Jedete 160 km/h a myslíte, že šetříte čas? Na 100 km je rozdíl 9 minut, ale za palivo zaplatíte o třetinu víc

Tabulka, která v posledních týdnech koluje českým internetem, pochází podle webu AutoŽivě z přednášky profesora matematiky Stanislava Štefana. Výpočet je triviální, čas se rovná vzdálenost dělená rychlostí, a právě v té jednoduchosti se skrývá síla sdělení. Při 130 km/h ujedete modelových sto kilometrů za 46 minut a 9 sekund. Při 160 km/h za 37 minut a 30 sekund. Přímá úspora činí 8 minut a 39 sekund. Jenže pozor: číslo „2,5 minuty“, které se v diskusích objevuje nejčastěji, neznamená rozdíl mezi 130 a 160 km/h. Je to jen přírůstek z posledních deseti kilometrů v hodině, ze 150 na 160. Kdo cituje 2,5 minuty jako celkovou úsporu, míchá dvě různé věci.

Klesající výnos každé další desítky

Matematika je neúprosná a zároveň elegantně jednoduchá. Čím rychleji jedete, tím méně času vám přidá další zvýšení rychlosti. Na stu kilometrech vypadá srovnání se základní rychlostí 130 km/h takto:

Mezi 130 a 140 km/h získáte přes tři minuty. Mezi 150 a 160 už jen dvě a půl. A skok ze 160 na 180, tedy o celých dvacet kilometrů v hodině, přidá pouhé čtyři minuty a deset sekund. Každá další desítka na tachometru přináší menší a menší zisk. Fyzika to vysvětluje jednoduše: čas klesá s převrácenou hodnotou rychlosti, a ta se při vysokých hodnotách mění stále pomaleji.

Odborníci radí, nenechávejte balenou vodu na palubní desce. Letní horko mění PET lahev v chemickou laboratoř

AutoŽivě.cz

3 h

Realita dálnice versus čistá matematika

Celý výpočet předpokládá sto kilometrů prázdné rovné dálnice bez jediného omezení. Takový úsek v praxi neexistuje, ani v Německu, kde na části dálnic žádný trvalý limit neplatí. Studie kolínského Institutu německého hospodářství (IW Köln) analyzovala data z automatických sčítacích stanic v Severním Porýní-Vestfálsku za léto 2024. Průměrná rychlost na neomezených úsecích dosáhla pouhých 113,5 km/h a 83 % zaznamenaných jízd spadalo do 130 km/h. Důvod? Provoz, stavby, počasí, a taky fakt, že tachometrových 130 km/h odpovídá reálně zhruba 120 km/h.

V Česku je situace ještě svázanější. Limit 130 km/h platí plošně a k němu se přidávají zúžení a opravy. Jen na středočeských dálnicích ŘSD letos řeší opravu D10 na 6,2 km se snížením na 80 km/h a opravu D11 na 13,3 km rovněž s osmdesátkou. Jednoduchý přepočet: deset kilometrů projetých osmdesátkou místo stotřicítkou „sežere“ skoro tři minuty. Tedy třetinu toho, co jste si teoreticky na celé stovce kilometrů vyjeli.

Co stojí těch osm minut navíc

Minuty jsou jen jedna strana rovnice. Na druhé straně stojí peníze, bezpečnost a u elektromobilů i dojezd.

Spotřeba. ADAC měřil konkrétní středně velký vůz: při 100 km/h spotřeboval 6,7 litru na sto kilometrů, při 160 km/h už 10,1 litru. Nad 120–130 km/h roste spotřeba nadproporčně, potvrzuje to i německý Spolkový úřad pro životní prostředí. Pro cestu Praha–Brno (zhruba 205 km) to při květnové ceně Natural 95 kolem 42 Kč za litr znamená příplatek asi 130 až 170 korun za jednu jízdu. Na jednu cestu drobné. Za rok dojíždění už tisíce.

Bezpečnost. Německý Destatis za rok 2024 uvádí nepřiměřenou rychlost jako příčinu číslo jedna u smrtelných nehod: 843 mrtvých, 48 600 zraněných. Na samotných dálnicích se rychlost podílela na 43 % všech obětí, tedy 121 lidí. Policie ČR řadí rychlost mezi nejtragičtější příčiny nehod i na domácích silnicích.

Právo. Německá doporučená rychlost 130 km/h není zákonný limit, ale její překročení má právní důsledky. Při nehodě může řidič jedoucí nad 130 km/h nést spoluzodpovědnost minimálně 20 %, i když nehodu nezavinil, pokud by se jí dal při nižší rychlosti vyhnout. ADAC cituje i judikaturu s 30% spoluzodpovědností při jízdě 200 km/h.

Elektromobily. U baterií je rovnice ještě přísnější. ADAC řadí cestovní rychlost mezi dva hlavní faktory reálného dojezdu (vedle teploty). Vyšší tempo zkracuje dojezd natolik, že na dlouhé trase může vynutit jednu nabíjecí zastávku navíc. Dvacet minut u rychlonabíječky spolehlivě smaže jakýkoli teoretický časový zisk z rychlejší jízdy.

Proč mozek počítá špatně

Intuice nás klame, protože vnímáme rychlost lineárně: o třicet kilometrů v hodině víc „musí“ přece znamenat výrazně kratší cestu. Jenže vztah mezi rychlostí a časem je hyperbolický. Rozdíl mezi 50 a 80 km/h na městském okruhu ušetří proporčně mnohem víc než rozdíl mezi 130 a 160 km/h na dálnici. A kapacita dálnice, tedy počet aut, která úsekem projdou za hodinu, je podle ADAC nejvyšší už při 80 km/h. Rychlejší jízda tedy nepomáhá ani síti jako celku.

Osm minut a 39 sekund na sto kilometrů prázdné dálnice. Tolik stojí třicítka navíc na tachometru v nejlepším možném případě. V tom reálném, s jednou stavbou, jedním pomalejším kamionem a jedním semaforem na sjezdu, se ta čísla rozpouštějí rychleji než káva na palubní desce.