Řidič Ferrari Testarossa dostal v kantonu St. Gallen trest necelých 300 tisíc franků. Rozhodl o tom jeho majetek, ne jen rychloměr.
V lednu 2010 potvrdil odvolací soud ve švýcarském St. Gallenu rozsudek, který obletěl evropská média. Muž popisovaný jako multimilionář řídil Ferrari Testarossa v obci rychlostí těsně pod 100 km/h, tedy zhruba dvojnásobkem povoleného limitu. Mimo obec v úseku s osmdesátkou naměřili policisté 137 km/h. Soud mu vyměřil 130 denních sazeb po 2 300 švýcarských francích. Celkem necelých 300 tisíc franků, v přepočtu přes 5 milionů korun. Částka nebyla náhodná ani svévolná. Vyplynula z mechanismu, který je ve Švýcarsku zákonem, a který funguje zásadně jinak než české pevné pokuty.
Dva kroky místo jedné tabulky
Švýcarský trestní zákoník v článku 34 stanoví pro peněžitý trest dvousložkový vzorec. Nejde o procento z platu ani o jednoduchou kalkulačku. Soud postupuje ve dvou krocích:
- Počet denních sazeb – určuje závažnost skutku. Zákonný rozsah je 3 až 180 sazeb.
- Hodnota jedné denní sazby – odráží ekonomickou situaci pachatele. Soud zkoumá příjem, majetek, životní náklady, vyživovací povinnosti i existenční minimum. Sazba se pohybuje zpravidla od 30 do 3 000 franků, výjimečně může klesnout až na 10 franků.
Výsledná částka je prostý součin: počet sazeb krát hodnota jedné sazby. Teoretické maximum tak činí 540 tisíc franků, tedy přes 14 milionů korun. Stejná rychlost v obci proto může jednoho řidiče stát desítky tisíc korun, zatímco druhého miliony. Rozhoduje, kdo za volantem sedí.
Jak soud ve St. Gallenu počítal
Případ Ferrari Testarossa prošel dvěma instancemi a pokaždé vypadal jinak. Okresní soud v Rorschachu nejprve uložil 30 denních sazeb po 3 000 francích, tedy 90 tisíc franků. Odvolací kantonální soud v St. Gallenu ale trest výrazně zpřísnil. Počet sazeb vyskočil na 130, hodnota jedné sazby klesla na 2 300 franků. Celková částka se přesto více než ztrojnásobila na necelých 300 tisíc franků.
Proč ta změna? Odvolací soud posoudil závažnost skutku přísněji: překročení limitu o 50 km/h v obci a o 57 km/h mimo ni považoval za natolik hrubé porušení, že 30 sazeb nestačilo. Zároveň pracoval s majetkovými poměry řidiče, které Swissinfo popisuje jako poměry multimilionáře. Přesný měsíční příjem soud nezveřejnil, ale sazba 2 300 franků za den naznačuje, že šlo o člověka s mimořádným majetkem.
Nejde jen o pokutu, a nejde jen o rychlost
Systém denních sazeb není speciální „rychlostní kalkulačka“. Je to obecný nástroj švýcarského trestního práva, který se uplatňuje u závažnějších dopravních deliktů posuzovaných trestně. Drobné překročení rychlosti řeší Švýcarsko běžnou pevnou pokutou, podobně jako Česko.
U hrubého porušení pravidel ale přichází na řadu tvrdší arsenál. Švýcarský zákon o silničním provozu zná i kategorii takzvaného závodního deliktu (Raserdelikt). Ta nastupuje při překročení limitu o 40 km/h v třicítce, o 50 km/h v padesátce, o 60 km/h v osmdesátce nebo o 80 km/h na dálnici. Trest? Jeden až čtyři roky odnětí svobody. K tomu minimálně tříměsíční odebrání řidičského průkazu a možnost konfiskace vozidla.
Řidič Ferrari se s překročením o 50 km/h v obci pohyboval přesně na hraně tohoto režimu.
Co by zaplatil Čech, a proč se to u nás neřeší
Český systém funguje opačně. Ministerstvo dopravy po novele účinné od ledna 2024 pracuje s pevnými pásmy: za překročení rychlosti v obci o 40 km/h a více hrozí pokuta 7 až 25 tisíc korun, ve společném řízení s provozovatelem vozidla až pětinásobek horní hranice. Příjem řidiče nehraje roli.
Kdyby švýcarský model platil v Česku, stejný skutek by u průměrně vydělávajícího řidiče vedl ke zlomku částky z roku 2010. Soud by musel zjistit příjem, majetek, náklady na bydlení, počet vyživovaných osob, a teprve pak stanovit denní sazbu. Právě ta procesní náročnost je podle nás hlavní důvod, proč se příjmové sankce v českém dopravním právu neobjevují ani v diskusi. Česko šlo cestou jednodušších pevných pásem a vyšších horních hranic.
Pro českého turistu za volantem ve Švýcarsku ale platí tamní pravidla beze zbytku. Při závažném překročení rychlosti hrozí trestní řízení, zákaz řízení na švýcarském území a doručení trestního příkazu na adresu provozovatele vozidla. Praktická vymahatelnost vysoké pokuty v Česku sice není jednoznačně doložená, ale samotné řízení a jeho důsledky na švýcarském území jsou reálné.
Pět milionů korun za jízdu v obci zní jako absurdita. Ve švýcarské logice je to ale přesně ten bod, kde se pokuta přestává měřit rychloměrem, a začíná se měřit bankovním výpisem.
