Pouze 0,3 % řidičů na německém Autobahnu jezdí přes 180 km/h a nejrychlejší desetina kolem 160 km/h

Představa Autobahnu jako nekonečného závodiště, kde se levým pruhem řítí BMW za BMW rychlostí 200+, patří k nejodolnějším mýtům evropského motorismu. Je to samozřejmě nesmysl, což potvrdí každý, kdo někdy po Autobahnu ujel aspoň 100 km v kuse.

Nová čísla to navíc dokazují s chirurgickou přesností: 74,4 % zaznamenaných jízd na německé dálniční síti spadá do rychlostních pásem do 129 km/h. Nejčastější pásmo je 120–129 km/h s podílem 15,9 %, těsně za ním 110–119 km/h s 15,5 %. Nad 160 km/h se pohybuje dohromady jen 3,6 % řidičů. Slavná „volná jízda“ je tedy spíš právo, které si Němci drží v záloze, než návyk, který by denně využívali.

Jak TomTom data sbírá a co z nich plyne

Analýza stojí na takzvaných Floating Car Data. TomTom je získává z anonymizovaných signálů navigací, palubních systémů propojených aut, mobilních aplikací a GPS telefonů. Firma uvádí, že její platforma denně zpracuje přes 60 miliard datových bodů z více než 660 milionů připojených zařízení.

Vláda zásadně mění pravidla měření rychlosti. Nové radary budou tam, kde je (ne)čekáte

AutoŽivě.cz

10 m

Nejde o sčítání každého vozu na silnici, jde o rozsáhlý vzorek, z něhož systém pro každý úsek počítá průměr, medián i percentily rychlostí. Pro trendovou analýzu typu „jak rychle se jezdí na Autobahnu“ je to standardní metoda používaná i v dopravním plánování. Kamiony byly z aktuální analýzy vyřazeny.

Nejrychlejší a nejpomalejší trasy: rozdíl 35 km/h

Data odhalují obrovské rozdíly uvnitř samotné sítě. Nejrychlejší průměry vykazují dálnice A19 (129 km/h) a A95 (124 km/h), tedy dálkový tah z Rostocku do Berlína a spojnice Mnichova s Garmisch-Partenkirchen. Nejrychlejší desetina řidičů tam dosahuje kolem 160 km/h.

Na opačném konci žebříčku stojí A40 a A59 s průměry 94 a 95 km/h. A40 je jednou z hlavních tepen hustě osídleného Porúří, a kdo někdy stál v zácpě mezi Duisburgem a Dortmundem (já mimochodem zcela nedávno), ten uvedeným číslům věří na sto procent. Nejrychlejší desetina tu sotva překračuje 120 km/h. Rozdíl 35 km/h v průměru mezi nejrychlejší a nejpomalejší dálnicí ukazuje, že „Autobahn“ není jeden homogenní zážitek, ale spektrum od volného předalpského asfaltu po městský dopravní kotel.

Žádná novinka: Němci jezdí umírněně už roky

Aktuální čísla nejsou blesk z čistého nebe. Už v roce 2021 Der Spiegel citoval analýzu Institutu německého hospodářství z 1,2 miliardy zaznamenaných pohybů v Severním Porýní-Vestfálsku: 77 % aut jelo pod 130 km/h, méně než 2 % překročila 160 km/h.

Starší data Spolkového ústavu pro silniční dopravu (BASt) z let 2010–2014 uváděla na úsecích bez limitu průměrnou rychlost 124 km/h. Čerstvá studie BASt z března 2025 konstatuje, že střední rychlost na dálnicích klesla na 114,9 km/h, tedy o 2,1 km/h méně než před deseti lety. Možné příčiny? Vyšší ceny paliv, rostoucí podíl elektromobilů s nižší optimální cestovní rychlostí a prostě víc aut na silnici.

Trend je jasný: Němci zpomalují, i když jim zákon nezakazuje zrychlovat. Možná vědí proč.

Debata nekončí, ani o emisích, ani o bezpečnosti

Fakt, že přes 180 km/h jede jen zlomek řidičů, automaticky neuzavírá spor o plošný limit. Německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) počítá s tím, že limit 130 km/h by ušetřil zhruba 2,5 milionu tun CO₂ ročně; ministerstvo dopravy s BASt odhadují úsporu konzervativněji na 1,3–2 miliony tun.

Na bezpečnostní straně ADAC připomíná, že autobahny jsou sice nejbezpečnějším typem německých silnic (asi 1,36 úmrtí na miliardu tzv. „vozokilometrů” v roce 2023), ale nižší rychlosti prokazatelně snižují závažnost nehod. A 55 % členů samotného ADAC se dnes vyslovuje pro generální limit. Na 70,4 % sítě, tedy 18 115 kilometrech, přitom stále žádný plošný limit neplatí, jen doporučená rychlost 130 km/h.

Český kontrapunkt: co ukázal pilot 150 km/h na D3

Srovnatelná celostátní data o rychlostním chování českých řidičů veřejně neexistují. Nejbližší tvrdý podklad nabízí pilotní provoz 150 km/h na dálnici D3, který ministerstvo dopravy v květnu 2026 prodloužilo do konce roku. Průměrná rychlost osobních aut při aktivním režimu 150 km/h vzrostla oproti standardním 130 km/h asi o 10 km/h. V levém pruhu ale přes 40 % řidičů dál překračovalo i nový, vyšší limit. Jak české, dodal bych.

Režim 150 byl navíc v prvním půlroce aktivní jen 39 % času, zbytek blokovala dopravní situace nebo počasí. Tvrdit, že by český provoz bez limitů kopíroval německý vzorec, by bez dalších dat bylo neuvážené.

Autobahn bez limitu zůstává v Německu politickým symbolem i kulturním artefaktem. Jenže v reálném provozu vypadá překvapivě podobně jako dálnice s limitem, jen s vědomím, že kdyby se silnice vyprázdnila a podmínky dovolily, plyn by šlo sešlápnout až na podlahu. Většina Němců to nedělá. Ale vědí, že můžou. Dostaneme se k této kultuře cestování někdy i u nás, co myslíte?