obec bydliště nebo obvyklého pobytu; jinde jen se souhlasem pachatele

Sankci nelze uložit člověku, který je dlouhodobě práce neschopný nebo invalidní. A zásadní detail: pachatel si práci místo pokuty sám nevybírá. Rozhoduje správní orgán podle okolností případu a musí věc předem projednat s konkrétní obcí. Obec pak zajistí samotný výkon i závěrečnou zprávu o jeho průběhu.

I u drobného přestupku je spodní hranice dvacet hodin. To není víkendové hrabání listí: při minimálním tempu deseti hodin měsíčně jde o dva měsíce práce.

Co když pachatel nenastoupí

Tady novela přitvrzuje. Po právní moci rozhodnutí správní orgán pošle obci oznámení a pachatel se musí ve stanovené lhůtě osobně dostavit na obecní úřad. Pokud to neudělá, obec bezodkladně informuje správní orgán.

Klíčový doplněk se ale týká trestního zákona. Kdo bez vážného důvodu na výkon nenastoupí nebo ho úmyslně maří, spadne nově pod skutkovou podstatu maření výkonu úředního rozhodnutí. Z přestupku se tak rázem stává trestněprávní problém. Podle důvodové zprávy je právě tato eskalace zamýšlena jako hlavní pojistka proti obcházení.

Proč právě teď a jak je na tom Česko

Důvodová zpráva uvádí tři hlavní motivy: část pokut je v praxi nevymahatelná, část pachatelů platí bez mrknutí oka a sazby u mnoha přestupků se v zásadě nehýbaly od roku 1990. K tomu přibývá rostoucí přestupkovost v některých oblastech. Stát si tak vytváří viditelnější a hůře obcházenou sankci tam, kde peníze jako nástroj selhávají.

Nejbližší zahraniční srovnání nabízí Rakousko, kde existují gemeinnützige Leistungen, tedy veřejně prospěšné práce místo náhradního vězení při neuhrazených peněžitých trestech. Přepočet je tam konkrétní: jeden den vězení odpovídá čtyřem hodinám práce. Slovenský model je ale jiný: vstupuje přímo do přestupkového řízení, ne až do fáze náhradního trestu.

A Česko? Český trestní zákoník zná obecně prospěšné práce jako trest za trestné činy. V přestupkovém právu se ale obdobná sankce v aktuálně platné legislativě neobjevuje a ani veřejně dohledatelný návrh na její zavedení neexistuje. Pokud slovenská novela projde parlamentem, Bratislava bude v tomto ohledu o krok napřed.

Dvacet hodin práce pro obec místo složenky, kterou nikdo nezaplatí. Slovensko sází na to, že lopata a hrábě odradí víc než číslo na papíře. Jestli to fungovat bude, ukáže až praxe po prvním červenci.