Britský průzkum Driver Power 2026 zaznamenal nejprudší propad spokojenosti řidičů za celou svou historii, a největší ztráty přišly tam, kde by je čekal málokdo.
Když tisíce majitelů nových aut v anketě magazínu Auto Express ohodnotily svůj vůz, průměrné celkové skóre padesáti nejlépe umístěných modelů spadlo z 89,58 % na 84,20 %. Propad o více než pět procentních bodů za dva roky je bezprecedentní. Jenže skutečný příběh se neskrývá v celkovém čísle. Nejtvrdší ránu dostaly dvě kategorie, které měly řidičům život za volantem usnadňovat: bezpečnostní asistenty a infotainment. Technologie, do nichž automobilky investovaly miliardy, aby zvýšily komfort a bezpečnost, se v očích těch, kdo je denně používají, proměnily ve zdroj frustrace.
Čísla, která mluví jasně
Kategorie bezpečnostních funkcí zaznamenala v Driver Power 2026 pokles z 90,36 % na 82,56 %, tedy propad o 7,80 procentního bodu. Interiér ztratil 6,50 bodu (z 89,76 % na 83,26 %) a infotainment 5,35 bodu (z 88,86 % na 83,51 %). Dílčí ukazatele jsou ještě výmluvnější:
- Poměr dotykových a fyzických ovladačů: pokles z 89,1 % na 84,0 %
- Uživatelská přívětivost ovládání: pokles z 87,8 % na 81,4 %
Řidiči si nestěžují na to, že v autě je displej. Stěžují si na to, kolik kroků a kolik sekund odvrácené pozornosti od silnice stojí banální úkon: vypnutí asistenta udržování v jízdním pruhu, změna teploty klimatizace, zapnutí vyhřívání sedadla nebo naladění rádia. Právě tyto každodenní operace Auto Express používá jako měřítko, a právě v nich se propast mezi dobrým a špatným rozhraním rozevírá nejvíc.
Paradox jménem Tesla
Kdo by čekal, že průzkum kritizující dotykové displeje vyhraje auto bez jediného fyzického tlačítka na palubní desce, musel by si znovu přečíst výsledky. Tesla Model 3 obsadila první místo celkového žebříčku. V hodnocení poměru dotykových a fyzických ovladačů skončila třetí. Majitelé ji zkrátka nehodnotí jako „auto s velkým displejem“, ale jako auto, kde displej funguje.
Na opačném pólu stojí Volkswagen Golf, ikona evropského automobilismu. Právě Golf dostal nejhorší hodnocení za poměr fyzických a dotykových prvků z celé padesátky. Volkswagen T-Roc dopadl 49. v hodnocení samotného dotykového displeje. BMW řady 2 naopak vedlo kategorii infotainmentu i uživatelské přívětivosti a celkově skončilo druhé. Mazda CX-30 byla nejlépe hodnocená za rovnováhu mezi dotykem a fyzickými ovladači.
Vzorec je zřetelný. Nejde o to, jestli auto má velký displej, nebo ne. Jde o to, jestli řidič dokáže základní funkce ovládat intuitivně, rychle a bez zbytečného bloudění v podmenu. Tesla to zvládla softwarem. BMW kombinací displeje a promyšlených fyzických prvků. Golf a T-Roc nezvládly ani jedno.
Frustrace prosakuje do bezpečnostních protokolů
Nespokojenost řidičů už není jen anketní číslo, začíná měnit pravidla hry. Euro NCAP od roku 2026 nově hodnotí ergonomii základních ovladačů v rámci bezpečnostního ratingu. Protokol výslovně vyžaduje přímý fyzický vstup u klíčových funkcí: směrovky, volič převodovky, varovná světla, klakson, stěrače. Boduje se umístění, srozumitelnost i snadnost použití.
Automobilka, která schová výstražná světla do třetí úrovně dotykového menu, přijde o body v crashtestu, ne proto, že auto hůř chrání při nárazu, ale proto, že řidič při hledání tlačítka přestane sledovat silnici. Studie britské výzkumné organizace TRL prokázala, že dotykové ovládání infotainmentu zhoršuje reakční dobu, udržování pozice v jízdním pruhu i odstup od vozidla před sebou. Hlasové ovládání vyšlo jako méně rušivé, ale ani ono není plnohodnotnou náhradou; úkony trvají déle a spolehlivost kolísá.
Výzkum AAA Foundation navíc ukázal, že problém se netýká jen starší generace. Testovaní řidiči ve věku 21–36 let i ti ve skupině 55–75 let shodně vnímali hlasové příkazy jako méně zatěžující než dotyk. Mladší účastníci měli nižší kognitivní zátěž, ale negativní komentáře ke složitým menu a k používání za jízdy zaznívaly napříč věkovými skupinami.
Automobilky reagují, ale pomalu
Volkswagen, jehož modely v průzkumu tvrdě narazily, v březnu 2026 představil novou generaci kokpitu, která má debutovat v chystaném ID. Polo. Velký centrální displej zůstává, ale vedle něj se vracejí samostatná tlačítka klimatizace, fyzické ovladače výstražných světel a přepracovaný volant s hmatově čitelnými tlačítky. Tisková zpráva výslovně zmiňuje „zpětnou vazbu zákazníků“ jako důvod změny. Ještě před pár lety přitom tentýž koncern u modelu ID.4 prezentoval interiér „bez fyzických tlačítek a přepínačů“ jako přednost.
Téma je vysoce relevantní i pro český trh, i když domácí průzkum srovnatelného rozsahu se nám nepodařilo dohledat. SUV, která jsou na dotykových rozhraních závislá, tvořila za prvních pět měsíců roku 2026 podle dat SDA přes 55 % registrací nových osobních aut v Česku. Nejprodávanější modely (Škoda Octavia, Kodiaq, Kamiq, Hyundai Tucson, Toyota Corolla) vesměs pracují s centrálním displejem jako hlavním ovládacím prvkem. Tucson v Driver Power 2026 skončil na solidním 9. místě; většina ostatních českých bestsellerů v britské padesátce nefiguruje, takže přímé srovnání chybí.
Co si z toho vzít při výběru auta
Při zkušební jízdě stačí pět úkonů, které odhalí kvalitu rozhraní lépe než jakýkoli prospekt: vypnout asistenta jízdního pruhu, zadat navigaci domů, změnit teplotu o dva stupně, zapnout vyhřívání sedadla a přeladit rádio. Pokud kterýkoli z nich vyžaduje víc než dva kroky nebo víc než pár sekund pohledu mimo silnici, je to varovný signál. Od roku 2026 se na totéž dívá i Euro NCAP.
Displeje z aut nezmizí; jsou levnější na výrobu, snadněji aktualizovatelné a designově flexibilnější než desítky fyzických tlačítek. Ale trh zřetelně tlačí na hybridní řešení: velká obrazovka doplněná fyzickými zkratkami pro funkce, které řidič potřebuje denně a okamžitě. Kdo tohle pochopil první, vyhrál průzkum tisíců majitelů. Kdo ne, skončil na chvostu vedle MG ZS a Kia Picanto.
